Kentauri Traditional Cache

Kentauři

V Řecké mytologii představovali Kentauři rasu tvorů jejichž tělo bylo zčásti lidské a zčásti koňské. V ranných Atických malbách (vázy) byli zobrazováni s lidkým trupem volně přecházejícím v pase do koňské šíje. Jejich tělo se tedy skládá z jednoho trupu, šesti končetin a zdvojené řady žeber. Toto pololidské a polozvířecí spojení vedlo k tomu, že je mnozí autoři označovali za křížence, uvězněné mezi dvěma naturely, ztělesněné v mnohdy protikladných mýtech. Právě zde, se jejich dvojakost projevila snad nejzřetelněji. Kentauři představovali na jedné straně zosobnění nezkrotné povahy. Byli považováni za divoké tvory, které se nikdo neodvážil osedlat a bylo velkou ctí moci usednout na jejich hřbet, někteří se dokonce pod vlivem vína uchylovali k násilným činům. Na straně druhé ovšem stojí kentauři jako symbol mužnosti statečnosti a síly, jejímž hlavním představitelem byl moudrý kentaur Chiron (učitel v Řecké mytologii znám pro své rozsáhlé znalosti v medicíně, kultivovanost a moudrost.)

Prapředek Kentaurů z něhož celá rasa pochází byl údajně mladý muž Centaurus, jež se oproti všem společenským zákonům spářil s klisnami.

Dle bájí se jedná o syna thessalského krále Ixiona a Nephele, nebo Apolla a Stilbe, dcery boha Penea. V pozdější verzi příběhů byl za Centaurovo dvojče dokládán i Lapithus, předek znesvářené rasy Lapithů, což učinilo z obou soupeřů příbuzné.

Kentauři vešli v povědomí snad nejvíce právě válkou s Lapithy, kdy se ve svatební den krále Pirithouse pokusili ukořistit jeho nastávající ženu Hippodamii, veškeré ženy a mladé Lapithské chlapce. Spor mezi příbuznými se tak stal nenápadnou metaforu protikladu mezi nízkými zvířecími choutkami a civilizovaným chováním lidské rasy. Theseus, hrdina a dobyvatel měst, který byl na svatbě náhodou přítomen, převzal velení a díky svým schopnostem pomohl Pirithousovi dosáhnout kýženého cíle. Všichni únosci byli zajati nebo povražděni. Právě tak, jako porážka Titánů Olympijskými bohy, se i porážka Kentaurské rasy stala typickým obrazem vítězství civilizovanosti nad barbarstvím.
Řecká mytologie však není jediná, která tyto bájné tvory zmiňuje. V mezopotámské mytologii urmahlullu, představovali kentauři bytosti, které slouží jako přízrační strážci lázní.
Lví kentauři se zase objevují v Anglickém erbu. Některé středověké bestiáře dokonce mluví o poločlověku - polooslu, který je v originále nazýván "onocentaur". V ilustracích Dana Bearda se zas objevují kentauři ne nepodobní drakům.
I v našem klasickém zvířetníku můžeme spatřit kentaura. S napřaženým lukem mířícím k nebi zobrazuje lunární znamení střelce. Odtud pochází i další z názvů, kterým bývají Kentauři označováni: Sagittary (Saggitarius - střelec).

Nejznámější ne-lidský národ, z poloviny lidé a napůl koně, žil v Thessálii a na západě Arkádie. V mýtech se o něm nehovoří nijak dobře, Kentauři byli divocí, zlí a nebezpeční. Samozřejmě až na výjimky.Je to ovšem historie psaná vítězem, většina koňského národa totiž zahynula ve válkách s Lapithy.
Kentaur má lidskou hlavu, hruď a paže spojené s koňským tělem, jehož srst může mít různou barvu. Je inteligentní a schopný lidské řeči, ale na vlastní žádost nejsou považováni za osoby. Jejich životní styl a zvyky proto nejsou známy.Jsou to dobří lučištníci. žijí ve velkých skupinách.
Při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek.

Ve své době se stali ztělesněním nezkrocené přírody a přitahovali imaginaci mnohých lidí. Jak už to tak bývá, o původu kentaurů se dochovaly spousty mýtů, některé se navzájem dost odlišují. Ať už však byli předkové tohoto zpola lidského národa bohové, či snad pozemští králové, pověsti o nich se shodují na tom, že to byl tvorové skutečně velké síly a moci.

Původ mýtů o kentaurech

Nejvíce prosazovaná teorie o původu mýtických kentaurů vznikla z předpokladu možné reakce národů, které nebyli seznámeni s jízdou na koni, na setkání s nomády. Nomádi patří k jedněm z prvních kmenů, kteří koně začali domestikovat .  K domestikaci koně došlo poprvé na jižních stepních pastvinách střední Asie, přibližně v oblastech dnešního Kazachstánu.
Právě pohled na člověka sedícího na koni mohl u  primitivních národů vyvolat představu tajemných bytostí, jež připomínali napůl člověka a napůl koně.
Již v 1. století před n.l. římský básník a filosof Lucretius se ve svém díle „O podstatě věcí" snažil dokázat nemožnost existence kentaurů. Dokládal to na jejich odlišném vývoji a růstu. Uváděl, že zatímco tříletí koně jsou již v samém rozkvětu života - dospělí, tak tříletí lidé jsou stále malé děti. A tudíž vytvoření takto hybridního zvířete jako je kentaur je nemožné.

Kentauridy

Není to příliš známo, ale vedle kentaurů - mužů, se objevily i kentauři - ženy, kterým se říkalo kentauridy. O kentauridách máme jen kusé zmínky, které se objevily až v pozdním starověku. Během raných dob antického Řecka nacházíme pouze příběhy o mužích - kentaurech.
Kentauridy jsou zobrazovány a v literárních dílech popisovány jako velice krásné ženy,  které představovaly manželky a sestry kentaurů. V mýtech však zůstávají stranou a nezmíněny.

Kentauři a moderní doba

I v dnešní době se kentauři často objevují jako součást literárních děl - především v moderní fikci a fantasy. Spisovatelé je popisují často velice různorodě.
Za zmínku stojí jistě kniha Harry Potter z pera britské autorky J.K. Rowlingové, kde kentauři žijí v Zakázaném lese a vyznačují se svojí nedůvěrou a agresivitou. Spisovatelka kentaury popisuje jako tvory se sklonem k násilí a vztahem k astrologii. Někteří kentauři v jejím podání mají věštecké schopnosti.
Další dílo, zmiňující se o kentaurech, pochází od C.S. Lewise. V Letopisech Narnie kentauři vystupují jako mýtické bytosti vznešené, čestné a statečné.

Zdroj: Wikipedia a konicci.cz

Tato keš je druhá ze série o mytologických postavách kdy se tato série bude skládat ze tří tradičních (zelených) kešek a poslední z této série bude mystery keška.V každé tradiční kešce bude číslo které Vám později pomůže vyřešit finální souřadnice mystery kešky.Zhruba po měsíci od založení této druhé keše Kentauři přibude další.

První kešku ze série naleznete pod kodem GC3E45T (Elfové)

12.5.2012 Spuštěna třetí keš a finální mystery GC3GPN1 (Fénixové) GC3GPXD (Draci)

K samotné keši můžete dojít z parkoviště 1 příjemnou procházkou okolo rybníku Strženka a dále pokračovat po červené lesem a nebo dojet na parkoviště 2 kdy kešku odlovíte skoro drive-in.Geovozidlo doporučuji nechat před závorou.

!!!!!!!!!!!!!!!!!! NEZAPOMEŇ SI OPSAT HODNOTU B !!!!!!!!!!!!!!!!!!