Řeka Bystřice
Hořice jsou krásné město se spoustou památek. Ale právě o všelijakých památkách, budovách a sochách (bezpochyby zajímavých) je zde mraky kešek. Hořice však mají i krásnou přírodu v okolí. Proto jsem se rozhodla, že vás svou keškou pozvu k meandrům řeky Bystřice.
Bystřice pramení u Vidonic, což je zhruba 10 km na východ od Nové Paky. Pramení v nadmořské výšce 481,4 m a svou samostatnou říční pouť končí v nadmořské výšce 213,9 m, kde se vlévá do Cidliny jako její levostranný největší přítok v Královéhradeckém kraji. Celková plocha povodí Bystřice činí 379,2 km2.
Na horním toku meandruje. A tyto krásné meandry mezi Jeníkovem a Hořicemi bych vám chtěla ukázat touto keškou. Samozřejmě, že můžete odlovit a zase odejít, ale doporučuji vám projít si okolí řeky, je zde krásně v každém ročním období. Jen doporučuji lepší boty, obzvlášť na jaře a po velkých deštích bývají některé okolní louky podmáčené.
Řeka protéká například Miletínem, Rohoznicí, kolem Hořic, Jeřicemi, Sadovou a Nechanicemi. U Kosic je řeka uměle rozdělena do 2 ramen. Původní staré koryto je nazýváno Mlýnskou Bystřicí, které ústí do Cidliny poblíž Chlumce nad Cidlinou a nové umělé rameno do Cidliny ústí přímo v Chlumci.
Oblast, kterou vám chci ukázat je od 26.9. 1990 vyhlášena Přírodní památkou. Mějte to prosím na paměti.
Květena: Krajinářsky zajímavá lokalita meandrujícího toku neregulované říčky Bystřice s navazujícími břehovými porosty a s nivními, většinou kulturními loukami. Na zamokřených zbytcích rašelinných luk dosud rostou prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ocún jesenní (Colchicum autumnale), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), čertkus luční (Succisa pratensis), prvosenka vyšší (Primula elatior) aj.
Zvířena: V údolí potoka nalézají vhodné podmínky pro hnízdění ledňáček říční (Alcedo atthis), konipas horský (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Mezi indikátory čistých toků a mokřadů patří např. zde žijící ploštice Micronecta poweri z čeledi klešťankovitých (Corixidae), strumičník zlatooký (Osmylus fulvicephalus) z řádu síťokřídlých (Neuroptera) a některé vzácnější hygrofilní druhy střevlíků (Carabidae). V potoce žijí populace velevruba (Unio sp.) a rak říční (Astacus astacus). /viz: http://gis.kr-kralovehradecky.cz/
K vlastní keši:
Jak už bylo řečeno, budete se nacházet na území přírodní památky. Co to obnáší? Ohleduplnost, neničit, netrhat zbytečně rostlinky, neplašit zde žijící nejen vzácné živočichy a žádné odpadky. Dobré boty. Pro prvních několik z vás jsou v keši připraveny pamětní kartičky. Byla bych ráda, kdybyste sem vkládali fotky řeky a okolí, ať můžeme pozorovat její změny. Děkuju :)
Prosím, vracejte kešku tak, jak byla uložena ať je co nejméně vidět a nedošlo k její ztrátě nebo zničení jako již několikrát. Děkuju
Vzhledem k některým logům podotýkám, že krabička je trochu dál od řeky. Je to z toho důvodu, že na jaře po tání sněhu (pokud teda není zima jako v poslední době taková, že spíš není) dochází k rozvodnění. Původně byla keška o něco blíže, ale několikrát byla zničena, tak jsem překročila k jinému úkrytu a umístění. Kdo chce vidět krásné místo u řeky a nejde mu jen o ten jeden bodík, tak těch pár metrů jistě dojde ;-)
V blízkosti keše se nacházela lávka přes řeku, ale bohužel byla zničena a doposud ji nikdo neopravil. Proto nyní doporučuju použít most na silnici na Doubravu. A překonat Bystřici tímto způsobem. Pokud je suché období, je možné říčku překonat na přímo i bez mostu, ale spíše nedoporučuji.