Něco o Radbuze:
Radbuza pramení pod vrchem Lysá (výška 869 m n. m.) poblíž osady Závist v okrese Domažlice. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky je 112 km. Plocha povodí měří 2179 km2. Teče nejprve severním směrem, v Bělé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáčí směrem severovýchodním přes Staňkov, Stod, Chotěšov a Dobřany k Plzni. Na horním toku, kde protéká Českým lesem a poté Chodskou pahorkatinou, má peřejnatý charakter s lesnatým údolím. V Bělé nad Radbuzou se říční údolí otevírá, snižuje se spád toku a Radbuza velkými meandry směřuje k Horšovskému Týnu. Střední tok řeky byl odedávna poměrně hustě osídlený a zemědělsky obdělávaný. Na dolním toku, již na okraji Plzně, byla v roce 1973 vybudována přehradní nádrž České údolí.
Vodní režim:
Průměrný průtok v ústí je 11 m3/s.
Extrémní průtoky na vodočetné stanici Staňkov:
13. 8. 2002, průtok 213,0 m3/s, katastrofální povodeň roku 2002
3. 1. 2003, průtok 157,0 m3/s
14. 1. 2004, průtok 43,3 m3/s
Jez na říčním km 74,4
Délka jezu v koruně - 17m
Rozdíl hladin jezu - 0,5m
Profil jezu je kolmý. Náhon na levém břehu. Jez je těsně před silničním mostem.
Asi 100 metrů po proudu je malý, uprostřed provalený stupeň.
Srby
První písemná zpráva pochází z roku 1312. Ves Srby příslušela k panství Horšovský Týn, pak byla ale roku 1415 zmiňována jako statek Václava Želízka a později jako příslušenství Ronšperka. Od roku 1539 byla opět uváděna jako součást panství Horšovský Týn. V Srbech se nacházel kostel svatého Jana Křtitele, který nechal vystavět na své vlastní náklady zdejší mlynář Jan Schirmer v roce 1744 a při němž byla roku 1857 založena vlastní fara. Faru, kostel i místní školu měla pod patronátem vrchnost. V Srbech byla v té době hospoda a dva mlýny. Významnějšími objekty v této vsi byly panský dům a kaplička sv. Jana Nepomuckého, umístěná uprostřed mostu přes Radbuzu.
Roku 1837 byla u Srb ve Ferdinandově údolí postavena vysoká pec. Patřily k ní ještě jeden cánový a čtyři tyčové hamry. Ročně se zde vyrobilo přes dvě tuny surového železa a skoro tuna litiny. Železná huť byla v letech 1862 - 1864 propachtována Pražské železářské společnosti. V roce 1864, když nájem vypršel, byla huť zrušena a přeměněna na pilu.
Zdroj: http://www.sos-souhtyn.cz, http://dspace.upce.cz