Jsou příběhy, které nikomu nepatří, a přesto jsou pořád navlečené na šňůrce lidské paměti. Náhrdelník z lásky a statečnosti, smutku, odvahy a naděje těch, kteří žili před námi, dnes ale leží zapomenutý, stranou od našeho života. Jenže ať chceme či ne, každého z nás ten neviditelný šperk poutá s lidmi dávného věku. Svazuje naše osudy. My jsme jejich budoucností, oni naším počátekm.
... Alena Ježková
Staré pověsti české a moravské
Soubor příběhů a legend popisujících prapočátek českého národa, který jsme si zvykli nazývat Staré pověsti české, vznikal po několik století. Své kořeny má v latinsky psané Kosmově kronice české (přibližně v letech 1120–1125), rozvíjen byl pak dále i v dalších kronikách, zejména Kronice tak řečeného Dalimila (kolem roku 1310), kronice Přibíka Pulkavy z Radenína (zhruba 1374) a Kronice české Václava Hájka z Libočan (1541). O nejznámější zpracování tohoto tématu se v roce 1894 postaral Alois Jirásek, jehož dílo znají (i díky povinné četbě) děti již od školních lavic. Výběrem pověstí, jejich utříděním do okruhů a oddílů vznikl neobyčejně obsáhlý a celistvý obraz plný nádherného textu a skrytých poselství. Moderní adaptací českých mýtů a legend je pak kniha Aleny Ježkové Staré pověsti české a moravské z roku 2005. Na rozdíl od místy až patetického Jiráskova vyprávění jsou zde historické události popsané živým současným jazykem a mají podobu dramatických příběhů plných napětí. Staré české mýty a legendy ovšem neinspirovaly pouze spisovatele. Kněžna Libuše se stala hlavní postavou slavné opery Bedřicha Smetany z roku 1872. Tématu se věnovali i mnozí malíři - za všechny jmenujme Věnceslava Černého, Antonína Procházku, či Mikoláše Alše. Konečně, existuje i filmové zpracování - barevný loutkový film Staré pověsti české Jiřího Trnky z roku 1952.
Některé z pověstí se svým dějem úzce vztahují k místnímu kraji. V okruhu zhruba dvaceti kilometrů od Bukové se nacházejí například Březové Hory (místo, kterému kněžna Libuše věštila bohaté zásoby stříbra), Neumětely (sídlo vladyky Horymíra, kde dodnes stojí Šemíkova hrobka), nebo hradiště Tetín (sídlo prostřední z Krokových dcer Tety).
O keši:
Keš se nachází uvnitř objektu, který naleznete na výchozích souřadnicích, a je odlovitelná pouze v následujících hodinách:
Duben - Říjen: Denně od 10.00 do 16.00 hod.
Listopad - Březen: Sobota a neděle. 10.00 - 16.00 hod.
Případně volejte na tel: 724 236 884
Vaše geovozidla, prosím, parkujte na návsi (viz. waypoint Parkoviste) a k objektu přistupujte od severu. Samotné odlovení keše není podmíněno žádným vstupným, budete pouze potřebovat heslo, které zjistíte z odpovědí na následující otázky:
- Která z Krokových dcer byla obdařena věšteckou mocí?
- Kazi ... A=7
- Teta ... A=3
- Libuše ... A=1
- Koho si vzala Kazi za manžela?
- Přemysla ... B=2
- Bivoje ... B=9
- Ctirada ... B=6
- Za co byl Horymír odsouzen k smrti?
- královraždu ... C=9
- loupežnictví a přepadávání pocestných ... C=1
- vypálení Březových hor a zasypání dolů ... C=7
- Kdo stál v čele Blanických rytířů?
- svatý Václav ... D=5
- král Bruncvík ... D=4
- kníže Bořivoj ... D=8
Heslo = ABCD
Co dál? Hint napoví!
Tato keš funguje jako CWG směnárna, popř. jako TB & GC hotel. Prosím, nevkládejte proto jiné předměty a dodržujte pravidla férové směny (CWG pouze za CWG).