Ves Vranovice leží na okraji území přes 200 let silně spojeném s těžbou uhlí a chemickou výrobou. Několik dolů a povrchových lomů fungovalo i v těsném sousedství vesnice, byla zde sklárna, za vsí vitriolová huť. Krajina ve směru k Břasům nese silný otisk této průmyslové historie. Některé stopy jsou ještě čerstvé, neboť na dole Tereza začala povrchová těžba uhlí až v roce 1956.
O rok později se členové Tělovýchovné jednoty Sokol Vranovice rozhodli vybudovat hřiště na národní házenou, která se ve Vranovicích hrála již před válkou. Pro hřiště si zvolili místo zvané V Břízkách, nejspíše vytěžený plácek na dosah výsypek hlušiny z dolu Tereza. Hřiště více jak deset let sloužilo pravděpodobně k naprosté spokojenosti, ale...
Posledního února 1969 ve 12 hodin vyjel poslední vozík s uhlím na blízkém dole Matylda a skončila tak éra hornictví v oblasti Břas. Ze šachet na Matyldě se přestala odčerpávat voda a vodní situace v podzemí se dala do pohybu. Spodní vody začaly stoupat, až ve Vranovicích zatopily jámu pana Tomce a též zmíněné hřiště tělovýchovné jednoty. Z hřiště vzniklo přírodní jezero.
Jezero začali lidé z okolí používat jako koupaliště. Jeho voda je čirá a jedinou nepříjemností při koupání jsou vodní rostliny, které se při teplém počasí snadno přemnoží. Oproti nedalekému Hromnickému jezírku není zdejší jezero bez života a tak na jeho březích potkáte i rybáře.
Vranovické jezero s hladinou o rozloze 1,2 hektaru má mírně protáhlý tvar. Delší strana jezera měří přibližně 180 metrů, v nejširším místě jsou břehy od sebe vzdálené okolo 100 metrů. Na severovýchodním okraji je drobná zátoka sevřená svahy haldy a velkým poloostrovem, na východě sousedí jezero s chatovou kolonií.

Po levém břehu vede drobný chodníček okolo jezera, který vás přivede do blízkosti keše. Chodníček se na severní straně jezera zařezává do obnažených svahů haldy, které ještě bojují s vytrvalou expanzí vegetace. Důlní výsypky tvoří především tufity, tj. zpevněné usazeniny s převažujícím podílem sopečného materiálu, a příbuzné pískovce. Máte-li dostatek času, můžete v úlomcích hledat fosílie. S trochou štěstí můžete najít otisky dávného primitivního jehličnatého stromu Cordaites borassifolius, především jeho listy a vzácněji semena. Tyto stromy s vysokými, rovnými kmeny daly vzniknout černému uhlí, pojmenoval je v roce 1823 Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Vzácně můžete nalézt též otisky plavuní a kapradin.
(kopie listingu)