V plicním sanatoriu v Janově jsem ztrávil více jak 4 měsíce. Z té nekonečné nudy se jsem se začal zajímat o historii Mirošova (pod který Janov patří) a jeho okolí. A ejhle! Mirošov byl před více jak 100 lety významným hornickým městem, hlubinným způsobem se dolovalo velmi kvalitní, koksovatelné černé uhlí. Celkem zde bylo více jak 40 dolů, i když většina byly jen malé jámy s hloukou do 20 metrů, tzv. vrátkové.
Celá oblast by měla být rájem pro místní kačery, kteří mohou zakládat desítky kvalitních "havířských" keší, např. v mnou započaté sérii "Mirošovské doly". Já si tedy dovoluji začít, zakládám multikeš "Vlečka k 
dolu Leopoldina" a tradiční "Důl Antonín v Janově". U obou si z logbooku pro jistotu opište a uschovejte kódy A a B pro případnou budoucí prémiovou keš, budoucím ownerům kódy rád sdělím. Další informace najdete např. v podrobné a velmi zajímavé knize RNDr. Martina Langa "Sága černého zlata pod Brdy", případně přímo od pana dr. Langa, ředitele Muzea Středních Brd, Strašice, který podal velmi ochotně informace i mně. Základní informace o mirošovských dolech můžete získat z listingu keše Vlečka k dolu Leopoldina - GC3JH6D, nebudu je tady opakovat.
Důl ANTONÍN v Janově se nacházel na jižním okraji osady Janov, otevřen byl až v roce 1939 (1940) a provozován firmou Kučera a spol. Plzeň. V hloubce 28m byly zastiženy 2 sloje o mocnosti 0,3 až 0,5m oddělené vrstvou kvalitního lupku (ten se používal pro výrobu pancéřové oceli). Jáma byla ukončena v hloubce 28,5m. Potom se hloubila větrací jáma, pod ní se razila těžení jáma jako úpadnice se sklonem 32 st. a úklonnou délkou 60m. Dělníci její rozměry přizpůsobili pro dopravu vozíků oběma směry. Vlastní těžební práce spočívaly v ručním navrtávání a odstřelování horniny. Vozíky (500kg) byly v chodbách tlačeny ručně, z dovrchových sjížděly gravitačně, v úpadních se vytahovaly elektrickým vrátkem. Pro uhlí
byla vybudována malá třídírna a lupek se skladoval na haldě. Průměrná denní těžba v roce 1943 byla 6 tun uhlí a 18 tun lupků. Těžba pokračovala až do 15. 3. 1947, kdy byla těžba zastavena pro nerentabilitu. Uzavřením Antonína skončila agonie hornické činnosti v Mirošově. Pár set metrů od Antonína v lese byl malodůl Josef (nepodařilo se mi jej přesně lokalizovat), ale jeho činnost byla velmi neurčitá - někdy na počátku 20. století.
pramen: kniha autora RNDr. Martina Lang "Sága černého zlata pod Brdy", sám dr. Lang osobně a další.
Zaparkovat možno pohodlně nejlépe na N 49° 42.143 E 013° 39.686.
Pokud se rozhodnete lovit dál (i když třeba vyjímečně s hledáním tady neuspějete), nezapomeňte se podívat i na pěkné okolní kešky - LÉČEBNA JANOV-GC31FFC, NUDNÁ-GC2H2J3 a také pěknou multinku DRAČÍ SLUJE-GC2ECF6 a multinu VLEČKA K DOLU LEOPOLDINA-GC3JH6D s mystery keší ODVAL DOLU LEOPOLDINA-GC3MN93
Touto cestou bych chtěl poděkovat místnímu kačerovi a jmenovci s nickem VENCAJANOV, či LISÁČCI-MIROŠOV, který slíbil, že se o moje kešky bude starat i když mě z léčebny již konečně propustí (anebo až se tady unudím (-: ).
Samotná keš je svačinová krabice o obsahu 750ml. Z úkrytu ji vyjímejte a do něj vracejte opatrně, opravdu to jde velice snadno. Místo uveďte do původního stavu, ať nekazíte radost z hledání těm, co přijdou po vás!
Děkuji a příjemný lov!
Kontrola majitele
12. 6. 2012 - kontrola kešky, vše OK.