Něco o Radbuze:
Radbuza pramení pod vrchem Lysá (výška 869 m n. m.) poblíž osady Závist v okrese Domažlice. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky je 112 km. Plocha povodí měří 2179 km2. Teče nejprve severním směrem, v Bělé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáčí směrem severovýchodním přes Staňkov, Stod, Chotěšov a Dobřany k Plzni. Na horním toku, kde protéká Českým lesem a poté Chodskou pahorkatinou, má peřejnatý charakter s lesnatým údolím. V Bělé nad Radbuzou se říční údolí otevírá, snižuje se spád toku a Radbuza velkými meandry směřuje k Horšovskému Týnu. Střední tok řeky byl odedávna poměrně hustě osídlený a zemědělsky obdělávaný. Na dolním toku, již na okraji Plzně, byla v roce 1973 vybudována přehradní nádrž České údolí.
Vodní režim:
Průměrný průtok v ústí je 11 m3/s.
Extrémní průtoky na vodočetné stanici Staňkov:
13. 8. 2002, průtok 213,0 m3/s, katastrofální povodeň roku 2002
3. 1. 2003, průtok 157,0 m3/s
14. 1. 2004, průtok 43,3 m3/s
Jez na říčním km 55,0
Délka jezu v koruně - 23,3m
Rozdíl hladin jezu - 1,7m
Profil jezu je šikmý.
Náhon a stavidlo na pravém břehu.
Bílý Mlýn
Samota Bílý Mlýn na Radbuze u vsi Vránova v roce 1603 ještě samostatným statkem nebyla. Zato již v roce 1615 Jindřich ml. Vidršpergar z Vidršperku na Bílém mlýně platil daně ze 2 lidí a 2 mlýnských kol. V pobělohorských konfiskacích Jindřich statek Bílý Mlýn ztratil. Statek, tvořený dvorem poplužním Bílý Mlýn s řekou, potoky, lesy a mlýnem, s lidmi poddanými ve Vránově a Hlohové byl postoupen Jindřichově manželce Anně Alžbětě z Újezda a v roce 1631 jej pozůstalí sirotci prodali Janu Mořicovi Vidršperkarovi. V té době již asi mlýn ztratil sídelní funkci a držitelé statku sídlili nejspíše v nově postaveném panském dvoře, který podržel jméno původního sídla a statku. Roku 1654 náležel statek Bílý Mlýn Karlovi Františkovi z Újezda. Při Bílém Mlýně byl jeden zahradník, ke statku patřil díl Vránova (3 sedláci a 3 zahradníci) a jeden zahradník v Hlohové. Roku 1678 Adam Matyáš Trauttmansdorf koupil Bílý Mlýn za 6000 zlatých od Jiřího Bohuslava Schafmanna z Hemerlesu.
Staňkov
První písemně doložená zpráva o existenci vsi Staňkova na pravém břehu Radbuzy je z roku 1233 na listině, kde je uveden Witla de Stancowic. Tento majitel Staňkova pravděpodobně sídlil na nedalekém hradu Lacembok. V roce 1271 prodává svůj majetek chotěšovskému klášteru. Vznik městečka na levém břehu Radbuzy byl s největší pravděpodobností motivován existencí dálkové cesty z Plzně do Domažlic a dále pak do Bavor. Podél této cesty vzniklo náměstí, z jehož jižní strany vedla cesta k říčnímu brodu do Staňkova vsi. Obě lokality byly součástí chotěšovského kláštera do roku 1425. V tomto roce zastavili premonstráti městečko majiteli horšovskotýnského panství Zdeňkovi z Drštky. Horšovskotýnští v roce 1576 přikoupili také ves. V roce 1850 se obě obce se staly součástí politického okresu Horšovský Týn. V roce 1938 došlo k sloučení obou Staňkovů. Ve sloučeném Staňkově žilo v té době 3823 obyvatel a bylo tu 608 popisných čísel. V roce 1960 proběhla reforma a Staňkov se stal součástí okresu Domažlice. Ve stejném roce získal Staňkov statut města.
Zdroj: http://www.horsovskytyn.cz/, http://mkzht.cz/cs/historie-osobnosti/, http://cs.wikipedia.org