O ZLATOVLÁSCE

„Jiříku, Jiříku, …tys nám pomohl, i my ti pomůžeme", volali mravenečci
a už se rozbíhali do všech stran, aby přinesli poztrácené perly z náhrdelníku Zlatovlasé panny...

Mravenci – tento pozoruhodný společenský hmyz je vývojově velmi starý. V evropském jantaru (Balt) byly nalezeny fosilie staré 30 miliónů let. První mravenci se objevili na Zemi
mnohem dříve, v době velkých dinosaurů – tedy asi před 100 milionem let. Na svůj vývoj tedy měli mravenci dost času. Vytvořili za tu dobu asi 9,500 druhů. Váhově váží všichni mravenci na světě zhruba tolik, co všichni lidé…Teď už je vám jasné, že jde spíš o zázrak, když vám ti malí mrňavci neběhají ve spíži, neokupují cukřenku a kuchyň vůbec. Najdeme je totiž úplně všude v suchozemském prostředí - od polárního kruhu přes pouště, dokonce i v hloubkách pod zemským povrchem, na hřebenech hor (výjimkou je Grónsko, Island, Falklandy – mravenci si libují v teple). Celá řada druhů mravenců je vázána na tropy, kde žijí v korunách stromů a hnízda si tu staví úžasným splétáním listů.

Vzhledem k této rozmanitosti, mohu o mravencích (které potkáte na cestě ke keši) říct pouze to, že patří k evropským lesním mravencům rodu Formica - POZOR ! náš nejběžnější druh mravence Formica rufus je zákonem chráněný! - tito mravenci si jako hnízda budují své kupy z jehličí i několik desítek let. Královny, které žijí v jejich středu +- 5 let, jsou totiž postupně nahrazovány. Díky tak dlouhému stavitelskému období mají mraveniště stálé vnitřní prostředí, dokonce i důmyslnou klimatizaci.

V množství je síla – pokud jsou všichni naprogramováni k vzájemné spolupráci. A to mravenci jsou. Život kolonie je přímo založený na oběti jednotlivce ve prospěch celku. Takže za určitých okolností socialismus funguje :) Karel Marx & spol. se měli jen věnovat jinému druhu živočišné říše.

Doufám, že v listingu naleznete většinu odpovědí na otázky, které vás a děti napadnou při pozorování mraveniště. Další odpovědi naleznete v poutavé publikaci Cesta k mravencům (B. Hölldobler & E. O. Wilson) článku B. Hölldoblera v časopise National Geographic (červen 84) i v knize Neobvyklá setkání (J. Žďárek)

Ještě snad – atletické výkony – mravenec běžně zvedá desetinásobek své hmotnosti – zkuste si to každý přepočítat sám na sebe – to nedáte, že? A nikdo přitom mravencům ani nezatleská. Nebo – stisk mravenčích kusadel může pořádně zabolet – mravenec dřevokaz (který u nás ovšem nežije) si jimi dokáže proklestit cestu i olověným plechem!

A nyní ke keši –

Na výchozích souřadnicích naleznete, jako v každé pohádce, rozcestí tří cest. Kde přesně toto 1. rozcestí najdete, zjistíte díky kvízu níže. Bude to chtít trochu mravenčí píle...
Zastavení jsou celkem čtyři včetně výchozího na rozcestí a finálky. Jsou umístěna tak, aby je našly i děti, na jejichž podíl při hledání jsem také myslela.

Kudy dál zjistíte vždy přímo na místě - doporučuji zopakovat si celou pohádku, držet se návodů a hintů.
Finální keš - vejdou se nejen CWG a GC, ale i TB. Nezapomeňte celé místo uvést do původní podoby – uvidíte proč - a pečlivě ukrýt. Stejně tak i jednotlivá zastavení. Děkuji.
Z finále lze dojít zase na úvodní rozcestí a uzavřít tak okruh celé trasy. Celé to zabere asi 1,5hod, délka je 1,3 km.

Doporučuji keš hledat za sucha při teplotě nad 20 °C, abyste si mohli mravence prohlédnout v akci. Aktivita mravenců klesá pod touto teplotou a pod 10 °C zcela ustává. Mravenec je chladnokrevný živočich – zimním mrazům se brání pasivně – nečinností.
Stejně tak – nehledejte keš v noci – hrozí, že byste těžce budovaná mraveniště poničili!!!
Mravenci rádi sladké – nepohrdnou drobty chleba, kousky ovoce z okolí nebo kostkou cukru.
Pokud na mraveniště opatrně rozložíte kapesník, cestou zpět vám bude vonět kyselinou mravenčí – jedním z tajných dorozumívacích mravenčích prostředků.

Takže, co o mravencích zajímavého vlastně víme/víte?

1. Vědní obor, který se věnuje studiu mravenců, se jmenuje
Ornitologie – A=7
Pedologie - A=6
Myrmekologie – A=8

2. Mravenci vedou velmi úspěšnou spolupráci jednotlivých členů kolonie díky dokonalé komunikaci. Jaký druh komunikace u nich převažuje?
Akustická (vrzání, cvrkot čili stridulace)– B=5
Chemická komunikace (feromony) - B=4
Haptická (postrkování a dotyky) - B=3
Choreografická (tanečky – i tělo na tělo) - B=2

3. Mravenci patří k x-nohému blanokřídlému hmyzu. Kolik nohou mají?
4 – C=8
6 – C=0
8 – C=6

4. Český název mravenec je rodu mužského.Jsou mravenci, které běžně potkáváme, opravdu samečci??
ANO – pouze uvnitř kolonie najdeme královnu a dělnice u vajíček, které jsou ženského pohlaví - D=8
NE – mravenci jsou vlastně „mravenky“, jediní příslušníci mužského pohlaví jsou okřídlení trubci a lze je spatřit jednou v roce při svatebním letu - D=7

4. Mravenci se živí semeny, housenkami, jiným hmyzem a jsou vyloženě na sladké. Za tím účelem si i vydržují některé jiné druhy hmyzu (červce, modrásky, mšice) nebo se usidlují na určitých rostlinách (akát).Je-li toto soužití oboustranně výhodné, nazývá se
Symbióza - E=2
Parazitismus - E=1
Adopce - E=5
Otroctví - E=3

5. Vývoj mravence jako jednotlivce probíhá formou tzv. dokonalé proměny. Každý jedinec projde stadiem
Vajíčko – larva – kukla – dospělec – F=2
Vajíčko – dospělec - F=0
Vajíčko – larva – dospělec - F=9

6. Termiti se začali vyvíjet asi před 150 miliony let, je popsáno asi 2,000 druhů. Jsou termiti mravenci ?
ANO - jedná se o zvláštní druh - G=6
NE - termiti nejsou mravenci, ale samostatný řád, který má podobného předka jako švábi a na rozdíl od mravenců procházejí nedokonalou proměnou - G=3

7. EPRUVETA je
Hlavní chodba v mraveništi vedoucí ke královně - H=9
Kasta mravenců bojovníků chránících královnu – H=8
Speciální ampule pro sběr mravenců v terénu - H=7

8. Proti poranění, ale hlavně proti vysychání je tělo mravenců kryto „kůží“ z chitinu (cukr), sklerotinu (bílkovina) a vrstvičky vosku. Tato kůže se jmenuje
kubicula – I=5
caligula - I=0
kutikula – I=8

Získané číslice dosaďte do formulky

49°3A.BCD
17°EF.GHI

Pevně věřím, že stejně jako Jiřík teď víte kudy, a že si i dál v terénu poradíte.
Přeji šťastnou cestu a spoustu pěkných entomologických zážitků.