HUBERŮV PEŇ
Těžba cínu v této oblasti začíná pravděpodobně ve 12. století rýžováním z náplavů v povodí Slavkovského potoka mezi Krásnem a Loktem a později pak v povodí Ohře. Huberův (též Hubský) peň a Schnöduv peň za obcí Krásno, kde se dobývala cínová ruda, jsou nejrozměrnějšími připomínkami hornictví pozdního středověku, dnes připomínají povrchové lomy. Vlastní dolování na Huberově pni začíná podle dochovaných archivních pramenů ve druhé polovině 14. století. Největšího rozvoje dosáhlo v první polovině 16. století. V průběhu 16. a 17. století vzniká značné množství důlních děl, koncentrovaných kolem 8 až 10 hlavních šachet. V roce 1568 došlo na obou pních k ničivým závalům s katastrofálními dopady na těžbu. Nová aktivita byla na ložisku zaznamenána až po r. 1880. Činnost je však ještě před 1. světovou válkou ukončena. Během války se začínají krátce těžit i wolframové rudy. K obnovení těžby došlo v Krásně opět v letech 1937-1947. V poválečném období se nejprve krátce pracuje na dole Julius Ďuriš, později se těžba cíno-wolframových rud přesouvá na Huberův peň, kde se pracuje na dole Stannum až do ukončení veškerých prací v revíru v r. 1991.
Keš se nachází nedaleko jámy Huber. Můžete se pohybovat nebezpečnými místy, proto prosím koukejte, kam šlapete!