Již v polovině 19. století se objevil projekt na turistické využití Kvádrberku. Zahajovala se stavba řetězového mostu přes Labe, který měl propojit Děčín s nádražím v Podmoklech a začínal prudký rozvoj turistiky. Několik děčínských průmyslníků přišlo s návrhem postavit na Kvádrberku hotel, který by umožnil Děčínu, stát se jednou z bran do Českosaského Švýcarska. Projekt byl sice schválen, ale pro nedostatek peněz zůstal nezrealizován.
V roce 1870 vystavěl děčínský řezník a hostinský Ignaz Zappe na vrcholu Kvádrberku jednoduchou dřevěnou boudu a požádal o vydání koncese na podávání jídel a nápojů. Tak začala historie kvádrberského hostince, která trvala celkem 75 let. Veškerá doprava sudů piva, vody, potravin se prováděla vynášením na zádech, či vyvážením na trakaři. Aby se lidé ve městě dozvěděli, že je hostinec otevřen, vyvěšoval hostinský na vysoký stožár vlajku.
V roce 1879 Vysazovací a zkrášlovací spolek v Děčíně postavil na vrcholu Kvádrberku trvalou památku k oslavě stříbrné svatby císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty - pískovcový obelisk s pamětní deskou – Císařskou vyhlídku.
Po skončení Živnostenské, průmyslové a zemědělské výstavy v roce 1888 zůstalo několik dřevěných staveb, pro které většina vystavovatelů neměla využití. Zkrášlovací spolek tehdy požádal hraběte Franze Thun-Hohensteina, zda by svůj pavilon nevěnoval na dobročinné účely. Hrabě souhlasil a tak se členové Zkrášlovacího spolku rozhodli postavit srub na Císařské vyhlídce. Srub byl slavnostně otevřen 12.5.1889 a spolek pronajal hostinskou koncesi rodině Zappe. Když v roce 1899 vyrostl na Kvádrberku první vodojem, získal hostinec vodovodní přípojku s vlastním rezervoárem. Součástí zařízení byla i ozdobná litinová pumpa při cestě nedaleko hostince.
 |
 |
Osamělý srub v lese, který nebyl celoročně obydlen, však býval často vykraden a poničen a tak se členové Zkrašlovacího spolku rozhodli dostavět hostinec pro celoroční provoz. Při dostavbě hostince se použil i portál z demolovaného domu na děčínském náměstí. Slavnostně byl hostinec otevřen 11. 1. 1902. Pod vlivem konkurenční stavby na druhem břehu děčínské kotliny – hotelu na Pastýřské stěně byla provedena dostavba srubu o přístavbu, do které se vešla kuchyně i záchody (do té doby vykonávali návštěvníci svou potřebu ve dřevěném přístřešku pod převisem ).
Členové Zkrašlovacího spolku rovněž začali uvažovat o stavbě hotelu Quaderberg. Bohužel zůstalo opět pouze u plánů.
Hostinec s vyhlídkou byl v provozu až do konce druhé světové války. V roce 1946 byl ještě nakrátko otevřen, ale pro minimální návštěvnost opětně uzavřen. Objekt byl postupně demolován a po roce 1947 stržen. Teprve v roce 1951 již na zcela zdemolovaný objekt byl dodatečně vystaven demoliční příkaz. Ještě nějakou dobu na místě hostince stával portál z domu na děčínském náměstí, ale i ten časem "zmizel".
Při tvorbě listingu jsem čerpal informace z knížky - Petr Joza: Kvádrberg a použil jsem některé fotky z www.zanikleobce.cz.
Budte opatrní a georobotky mějte pod kontrolou!!!
Zkontrolujte Vaše řešení
Pro uznání logu požaduji zaslat na můj email heslo, které je uvedeno na titulní stránce logbooku. Bohužel někde na Kvadrberku je krabička, kterou někteří považují za finálku mojí keše.