Tuto mysliveckou chatu zde nechal spolu s vapenkou v letech 1868-1869 postavit majitel zdejsiho panstvi, knize Kinsky, jako obydli pro vapenika. Před rokem 1945 slouzila i jako hostinec, poslednich nekolik desetileti ji vlastni a provozuje krasnolipsky myslivecky spolek.
Chata Vapenka v podobe temer jak ji zname z dnesniho pohledu.
Tezba a zpracovani vapence
Za chatou u Doubickeho potoka staly pece na paleni vapna, ze kterych dnes zbyly uz jen zarostle hromady. Do peci se nejdrive rucne a pozdeji pomoci kolejovych voziku privazel ze dvou mistnich lomu vapenec. Po vypaleni se vapenec pouzival zejmena jako hnojivo, ale take ke stavebnim ucelum, napriklad pri stavbe kostela v Srbske Kamenici v 70. letech 18. století.
Vapenka v dobe sveho plneho provozu.
Jursky vapenec se na Vapennem vrchu zacal tezit v polovine sedmnacteho stoleti. Vrstva tezenych vapencu byla mocna asi 15 - 20 m. Protoze pri tezbě byla v lomech nalezena take olovena ruda, povolal sem knize Kinsky v roce 1890 horniky z Pribrami, kteri v Novem lomu vyhloubili 34 m hlubokou sachtu. Nasli v ni olovo se stopami stribra, medi a zinku, ale ruda nebyla prilis bohata a od dolovani bylo proto brzy upusteno. Provoz vapencovych lomu byl definitivne ukoncen az roku 1929.
Puvodni provoz byl vicemene mechanicky, o odvoz hotovych vyrobku se staraly konske a volske povozy .
Povalecne pokusy tezby
V letech 1955 a 1956 byl na Vapence proveden vyhledavaci pruzkum na oloveno-zinkove a medene rudy. V Novem lomu byly tehdy vyrazeny dve kratke pruzkumne stoly a vychodne od Stareho lomu byly umisteny dva sikme pruzkumne vrty, hluboke 142 a 204 m. Protoze se vsak neprilis bohate zrudneni v hloubce ztracelo, bylo od dalsich pruzkumnych praci upusteno. Ze zajimavych nerostu byly nalezeny napriklad chalkopyrit, chalkosin, pyrit, psilomelan a stribronosny galenit, pomerne hojny byl také malachit a azurit.
Lomy
Stary a Novy vapencovy lom se nachazi asi 150 m severne od Vapenne cesty, vedouci po jizni strane kopce ze silnice od Krasne Lipy k severnimu okraji Doubice. Odbocka k nim mirne stoupa mezi zarostlymi haldami a tesne u lomu se ostre staci doleva. Po prave strane se tu otevira asi 10-15 m hluboka jama Stareho lomu, ktera se tahne asi 100 metru smerem k severozapadu, na zapad od ni je mensi okrouhla jama Noveho lomu. Steny lomu se postupne sesouvaji, takze dnes jsou jiz z vetsi casti zricene, prekryte suti a hlinou. Oba lomy byly navzajem propojene stolou, dnes jiz bohuzel zasypanou. Dalsi stola, kterou se vytezeny vapenec vyvazel ze Stareho lomu k vapennym pecim, se dodnes dochovala, ale v jednom miste byla prerusena zavalem. Je asi 100 m dlouha a z obou stran je uzavrena mrizemi.
Na prelomu stoleti byl provoz vapenky modernizovan a doplnen o parni stroj. Odvoz hotoveho vapna zajistovaly misto drivejsich povozu nakladni automobily.
Vapenny vrch neboli Vapenka
(548 m) je prevazne zulovy kopec, vystupujici asi 1,5 km severovychodne od Doubice, jemuz se drive rikalo take Maskuv vrch. Na jihovychode je spojen se sousednim Sirokym vrchem a sedlem mezi nimi prochazi silnice z Doubice do Krasne Lipy. Asi 200 m severozapadne od ni stoji u cesty vedouci k vrcholu roubena lesni chata Louzilacka. Zalesneny vrchol kopce je bez vyhledu, ale od roku 2006 je na nem jedna ze zastavek Koglerovy naucne stezky.
Rezervace Vapenka
Pobliz silnice na jiznim svahu vrchu je prirodni rezervace Vapenka, chranena jako vyznamna geologicka lokalita. Na pomerne malem uzemi se tu spolecne vyskytuji horniny peti ruznych geologickych jednotek, z nichz nejvyznamnejsi jsou jurske vapence, ktere se s vyjimkou nekolika drobnych ostruvku v okoli Doubice, Kyjova a Brtniku nikde jinde v Cechach nevyskytuji. Cedicova stena na konci stareho lomu.
Luzicka porucha
pres Vapenny vrch probiha vyznamna geologicka linie, oznacovana jako luzicka porucha, ktera tvori rozhrani mezi luzickym zulovym plutonem na severovychode a piskovci ceske kridove panve na jihozapade. Ve starsich tretihorach byla kra luzickeho plutonu podel teto poruchy tektonicky vyzdvizena nad povrch ceske kridove panve a spolu s ni byly z podlozi kridy k povrchu vyvleceny i male kry hornin permskeho a jurskeho stari. Nejvetsi kra jurskych sedimentu je prave na Vapennem vrchu. Je dlouha asi 500 m, siroka necelych 200 m a tvori ji prevazne sede vapence a dolomity s piscitymi vlozkami. Ve vapencich se drive nachazely otisky morskych amonitu, jezovek a mlzu, ktere dokladaji jejich stari kolem 150 milionu let. Starsi horniny permu zastupuji predevsim cervene kremenne porfyry a arkozovite piskovce. V tretihorach pronikla jurskymi sedimenty k povrchu cedicova hornina, ktera v sobe uzavira kontaktne premenene ulomky okolnich hornin a dnes vytvari svislou stenu na severnim konci Stareho lomu.
Flora
Pestry geologicky podklad vytvari vhodne podminky pro vyvoj zajimavych biotopu. Vedle druhotneho smrkoveho lesa se zde uchovala kvetnata bucina, ve ktere se vyznamne uplatnuje javor klen a v mensi mire i lipa, borovice nebo jasan. V jejim podrostu se hojne vyskytuje lykovec jedovaty, ale rostou zde i vzacnejsi rostliny jako napriklad konvalinka vonna, brcal mensi, kycelnice cibulkonosna a devitilista bazanka vytrvala, krustik sirolisty, bradacek vejcity a kapradina zebrovice ruznolista. V minulosti tu rostla i silne ohrozena okrotice cervena, jejiz vyskyt vsak jiz nebyl v poslednich letech zaznamenan.
Fauna
Opustenou stolu vyuzivaji jako ukryt a zimoviste netopyri, z nichz nejzajimavejsi je silne ohrozeny netopyr velky a vrapenec maly. Dale se zde vyskytuje napriklad netopyr rasnaty, netopyr usaty a netopyr vodni.
Koglerova stezka
Na Vapence zacinala patrne nejstarsi naucna stezka v Cechach, kterou kolem roku 1940 vytvořil Rudolf Kogler ze Zahrad u Rumburka. Asi 12 km dlouha stezka s vysvetlujicimi texty o prirodnich a turistickych zajimavostech vedla podel linie luzicke poruchy okolim Kyjova k Vlci hore a koncila na zahrade domu Kogleru v Zahradach, kde je unikatni plastická geologicka mapa zdejsiho kraje. Stezka byla slavnostne otevrena 12. rijna 1941 a slouzila az do roku 1945. Dnes je v ponekud upravene podobe soucasti delsi Koglerovy naucne stezky, slavnostne otevrene 13. srpna 2006.
Odloveni kese:
Nechte auto na nebo poblize parkovacich souradnic a presunte se postupne na sest zastaveni (stagi).
Vasim ukolem je zjistit:
- cislo, ktere zjistite z oznaceni tabule na prvnim zastaveni = A
- pocet pismen nazvu veci umistene ve znaku na druhem zastaveni = B
- prvni a posledni cislici letopoctu na tretim zastaveni = CD
- druhou a treti cislici letopoctu na ctvrtem zastaveni = EF
- maximalni vek netopyra zjistite na patem zastaveni = GH
- dvojcisli na tabulce na sestem zastaveni = IJ
samotnou cache pak nalezenete na
N 50° 53.[(H+F)/2] [(H+G)-B)] [(2xC)+J]
E 014° 28.[(2xI)+(2xC)+(F-J)] [GxA)] [E-F]