Tak jako ostatní skalky na mohutném hřebenu Vlčiny ( Vlčinec, Trousnická skála, Dračí skála ), tak i s Bílou skálou je spjato několik pověstí.
Kouzelná harfa. Pověsti z Karlovarska
PhDr. Stanislav Burachovič
Podle jedné z těchto pověstí o Bílé skále před mnoha lety podél nedalekého Limnického potoka pásl stádo malý pasáček z nejdeckého statku. Na louce pod Pajndlem utrhl hoch několik květin a ozdobil jimi svůj klobouk. Netušil, že se mu poštěstilo utrhnout i zázračnou květinu, která ukazuje cestu k pokladům.
Došel až k Bílé skále, kde se rozhodl odpočinout si a opřel se o ni. Ta se náhle k jeho úžasu otevřela a pasáček stanul uprostřed krásného sálu přeplněného zlatem, stříbrem a klenoty z drahých kamenů. Před ním seděla bíle oděná žena, která v rukou držela košili, na níž udělala každý rok jen jeden steh. U jejích nohou ležel černý pudl a opodál stála truhla plná zlata. Jinoch bez bázně přikročil blíže a odložil svůj klobouk na stůl.
Skalní víla povstala a řekla: „Vezmeš si pokladů, kolik jen uneseš, nezapomeň však to nejlepší!“ Pasáček si tedy naplnil kapsy až po okraj třpytivými kovy a kameny a pospíchal ven ze skály v domnění, že tím nejlepším myslela žena zlato.
Vtom se ale skála s rachotem zavřela a všechno zlato z jeho kapes zmizelo. Příliš pozdě si hoch uvědomil, že klobouk se zázračnou květinou otevírající skály zapomněl uvnitř. Marně hledal vchod do skály.
Kdyby nebyl květinu zapomněl, mohla být paní osvobozena ze svého zakletí. Mnozí, kteří toužili po rychlém zbohatnutí, usilovně pátrali po zázračné květině v Limnickém údolí – dosud však podle pověsti zaznamenané karlovarským historikem marně.
Skála jako hrad
Podle pověsti z knihy Stanislava Burachoviče se Bílá skála otevírá vždy na Velký pátek.
Vyprávělo se, že na skále roste čarovná borovice, z jejíhož dřeva by se měly zhotovit necky. První dítě, které se v nich vykoupalo, by se stalo vysvoboditelem bílé paní.
Skála je podle lidové pověsti zkamenělým hradem. Říkalo se, že na Velký pátek z něj vychází prastarý skřítek, který do lesní půdy seje zvláštní setbu. O rok později, opět na Velký pátek, pak kolem skály vyroste zlato. Kdo tudy ve správný čas projde, může si zlato nerušeně vzít a stát se boháčem.
Na uvodních souřadnicích je turistický rozcestník. S jeho pomocí snadno určíte, kde se ukrývá keška.
N 50.21.367 - (Plešivec*10+Plešivec)
E012.45.974 - (Abertamy+Pod Tisovským vrchem)*10