Bergamo v Lombardii na severu Itálie bývá označováno za kolébku rodu Paarů. I když rodové tradice jsou považovány za starší a jsou spojovány s nositeli jména Beliboni, z anonymity dějin vystupují Paarové bez pochybnosti v polovině 15. století.
Paarové začali na začátku 16. století provozovat poštovní služby a tím položili základy k rodovému bohatství, které je v příštích stoletích vyneslo mezi evropskou aristokratickou špičku. Napodobili rod Taxisů, pocházející ze stejných končin Apeninského poloostrova a zabezpečující v té době poštu papeži, Římu a Habsburkům, kterým vybudovali spojení Rakouska s Nizozemím a s panovnickými dvory ve Francii a Španělsku.
Poskytování poštovních služeb zřejmě bylo výnosné, protože Jan Paar získal ve Štýrsku panství Hartberg. Karel vévoda Štýrský jmenoval Jana 12. 12. 1596 nejvyšším dědičným poštmistrem ve své zemi.
Janův syn Jan Kryštof (+ 1636) pokračoval v aktivitách svého otce. Od Jana Jakuba Magnise koupil v roce 1623 úřad nejvyššího dvorského poštmistra a 4. 9. 1624 obdržel dědičné právo na provozování pošty v Uhrách, v Čechách a v Rakousku nad i pod Enží. Shodné právo mu bylo znovu potvrzeno pro Čechy v roce 1628, pro vnitřní Rakousko roku 1629 a pro Slezsko v roce 1630. Od té doby používají členové rodu titul dědičný poštmistr a rodový senior se píše jako nejvyšší dědičný poštmistr.
Společenské postavení Paarů upevnilo jejich přijetí do stavu svobodných pánů v roce 1606. Mezi říšské svobodné pány se počítají od 4. 3. 1623, kdy vydal listinu císař Ferdinand II., potvrzující povýšení všem žijícím členům rodu.
V Čechách začal kupovat statky již Jan Kryštof Paar. Česká komora mu v roce 1624 prodala z konfiskací po Jetřichovi Sekerkovi ze Sedčic statek Měcholupy u Žatce. V Praze na Hradčanech vlastnil dům.
Tolik tedy něco málo k rodu Paarů. Podrobnější informace viz link níže.
Paarové v Pluhově Žďáru:
Následníkem Jana Václava a 2. knížetem v rodě Paarů se stal jeho jediný syn Václav (27. 1. 1744 - 22. 11. 1812). Do manželství vstoupil 17. 1. 1768 a oženil se s Marií Antonií princeznou z Liechtensteinu (13. 6. 1749 - 28. 5. 1813). Ke Kardašově Řečici připojil Pluhův Žďár, koupený v roce 1793 od Marie Anny Janovské z Janovic.
Nejstarší ze synů Karla knížete Paara Karel Jan Václav (7. 7. 1834 - 21. 4. 1917) vstoupil 28. 5. 1886 do stavu manželského s Leopoldinou markraběnkou Pallavicini (7. 10. 1845 - 26. 10. 1928). Za života otce žil Karel Jan s rodinou trvale v Kardašově Řečici, kde se také narodily tři ze šesti dětí. Jako 5. kníže Paar držel štýrské panství Hartberg a v Čechách Bechyni, Opařany, Kardašovu Řečici a Vysoké Veselí. V roce 1889 odprodal statek Zdechovice Janu Schebkovi. Císař vyznamenal Karla Jana Řádem zlatého rouna v roce 1896 a v roce 1905 mu udělil predikát „Durchlaucht" (Jasnost).
Paarové vlastnili Pluhův Žďár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Od nich ho roku 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil Bedřich Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Z té doby pocházejí poslední doložené opravy objektu.
Zdroj:
http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-knec-rod-paar-v-echch-309 a
http://www.pluhuvzdar.cz