Střed
Geometrický střed Plzeňského kraje, tak jak jej podle dat OpenStreetMap spočítal Parkis, se nachází v údolí Lažanského potoka, na východních úpatí Slepičího vrchu, v nadmořské výšce přibližně 380 metrů. Na výchozích souřadnicích této bonusové keše. Kdybyste nevěděli, kde teče onen Lažanský potok, hledejte mezi Přestavlky a Dolními Lažany, západně od Přeštic.
Krajina okolo středu Plzeňského kraje
Střed neboli těžiště území Plzeňského kraje je od středu České republiky vzdálen vzdušnou čarou 153,66 km. Geometrický střed Česka leží na okraji vsi Číhošť, nedaleko Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Zajímavé je srovnání obou míst: po matematickém výpočtu byl v dubnu 2004 střed republiky vytyčen i provizorně v terénu, v roce 2006 se dočkal důstojného kamenného památníku. Střed Plzeňského kraje je zatím pravidelně orán zemědělci, na vytyčení a oslavování turisty dosud čeká.
Jak vzdálené jsou od krajského středu nejzazší místa Plzeňského kraje ve směru světových stran či katedrála sv. Bartoloměje, historický střed krajského města?
| Sever |
57,24 km |
| Východ |
53,43 km |
| Jih |
75,65 km |
| Západ |
61,85 km |
| Plzeň |
20,14 km |
Stožár v sousedství
Parkisův střed Plzeňského kraje leží několik metrů západně od stožáru vysokého napětí, blízko silničky. Jde o nosný stožár typu "kočka" s tzv. oknem uprostřed, který má vodiče uspořádány do trojúhelníku. Je součástí celostátní páteřní přenosové elektroenergetické soustavy provozované státní společností ČEPS, a.s.
Právě vedení velmi vysokého napětí 400 kV procházející středem Plzeňského kraje míří z rozvodny u Přeštic přes Rozvadov k bavorskému Etzenrichtu a je jedním ze sedmi propojení české přenosové sítě s obdobnou sítí v Německu. Bližší ze dvou sousedních vedení má napětí 220 kV, je též součástí celostátní sítě a směřuje do rozvodny Vítkov u Sokolova. Poslední vedení má napětí 110 kV.
Když ještě nebyly GPS ...
Mnoho míst okolo středu Plzeňského kraje má svůj místní název. Není řeč o vesnicích, kopcích či rybníku, ale o polích a loukách. O poli se jménem se mluví lépe než o tom, kde loni byla pšenice, je od cesty vlevo, tak čtvrt hodiny chůze za vesnicí od cesty vlevo. Názvy vznikaly odkazem na výrazné objekty v sousedství (Za hřbitovem, U kovářské rokle, Pod Hůrkou), podle charakteru místa (a dlouhých stráních, Na hřbetech), podle majetkového vztahu (Na farském, Panská, Na přeštickém, U Peškova mlázu, Příděly), podle tvaru a velikosti polí (Celina, Na dlouhých, Na dílech), způsobu hospodářského využití (V bílých hlinách, Bažantnice, Na prantech), podle směru od vsi (K Losině, K Borům) či například jako odkaz třeba na veselou událost (Na Martě, Na chlupaté). Řada dalších jmen je srozumitelná jen pro místní – Šmikousy, Noris, Pirgle, Na škrohotích, Chocholák, Drbná.
Na Hladovci
A jak se tedy jmenuje okolí? Pokud se postavíte u silnice vedoucí z Přestavlk k Dolním Lažanům, tak pole po levé straně se jmenuje Pod Kůlnou, za středem kraje pak Nad Kůlnou. Za potokem jsou lány Na Vápenkách a Na Příčně, polím za Slepičím vrchem se říká Na Hladovci. Vpravo podél silnice se rozkládají Přední a Zadní Mlatce, nad nimi za vyvýšeninou se říká U Kančí louže. Vpravo od silnice za krajským středem se luka a pole jmenují Na Flekách, Dlouhé záhony a U Obecního lesa. Necelé dva kilometry čtvereční a takových jmen!
Plzeňský kraj
Protože Adam slíbil, že keš do středu Plzeňského kraje neumístí, není krabička v okolí stožáru. Je ukryta na relativně nedalekém místě, odkud je dobře vidět na údolí Lažanského potoka i okolní vesnice. Než se ale vypravíte pro tuto kešku, rádi bychom vás pozvali na čtvero výletů za tradičními kešemi na samé hranice Plzeňského kraje a vlastně i hranice České republiky.
Pozveme vás na sever do rozsáhlých lesů nedaleko Tisu u Blatna či na východ za Zbiroh, abyste se rozhlédli do Středočeského kraje z okraje CHKO Křivoklátsko. Vylákáme vás ke státní hranici s Německem – na jih na svahy šumavského Luzného v závěru Luzenského údolí a na západ na svahy hory Entenbühl v Českém lese.
Každá krabička této drobné série pro vás může být výletem do vzájemně zcela odlišných koutů nejen Plzeňského kraje. Krabičky jsou zároveň klíčem k nalezení této keše ve středu, neboť tu naleznete na souřadnicích:
N 49° 3[A+B+C-D].[H-E-J+L][F-C-D+L][E+G-I+K]
E 13° 1[H+I-A-J].[A+F+G-K][B+C+D-L][G+H+I-K]
Krabička vznikla jako malá odměna pro ty, kteří se skutečně nechali zlákat k putování po nejzazších koutech Plzeňského kraje. Našli jste jí? Skvělé! Pamatujte, nejde o tradiční keš a proto si zjištěné souřadnice nechte jen pro sebe, ať své přátele nepřipravíte o krásné výlety. Děkujeme!
Upozornění: Žádná z krabiček není dostupná pod sněhem, proto doporučujeme pro výlety jaro, léto a časný podzim. Přístup k jihu Plzeňského kraje je nekompromisně omezen na období od 15. července do 15. listopadu. Počítejte s těmito omezeními při plánování výletů.
(kopie listingu)