[ENG]An important landmark from the distance is a 50-meter mast. Move reasonably and slowly! Be careful and look around. The geocache is accessible from grass near the asphalt road.
[CZE]
Mezinárodní neveřejné letiště na Vysočině je jen jedno. Skvěle doplňuje letištní síť v Česku a svojí kategorií umožňuje přístup jediným hraničním přechodem na Vysočině, to i z mimoschengenského prostoru přímo do středu Evropy. Nekonkuruje velkým dopravním letadlům a na příletech či odletech je možno zahlédnout ledatdla menší dopravní, nákladní a turistická.
Je také vnitrostátním veřejným letištěm, což znamená dobrou základnou pro sportovní a rekreační létání.
Letiště je 2,5 km jihozápadně od středu města. Nejvhodnější příjezd nebo příchod je z výpadovky na Humpolec, když se hned za cedulí HB odbočí na západ.
Provozovatelem letiště je Aeroklub Havlíčkův Brod. Ten se o vzletovou a přistávací dráhu stará již od poloviny minulého století, protože vojenské vrtulníky prostor využívaly ze "stojánek" a když jinak, tak v noci. :-) Aeroklub je občanské sdružení sdružující aktivní i pasivní příznivce létání a parašutismu. V několika odbornostech zde působí plachtaři, motoráři, parašutisté, modeláři a příznivci jak létající tak nelétající.
[ENG]
There is only one private international airport in the area of the Highlands (the Vysočina region). It is a perfect complement to the airport network in the Czech Republic. It allows the access by the only border crossing in the Highlands right to the centre of Europe including the access from the area outside Schengen. It doesn´t compete with large airports. You can see small planes for transport, cargo or tourism there.
It is also a public domestic airport and it is a good basis for sport and recreational flying.
The airport is 2.5 km southwest from the centre of Havlíčkův Brod. The best access (approach) is from the slip road leading to the town of Humpolec. While you are passing the sign of the city of Havlíčkův Brod, you turn westwards.
The airport is run by Aeroclub Havlíčkův Brod. They are taking care of the runway since the half of the last century as military helicopters used the area as a stand most of the times.
Aeroclub Havlíčkův Brod supports even passive supporters of flying even parachuting. Experts in several areas works here, e.g. motor flyers, gliders, parachuters or modelmakers, no matter whether they fly or not.
O létání v Brodě promluví níže popsaná historie.
Letišť kolem Havlíčkova Brodu bylo několik.
Počátky létání na Brodsku sahají do r. 1911, kdy 12.listopadu předvedl toto umění Evžen Čihák. Tehdy letiště bylo jinde, a jeho hranice byly stanovené vzdušnou čarou podél Rozkošských lesů přes hřbitov ku návrší před Rozňákem, dále vzdušnou čarou k lesu u Jůzlova dvora a podél lesa k Českému Dvoru a dále pak k cihelně Liškově a přes návrší nad parkem Budoucnost (tolik Vyhláška c.k. okresního hejtmanství).
U tehdejšího Německého Brodu byly v začátcích první republiky jen plochy, které se daly nazvat záložní nebo polní letiště a které sloužily k nouzovým přistáním letadel aerolinií na trati Praha - Brno - Bratislava. Jedno z nich bylo i u obce Lípa. Plně vybavená letiště pro tyto účely byla ve 30. letech zřízena ve Zbraslavicích a Přibyslavi.
Velkým povzbuzením pro létání v Německém Brodě byl letecký den uspořádaný armádou v roce 1934. Letecký den se konal na louce mezi dnešní Mírovkou a nádražím v Německém Brodě. Pro skupinu nadšenců byl bezprostřední styk s letadly a létáním rozhodujícím impulsem - rozhodli se, že budou sami létat ! A v roce 1935 vznikla (byla naplněna) místní skupina Masarykovy letecké ligy, která byla ústředím registrována už v roce 1927. Létalo se resp. skákalo se, protože v začátcích to byly několikavteřinové lety, na Rozkoši, Strážném vrchu nebo Hochtánově (dnešní Vysoká). Prvním kluzákem byl Skaut, následovali výkonnější Zlín 5 a Šedý vlk. Pro ty se už využíval vyrobený naviják Buick.
V místech současných se letiště vybudovalo vojenské a bylo započato dnem 6. června 1936 výnosem MNO čj.1728 k umístění bombardovací perutě. Letiště se v roce 1938 dokončovalo a v kritickém září bylo již hotovo na 75% armádních staveb. Mělo se používat jako mírové a mobilizační. Na nedokončené brodské letiště se oficiálně přesunuly těžké bombardéry III. perutě (85. a 86. letka) 6. leteckého pluku v říjnu 1938, i když některé stroje na letišti byly již od konce r. 1937. Mezi první letouny zde dislokované patřily těžké bombardéry Aero MB.200. Dále v r. 1938 po reorganizaci vzdušného prostoru sem byla přemístěna Četnická letecká hlídka se stroji Avia B534 a Letov Š328. Plochu letiště využívala i místní skupina Masarykovy letecké ligy.
Po obsazení Českosklovenska a vzniku Protektorátu Čechy a Morava nebyl letový provoz v Německém Brodě obnoven ihned, ale Luftwafe ho zahájila po dokončení iniciovaných stavebních úprav v létě roku 1940 a využívala ho, podobně jako ostatní letecké základny k výcviku nových pilotů. Díky škole a opravnám letiště zažilo pestrou směsici typů letadel ( od Grunau Baby, přes Buckery, Focke-Wulfy, Heinkely, Siebely, Messersmitty, Junkersy po Štuky ). Veškerý materiál a technika byla 7. a 8.5.1945 před ústupem do amerického zajetí zlikvidována.
Po druhé světové válce se brodské letiště stalo dočasně velkým sběrným zajateckým táborem.
Na základě výnosu čj.14.401 ze dne 29.8.1945 byla zřízena Letecká vojenská akademie. Z důvodu rozsáhlých oprav kasárenských budov v Hradci Králové byla ale dočasně redislokována do Havlíčkova Brodu. 1.10.1945 zahájila LVA v Havlíčkově Brodě činnost nástupem prvního ročníku akademiků.
Velitelství 6. ld vznikla 15.1.1946 na základě 311. bombardovací perutě v Havlíčkově Brodě, dále Letecký pluk 25 - Atlantický vznikl 1.5.1946 také na letišti Havlíčkův Brod. 1.6.1948 došlo ke zrušení velitelství II. leteckého sboru spolu s velitelstvím 6. letecké divize. Všechny letecké jednotky v Čechách přešly pod 2. ld.
V červnu 1949 přešel do Havlíčkova Brodu LP41 - přečíslován na letecký pluk 47 - Zpravodajský.
V roce 1964 do Havlíčkova Brodu přichází vrtulníky a vzniká zde 4. vrtulníková letka a byla operačně podřízená velitelství 4. tankové divizi (též umístěno v HB). Na letišt
V roce 1974 proběhla rozsáhlá reorganizace vojskového letectva, při které byly zrušeny téměř všechny stávající jednotky vojskového letectva u vševojskových svazků a svazů. Tímto způsobem se vytvořily v podřízenosti velitelství Západního vojenského okruhu dvě 41. a 42. spojovací letky dislokované na letišti v Havlíčkově Brodě.
Následovala ji 52. letka velení a průzkumu v Havlíčkově Brodě (vytvořila se rovněž v roce 1985 na základě původní 41. spojlt), která svoji činnost ukončila 31.12.1992.
1.11.1985 byl vytvořen 3. vro s vrtulníky Mi-2 pro kroměřížskou 3. motostřeleckou divizi, který se v září 1987 se přemístil do Havlíčkova Brodu a zároveň byl vytvořen 4. vro s vrtulníky Mi-2 pro havlíčkobrodskou 4. tankovou divizi. K 31.12.1992 byly 3. vro i 4. vro zrušeny.
V roce 1992 vzniklo v Havlíčkově Brodě středisko LPZS s dvěma Mi-2. Středisko LZS Kryštof 17 zaniklo v prosinci 1994 v souvislosti se zrušením 51. vrp.
3. letecké vojskové opravny prováděli od 60. let předepsané práce na Mi-1, Mi-4, později Mi-8, Mi-17, zálety Mi-2. V roce 1997 dochází ke sloučením se 3. LVO z Havlíčkova Brodu. V souvislosti s ukončením vojenského provozu na letišti Havlíčkův Brod se opravny přesunuly do Brna-Černovic.
Letiště však nezaniká. Provozuje ho Aeroklub Havlíčkův Brod a hned od počátku platnosti Leteckého zákona získává statut veřejného vnitrostátního letiště.
Ač majitelem byl vždy stát (MO či MD) uživatelů bylo vždy několik.
Současně s armádou využíval plochu letiště aeroklub, který jako pokračovatel Masarykovy letecké ligy zahájil hned po druhé světové válce svou dobrovolnou činnost, která byla násilně přerušena v letech okupace. Ustavující schůze Českého národního Aeroklubu v Havlíčkově Brodě proběhla již 24.6.1945. Na ta této schůzi byla projednávána zvláště otázka vybavení Aeroklubu leteckou technikou. Veškerá byla zabavena v r 1939. Z fondu ČNA byly přiděleny Aeroklubu kořistné větroně z bývalého školního letiště Luftwafe ve Zbraslavicích. Členové Aeroklubu si odtamtud přivezli větroně JEŘÁB, GRUNAU BABY a kluzáky ŠK-38.
V letech 1946-47 bylo hlavním úkolem postavit dřevěný hangár a zajistit vlastní naviják. Dřevěný hangár byl dokončen v roce 1947 a zruční členové Aeroklubu dokázali vyrobit vlastní samohybný naviják na podvozku vozu Steyr.
Svého prvního motorového letounu se však Aeroklub dočkal až mnohem později. Populární PIPER CUP byl přelétnut z Prahy dne 28.3.1947 a následně byl letoun slavnostně pokřtěn jménem "Sázavan". Slavnou stránku motorového létání v Havlíčkově Brodě napsal letoun PO-2 KUKURUZNIK. Letoun darovala Aeroklubu Sovětská armáda. Dne 5.4.1948 byl slavnostně pokřtěn na náměstí v Havlíčkově Brodě jménem "Slovan". V Aeroklubu sloužil k navigačním letům a pro vlekání větroňů. Dalším motorovým letounem Aeroklubu byla PRAGA E 114 - populární "Bejbina". Ta byla přímo z továrny v Praze. Rok 1949 již nebyl pro klubové létání příznivý v důsledku reorganizace naší armády. Přelomem dosavadní činnosti Aeroklubu byl rok 1953, když sportovní létání bylo sloučeno do nově vzniklé organizace Svazarm.
V Aeroklubu se objevily nové větroně řady ŠOHAJ : VT-25, 125 a 425. A pro výcvik nových pilotů byl určen dvoumístný větroň VT-109 PIONÝR. Zkvalitnění bezmotorového výcviku přinesly vlečné letouny C-104 a Z-381. Pro výcvik nových motorových pilotů byly určeny letouny Z-26 a Z-226 BOHATÝR.
V roce 1958 proběhl na letišti úspěšný letecký den, při kterém byly prováděny vyhlídkové lety s letounem AERO C3 A a také ase zúčastnila armáda s proudovými stíhacími letouny MIG-15. Úspěšnou sportovní činností na počátku 60. let byla podpořena příchodem nové generace techniky - nový větroň L-13 BLANÍK, akrobacie na větroni LUŇÁK, větroň VT-16 ORLÍK, mezi piloty známé "brko". S příchodem vojenských vrtulníků bylo rozhodnuto o stěhování Aeroklubu. Vlastními silami byl vybudován hangár, samostatná provozní budova a garáže pro vozidla. Členové si museli začít na svojí činnost vydělávat brigádami. V první polovině 60. let zdomácněl na letišti i paraodbor.
V roce 1974 proběhl další úspěšný Letecký den. Zúčastnil se ho i nový motorový letoun Z-42. V roce 1975 byl založenen Kroužku mladých letců. Byl také založen Klub leteckých modelářů při Aeroklubu Havlíčkův Brod. V letech 1976-78 vznikly na letišti dvě zcela ojedinělé konstrukce. Postaven byl Aeroklubu nový tahač navijákových lan - SPELEV - za základ posloužil vyřazený osobní vůz Trabant. V roce 1978 byla dokončena zástavba navijáku H2 HERKULES na podvozek nákladního vozu "Erena". K pohonu nákladního vozu bylo použito upraveného motoru z osobního vozu Trabant.
V roce 1979 získal člen aeroklubu titul juniorského mistra republiky v letecké akrobacii se Z 50 L. Členka Aeroklubu získala v družstvu žen na Mistrovství světa v parašutismu v Lučenci v roce 1982 zlatou medaili. V 80. letech se také obnovila tradice pořádání leteckých dnů s armádou. Další sportovní úspěchy členů přišly v druhé polovině 90. let, a to reprezentací ČR v bezmotorovém létání. V novém tisíciletí to bylo reprezentací ČR v letecké akrobacii.
V devadesátých letech získává Aeroklub Havlíčkův Brod právní subjektivitu. Po dlouhém, téměř 7-mi letém, jednání s Armádou ČR o odkupu pozemků je konečně areál jeho. Generační posuny i techniky postupně vedou až k mezinárodnímu letišti. Prostor i vůle pro budoucí rozvoj je a trvá.
