Pod Pupkem Traditional Cache
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
V chladnějším a vlhčím klimatu Českého lesa nalézáme zbytky přirozených biotopů nejčastěji v podobě mokrých až rašelinných luk a lad (na bezlesí) a květnatých či kyselých bučin (v lesích). Keš se nachází na okraji největší bučiny v Tachovském okrese v bývalé oboře ze 17.století.
Nedaleko od bývalého Pavlova Studence a Pavlovy Huti se zdvíhá kóta Pupek (734 m n. m.). Východně od vrcholu, ve svazích padajících k potokům Sklářskému a Studeneckému se rozkládají bučiny, jedny v nejrozsáhlejších v tachovské části pohoří. Jde o bučiny acidofilní, ve stromovém patře naprosto převládá buk lesní, přimíšen je smrk ztepilý. Keřové patro chybí, bylinné je jen pomístně vyvinuté a tvořené nejčastěji bukovníkem kapraďovitým, šťavelem kyselým, metličkou křivolakou, borůvkou a dalšími. Sympatická je výsadba jedlí v několika oplocenkách.
A vydáme se na západ od vrcholu Pupku k bývalé signálce. Cestu kulturní smrčinou lehce zpříjemní starý smrk u cesty s obvodem nad 3,5 metru. Popravdě, tady bych ho nečekal. Mezi lesem a signálkou – nad Studeneckým potokem – jsou plochy, různou měrou spontánně zarůstající dřevinami. Ta blíže lesu je již téměř neprůchodná a přežívají tu pouhé skupinky tučnice obecné. Ta blíže signálce je vlastně druhotně vzniklým vlhkým vřesovištěm, aktuálně se pyšnícím bohatými populacemi již zmíněné tučnice obecné a také všivce lesního. Výskyt jmenovaných zvláště chráněných rostlin je důvodem pro management spočívající v občasné redukci náletu dřevin a v případném bodovém stržení vegetace. Právě obnažené plošky na minerálním podkladu jsou plné přízemních hvězdic tučných lístků masožravek.
Severně od Studeneckého potoka a západně od signálky je rozsáhlý mokřad a nad ním se vlastně rozkládala ves Pavlův Studenec. Pomístní název V bažině netřeba příliš zdůvodňovat. Tehdejší obyvatelé měli zajisté snahu rašelinné a slatinné mokřady alespoň částečně obdělávat, proto předpokládám, že povrchová odvodnění nejsou ničím novým. Jsou zde znatelná téměř na každém kroku, zobrazuje je i historické letecké snímkování z roku 1948.
Odvodnění mělo a má negativní vliv na kvalitu rašelinných biotopů. Osobně bych dnes poměrně rozsáhlé plochy s rašeliníky, ploníky, ostřicemi, klikvou bahenní, suchopýrem pochvatým či vlochyní řadil mezi degradovaná vrchoviště, plochy s ostřicí zobánkatou a černou, zábělníkem bahenním, violkou bahenní a suchopýrem úzkolistým mezi přechodová rašeliniště, případně silně ochuzené slatinné louky. Ať tak či onak, pozdně jarní procházka odkvétajícím mořem suchopýrů provoněným rašelinnou má něco do sebe. A kdo má štěstí najde drobnou vrbu plazivou a na ostrůvcích smilkových trávníků modrobílé kvítky kriticky ohroženého vítodu douškolistého.
Miroslav Trégler, Tachovský deník.
Kudy ke krabičce:
Doporučuji asi 8km dlouhý (krátký) okruh z park1, na Štajnerce doprava, přes Studenecký potok až místu skrýše. Pak dolů od O2 do rozlehlých bučin, přes brod Sklářskýho potoka na žlutou turistickou trasu. Dále doleva až k Oborské hájence a po zelené zpět na Štajnerku. Dá se jet i na horském kole.
Pokud najdete mohutný smrk (viz.výše), prosím o souřadnice a fotku. Děkuji.
Additional Hints
(Decrypt)
zbuhgal zegil ohx h prfgl (qarf cnerm)
Orrpu zvtugl qrnq ol gur ebnqfvqr
Orrpu zäpugvtra gbg nz Fgenßraenaq
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures