Tato cache vás zavede na libuňské nádraží
Nádraží „ je místo volné neb budovami opatřené, jež k trati železniční přiléhajíce neb těsně s ní souvisíce, slouží ku přijímání osob nebo zboží určeného k dopravě.
Na hlavním nádraží musí být postaráno o přijímací budovu s čekárnami a místností pokladní pro osoby nastupující, o skladiště zboží došlé neb k dopravě určené, o příslušnou stanici vodní, o remisy pro lokomotivy a vozy, o otáčidla a posunovadla, o úřadovny pro personál úřadující a o nutné byty pro tyto osoby úřední, o váhu pro vážení nákladu k dopravě připraveného, o místa k vykládání popelu z lokomotiv, o vodní výtokové stojany k zásobování lokomotiv vodou, namnoze i o dílny pro opravu porouchaných lokomotiv a vozův”.
Tolik definice nádraží Ottova slovníku naučného, který vyšel v roce 1901 a která, až na některé detaily neztratila dodnes nic na své platnosti. Tato keš vás zavede na nádraží v Libuni, které leží na křižovatce dvou místních tratí, zvané lokálky. V km 10,677 jednokolejné trati č. 041 Hradec Králové – Turnov a v km 53,452 jednokolejné trati č. 064 Mladá Boleslav hl.n.– Stará Paka.
Je stanicí mezilehlou, odbočnou a dirigující pro trať D3 Dolní Bousov – Libuň. Dále je stanicí přípojnou pro vlečku Sklopísek Střeleč a.s.
Ve stanici je osm dopravních a jedna manipulační kolej. Je vybavena releovým zabezpečovacím zařízením se světelnou rychlostní návěstní soustavou.
A nyní něco k historii Libuňského nádraží.

První vlak přijel na nádraží v Libuni z Jičína dne 18.října 1903. Po kolejích společnosti ,, Místní dráha Jičín-Rovensko-Turnov“. Tato akciová společnost, jejíž akcie vlastnily obce, jimiž dráha procházela,obdržela z Vídně dne 15. prosince 1898 povolení k její stavbě, 18.srpna 1902 stavbu zahájila a po roce slavnostně uvedla do provozu.Koncesi pro stavbu druhé tratě obdržela„Správa místní dráhy Sudoměř-Skalsko-Stará Paka v Sobotce” pod vedením Jindřicha Gustava Maštálky dne 19.února 1904.Stavba probíhala v několika etapách a celá byla zprovozněna dne 24.září 1906 zahájením dopravy v úseku Sobotka–Lomnice nad Popelkou.
Velkou zajímavostí této trati, která se při celkové délce 75 km zvedá od řeky Jizery u Mladé Boleslavi až pod horu Tábor (zastávka Ploužnice 530 m.n.m.), jsou sklonové poměry, kdy musí vlak překonat stoupání až 32‰.Proměnou prošlo Libuňské nádraží v roce 1982 kdy byla postavena vlečka do pískovny Sklopísek Střeleč. Bylo rozšířeno kolejiště, vybavené novým zabezpečovacím zařízením a vyrostla nová výpravní budova. Vlečka slouží k přepravě kvalitních sklářských písků ze závodu do Libuně odkud je písek odvážen v ucelených vlacích. A nyní už něco k samotné keši.Úvodní souřadnice této mistery keše, vás zavedou do prostoru pro cestující, kde vedle čekárny visí nástěnka věnovaná výstavbě trati Mladá Boleslav hl.n. – Stará Paka. Na ní jistě každý najde informace (souřadnice i nápovědu) k nalezení „klíče” který je nutný k získání samotné keše.
N 50°2K.LÍČ
E 015°1K.LÍČ
Přesto že keš není umístěna přímo v kolejišti, nacházíte se v jeho blízkosti a proto dbejte prosím zvýšené opatrnosti.

Keš se jmenuje nádraží, a proto se přímo jako dopravní prostředek nabízí vlak, kdo s ním přijede, ať mi to prosím uvede do logu a ten kdo využije jiný způsob dopravy ho může uvést také, v logbooku je na tento údaj připravena kolonka.

Nádraží Libuň je dobrým výchozím bodem na tůry , tak že po nálezu této keše můžete pokračovat za dalšími ať už do Prachovských skal na Trosky nebo kamkoliv do Českého ráje.
Tato cache byla zařazena do projektu