Památný strom "Hruška v poli"
Přibližně třistaletá hrušeň obecná (Pyrus communis) roste v poli jihozápadně od obce Sedlice a severně od silnice Zahořany - Bořice, v nadmořské výšce 400 m. Obvod jejího kmene měří 240 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 13 m (měření 2000). Hrušeň je chráněna od roku 1987 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.
Obec Sedlice
Sedlice je malá vesnice, část obce Zahořany v okrese Domažlice. Nachází se 4 km jihovýchodně od Domažlic v těsné blízkosti Zahořan (asi 1 km na severozápad) v nadmořské výšce 412 m, na katastru o rozloze 141 ha.
První písemná zmínka o obci je datována rokem 1379. Ve 14. století obec vlastnila okolní drobná šlechta. Roku 1522 je uváděn Štěpán Pluh z Rabštejna na Sedlci. V roce 1544 získala Zahořany a s nimi Sedlice s tvrzištěm a pustým dvorem Markéta Měsíčková z Výškova. Existence tvrze, na níž mohli sedět ještě Pluhové s nimiž byla přikoupena ke koutskému velkostatku.
V roce 1654 zde byly pouze 3 usedlosti, v roce 1757 pak 6 usedlostí. V roce 1930 je v obci vykázáno 30 usedlostí se 161 obyvateli, v roce 1991 pak 26 usedlostí s 53 obyvateli. V současné době obec eviduje 56 obyvatel.
Hrušeň obecná
Hrušeň obecná (Pyrus communis) je opadavý listnatý strom z čeledi růžovitých. Jde o hybridogenní druh se složitým vývojem. Strom je významný především sadovnicky kvůli plodům zvaným hrušky, ceněné je však i dřevo. Mezi ovocnými stromy, které se běžně vysokého věku nedožívají, patří hrušeň obecná k dlouhověkým.
Hrušeň obecná je stromem mírného pásu. Nejvhodnější jsou oblasti s nadmořskou výškou 200-300 m n. m., průměrnou roční teplotou 8-9 °C a průměrnými srážkami 500-600 mm. V menší míře je možné hrušně pěstovat i do 500 m n. m. s průměrnou teplotou 6,5 °C a srážkami do 700 mm.
Dříve se věřilo, že na hrušeň může člověk převést svoji nemoc. V současnosti není oficiálně považovaná za léčivou rostlinu, ale vařené hrušky jsou vhodným pokrmem při srdečních a oběhových chorobách, vysokém tlaku, nemocích močového měchýře a pro posílení žaludku.
Dřevo hrušně se vyznačuje tzv. roztroušeně pórovitou stavbou, jeho hustota se pohybuje mezi 600-740 kg/m3, celkově je tvrdé (v rámci ovocných stromů patří hrušňové dřevo k nejtvrdším) a houževnaté, pevné, nebortí se, hodí se k soustružení, dřevořezbám, na výrobu hudebních nástrojů, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii. Hrušeň je možné použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je jeho pálení neekonomické.
