Velká věž byla postavena v roce 1605, jak můžeme zjistit z latinského nápisu vysekaného do pískovce nade dveřmi a který zní:
ReX noster DeUs est greX nos popULIqUe potentIs RegIs honor RegI DetUr UbIque Deo
(česky: Král náš Bůh jest, stádo my národa mocného, královská pocta králi Bohu buď všude vzdávána.)
Vybereme-li z nápisu velká písmena, máme v nich letopočet 1605. Pod nápisem je jméno tehdejšího faráře: Martinu Blasius Costelecensis Ministr Exlesiae Dei Bohuslavic To je: Martin Blažej Kostelecký, správce církve Boží Bohuslavickém.
Věž tedy pochází ze stejné doby jako věž černčický, která byla dostavěna asi v roce 1613.
Nade dveřmi je ještě umístěn znak Rudolfa ze Študenberka s nápisem obšírným ale sotva čitelným.
Na věži byly tři zvony; nejmenší sv. Mikuláše, který byl slit v roce 1516 za pana Jana Černčického z Kácova, vážící 2 centy, prostřední Panny Marie slit v roce 1547 v Hradci Králové za pana Jana z Pernštejna vážící 12 centů a největší který byl slit v roce 1581 od Eliáše Stodoly v Hradci Králové za pana Volfa ze Študenberka a mající váhu 20 centů.
Protože všechny zvony byly starší než věž, ve které visely, nabízí se otázka, kde byly zavěšeny před vystavením věže. Bude to asi tak jako v Černicích před vystavěním tamější věže, že byly v nějaké zvonici přízemní, jakých bylo v Čechách mnoho.
Pokud jde o zvonění, zvonilo se tenkrát kromě trojího zvonění Anděl Páně a k bohoslužbám ještě také ve žních v 11 hodin prostředním zvonem „na sekáče“ a pak proti blížícím se mračnům, aby byla rozehnána. Mimoto se zvonilo ještě za zvláštní úplatu při sňatcích a při úmrtích. Při úmrtí umíráčkem, potom se „podtrhovalo“ druhý den po úmrtí a podobně při pohřebním průvodu, kdy bohuslavičtí zvoníci dovedli uvést hlasy zvonů v truchlivou melodii tím, že velký zvon „stavěli“, při prostředním srdcem tloukli, do čehož se mísil pronikavý tón nejmenšího zvonu. Daleko široko prý podobného krásného zvonění hran nebylo.
zdroj:http://www.bohuslavice.com/