Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
K pozoruhodným místům Českého lesa s velice bohatou historií patří pozůstatky zaniklé vsi a panského sídla v Zahájí – Waldheimu. Zahájí je jednou z nemnoha lokalit, jejíž založení je velice podrobně zachyceno historickými prameny.
Zaniklá obec Záhájí – Waldheim stávala při státní hranici 10 km jz. od Lesné. Od svého založení až do zániku po r. 1945 byl Waldheim centrem malého statku, ukrytého v pohraničních lesích. Dějiny lokality začínají r. 1609, kdy čerstvě nobilitovaný sklářský podnikatel Paul Schürer von Waldheim zakoupil kus lesa položený při Schönwaldské silnici.
Podnikavý sklář zde nechal vedle sklárny vybudovat zámek, mlýn a zřejmě i pivovar, položil také základy vsi Grünwaldu. Kvůli sporům s bavorskými sousedy prodal Schürer v r. 1617 statek Leonardu Colonovi z Felzu. Za třicetileté války střídal Waldheim často majitele.
Teprve r. 1666 koupili statek Lobkovicové, kteří vlastnili rozsáhlé majetky v sousední Falci. Lobkovicové panství značně zvelebili, založili zde sklárny nazvané Stará a Nová Knížecí Huť. Po krátké vládě Koců z Dobrše 1811-1813 získávají Waldheim Malovcové, kteří jej vlastní do r. 1884. Také Malovcové se věnovali především rozvoji sklářství. V letech 1884-1938 jsou zdejší sklárny postupně majetkem několika židovských sklářských firem, kterým byly ve II. světové válce zabaveny.
Obec se skládala ze dvou celků, Předního a Zadního Waldheimu. Přední Waldheim, situovaný při hranici pod zámeckým vrchem je připomínán dříve než Waldheim Zadní. V r. 1654 měl Př. Waldheim 6 usedlostí. Zde stávala také kuriozní hospoda čp. 11, jejímž výčepem procházela státní hranice. V místnosti byl zasazen starý hraniční kámen. Z jeho levé strany se prý čepovalo bavorské a z pravé strany české pivo. V r. 1930 obsahoval Př. Waldheim 32 usedlostí obydlených 165 obyvateli, v Zadním Waldheimu žilo ve 21 domech 139 obyvatel.
Waldheim býval starým celním místem, nestarší písemné zmínky o celnici se vztahují k r. 1776. V r. 1829 se na zdejším celním úřadě narodil pozdější český básník František Kolář.
Zámeček, který vybudoval Schürer, byl údajně zničen ve třicetileté válce. Lobkovicové zde nechali vystavět nový čtyřkřídlý zámek, který vyhořel v r. 1836 a r. 1838 je připomínán jako interesantní zřícenina. Pověst vypráví, že zámek zapálili tři bratři, poddaní z waldehimského statku, kteří byli předtím vrchností krutě trestáni. Noví majitelé statku Malovcové vybudovali v letech 1827- 1829 v místech bývalého Schürerova zámku nové panské sídlo, které r. 1843 doplnili o nedalekou rodinnou hrobku. Po opakovaném vyloupení v letech 1919 a 1924 byly pozůstatky zemřelých Malovců uloženy r. 1943 na hřbitově v Jedlině.
Ještě před druhou světovou válkou zanikly také oba zámky. Za majitele K. H. Wecka byly obě stavby již značně zchátralé. Weckova dcera nechala zbořit větší část starého zámku a přestěhovala se do opraveného panského dvora nad rybníkem. Její nástupce tajný rada Frank nechal kol. r. 1928 zbořit i nový malovecký zámek.
Z obou panských sídel, vystavěných v lesíku na návrší, zůstaly zachovány viditelné zbytky. Ze starého zámku přetrvává část přízemního zdiva sestavená z mohutných kvádrů, zbytky polygonální bašty a mohutný valeně zaklenutý sklep s kamenným sloupem. Obdélnou stavbu zámku s malým nádvořím a dvěma baštami přibližuje dnes již jen staré vyobrazení.
Z nového zámku, vybudovaného napravo od staršího sídla, zbývají propadlé sklepy se zbytky klenutí. Pohřební kaple Malovců stávala při okraji lesa, asi 500 m v . od starého zámku. Její místo je možné lokalizovat podle hromady stavební destrukce, obsahující kamenné sloupy a opracované kvádry. V těsné blízkosti se otevírá propadlá klenba malovecké hrobky. Z objektů bývalé vsi v údolí pod zámkem nezbyly ani tyto nepatrné zbytky.
Dne 26. dubna 1945 vstoupili po waldheimské silnici do Čech Američané. Waldheim, kde se v několika kulometných hnízdech bránila německá pěchota, byl nejprve ostřelován přes hranici z návrší u Brünstu. Němci se vzdali, teprve když začaly hořet první waldheimské domy. Zakrátko poté byla stará hraniční stezka na dlouhou dobu uzavřena.
Velice smutný byl pro Waldheim epilog válečného dramatu. Kolem roku 1955 byly zbývající opuštěné domy v obci i okolních osadách zapáleny, zbořeny a srovnány se zemí. Z Waldheimu se zachovaly fotografie dokumentující tyto práce, zachycené z německé strany hranice. Na počátku 90. let 20. století byl opět hraniční přechod otevřen, tentokrát pouze pro pěší. Krajina je tu dnes opět nepopsaná lidskou rukou a téměř taková, jako když sem před čtyřmi staletími přišel Pavel Schürer a pustil se pln elánu do její kolonizace.
Za orientační bod všem, kteří hledají místa kde Waldheim stával, slouží dnes rybník s ostrůvkem, který leží mezi zaniklými osadami Předním a Zadním Waldheimem. Zříceniny zámku se nacházejí v lese jihojihozápadně od rybníčku, směrem ke státní hranici.
Zdroj: Zdeněk Procházka - Putování po zaniklých místech Českého lesa II. Tachovsko
KUDY KE KRABIČCE:
Pokud se rozhodnete pro nejkratší přístup z německé strany, doporučuji 3km dlouhý okruh vhodný pro děti.
Zaparkujte u hostince ve zbytku Předního Zahájí - německém Waldheimu (waypoint: park3 - 10km od Waidhausu), který je přímo u hraničního přechodu pro pěší a cyklisty. Po cestě půjdete 1km na rozcestí u rybníka v Zadním Zahájí. Tam se dejte doprava po asfaltce a na kraji lesa zahněte opět doprava po žluté trase označené šipkami, která Vás dovede k rujnám zámku. Po úspěšném odlovení pokračujte po pěšince po okraji lesa z kopce na západ, až dojdete k hraničnímu potoku (zde opět doprava po proudu a dokonce si můžete vybrat, zda půjdete německou nebo českou pěšinkou), podél kterého dojdete zpět k hraničnímu přechodu Waldheim.
Jelikož v místě je špatný signál, zaměření není přesné, ale není třeba ani GPS. Nápověda je jasná. Baterku s sebou. Sklepení je přístupné na vlastní nebezpečí.
Additional Hints
(Decrypt)
Ir fxyrcr 3z icenib bq fybhch.
Va gur onfrzrag 3 zrgref gb gur evtug bs gur pbyhza.
Va qra Hagretrfpubffra 3 Zrgrea nhs qre erpugra Frvgr qre Fcnygr.