Udoli Milirky Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Hornická Naučná stezka Údolí Milířky je naučná stezka na severu České republiky, v Lužických horách, v okrese Děčín, katastru obce Dolní Podluží. Naučná stezka byla otevřena dne 7. srpna 1999. Je dlouhá 4,5 km, je okružní a je značená zelenou barvou.
Stezka má sedm zastavení, zde je jejich krátky popis:
1.Štola U Knížecí studánky
Štola U Knížecí studánky, též Antoniho štola má délku 208 metrů. Je ražena 122 metrů k jihu a pak se stáčí směrem na západ. Kromě malého hloubení a některých částí chodby nemá žádné dobývací prostory, pravděpodobně odvodňovala výše položené dobývky, otevřené šachticemi. Její původní název není znám.
2.Štola Milířka
Portál štoly Milířka leží asi 120 metrů od naučné stezky. Štola je přibližně 192 metrů dlouhá. Za portálem je do hloubky 60 centimetrů zatopená, stačí se a vede směrem na východ. Štola končí závalem, před kterým je zachován ručně sekaný oválný profil, typický pro středověká důlní díla. Štola nemá větší dobývkové prostory a patrně byla ražena pro odvodnění dobývek výše ve svahu. Není ani vyloučeno, že se jednalo o odvodňovací štolu k dolu Berghaus. Původní název štoly se nedochoval.
Potok v údolí Milířky.
3.Důl Berghaus
Důl Berghaus byl otevřen hlavní šachtou, jejíž zbytky jsou dodnes patrné jižně od cesty. Šachta byla podsednuta štolou, která ústila severně od cesty nedaleko mostu. Štola vedla mělko pod povrchem a měla patrně několik světlíků. Značná velikost haldy před portálem, která je dnes proříznuta potokem, napovídá, že se jednalo o patrně největší důl na stříbro a barevné kovy v údolí Milířky. Je možné, že důl měl ještě jednu, níže položenou odvodňovací štolu.
4.Lom Bergwerkloch
Křemenný lom tvoří asi 240 metrů dlouhé vytěžené údolí. Jeho středem se táhne křemenná žíla beze stop zrudnění, široká 0,5 a 2 metry. Do boku je vyraženo několik rozrážek, pravděpodobně průzkumných. V jejich haldách byly nalezeny zbytky hornického nářadí.
Výhled z Kozího hřbetu.
5.Lom na Čertově pláni
Tento pískovcový lom se táhne po jihozápadním svahu Kozího hřbetu a jeho celková délka je 350 metrů. Je vůbec nejdelším kamenolomem v okolí. Ve vzdálenosti 150 metrů pod ním, na úpatí svahu se nachází další pískovcový lom. Oba lomy, jakož i ostatní v okolí Lesného jsou koncem 19. století vedeny již jako opuštěné. Některé z nich mohli být v provozu již v kolem roku 1464, kdy byla založena osada u Lesního mlýna Buschdörfel. O kamenolomech v okolí se zmiňuje v zakládací listině Jiřetína pod Jedlovou v roce 1554 i Jiří ze Šlejnic.
6.Lužická porucha
Právě zde přechází naučná stezka významnou geologickou linii zvanou lužická porucha. Ta tvoří jižní hranici lužického žulového masivu, který se zde dotýký pískovců české křídové pánve. Ve zdejší krajině má lužická porucha charakter přesmyku. Táhne se od Brtníků přes Krásnou Lípu a Jiřetín pod Jedlovou, poté přechází státní hranici a vede pod Oybinem k Popově skále a přes Jítravu a Křižany ke Světlé pod Ještědem. Na sever od lužické poruchy vystupují na povrch žuly, krajina směrem na jih je tvořena pískovci.
7.Šachta na Kozím hřbetu
Stará šachta je nejméně 10 metrů hluboká a pravděpodobně vede do dobývek. Je vyražena na hřebeni Kozího hřbetu, v oblasti zkoumané pinkami. Rozměry některých zřícených pinek přitom napovídají, že mohlo jít o další šachty. Do této oblasti také směřuje štola U Knížecí studánky, ležící o 55 metrů níže, která mohla být ražena jako odvodňovací.
Šachta na Kozím hřbetu.
Jak na keš
Auto doporučuji zaparkovat v Lesné na doporučených souřadnicích, poté po žluté turistické cestě dojít k úvodní zastávce naučné stezky.
Souřadnice keše jsou N 50° 51.ABC, E N 14° 35.DEF
A je třetí číslo letopočtu 14x4, kdy jsou první zmínky o dolování v Tolštejnském panství z třetího zastavení naučné stezky, dolu Berghaus. Informační tabule dle infa není, tak toto číslo je i počet číslovaných zastavení naučné stezky.
B Anton Breite se narodil 4. května 184x, první zastavení naučné stezky
C je počet hornických želízek vyobrazených na sedmém naučné stezky, šachtě na Kozím hřbetu
D je třetí číslo letopočtu 19x5 kdy byl proveden průzkum štoly U Knížecí studánky, první zastavení naučné stezky
E je x0 počet zimujících netopýrů na tabuli druhého zastavení naučné stezky
F číslo získáme, když sečteme vzdálenost k odbočce na vrchol Luže a do Krompachu, a od toho čísla odečteme druhé číslo nadmořské výšky rozcestí Pod Ptačincem
Keš je na místě, kde ve středověku stávaly milíře, a pro prvního nálezce je v keši odměna, léčivý kámen.
Additional Hints
(Decrypt)
Qhgvan fgebzh