Obec Dalovice (v minulosti názvy Dallovicz, Dallwicz, Dallwitz, Dalvice) je poprvé uváděna v zemských knihách roku 1498, od toho se odvozuje založení obce. Archeologické vykopávky v průběhu 20. století ale prokázaly, že v okolí místa dnes nazývaném Tvrziště, žili lidé již v pozdní době bronzové (cca 1 200 - 700 let př. n. l.).
Nyní v této lokalitě najdeme pouze základ obytné věže z konce 12. století, která patřila ke staré dřevěné tvrzi. Po požáru této tvrze, na počátku 15. století, postavili její majitelé v nedalekém sousedství novou tvrz dvorcového typu. Tato tvrz byla značně poškozena vojskem hraběte Šlika v roce 1502, a přestože byla částečně opravena, k bydlení již nevyhovovala. Ještě během 16. století si majitelé postavili vedle tvrze novou obytnou budovu, později nazývanou „Starý zámek“. Majitelé dalovického panství se často měnili, protože i když rozloha panství byla velká (zemědělská plocha a lesní pozemky), příjmy z nich vysoké nebyly. Jeden z majitelů - Johann Wenzel Ferdinand, Ritter von Schönau - založil v obci roce 1804 kameninovou výrobnu (pak roku 1830 porcelánku, později nazývanou Epiag – v jejíž budově dnes sídlí společnost Velta Tea), aby příjmy panství zvýšil.
Nejvýrazněji se do historie obce zapsal baron Friedrich Riedl von Riedenstein, který v roce 1871 koupil panství včetně porcelánky. V letech 1874-1875 nechal baron postavit „Nový zámek“ (dnes sídlo SOŠ logistické). Roku 1889 prodal porcelánku baronu Springerovi, majiteli loketské porcelánky. „Starý zámek“, který sloužil nadále jako ubytovna pro zaměstnance porcelánky, roku 1898 vyhořel. V následujících letech nechal Friedrich Riedl von Riedenstein na místě „Starého zámku“ postavit novou zámeckou budovu, které zůstal název „Starý zámek“ (dnes sídlo Střední zemědělsko-ekonomické školy).
Po smrti barona roku 1905 zdělil panství jeho syn Eduard, který výrazně rozšířil zámeckou knihovnu o rozsáhlé sbírky německé, anglické a francouzské literatury. Rodina Riedl von Riedenstein vlastnila panství až do roku 1945, kdy je přebral do svého vlastnictví československý stát.
Mezi zajímavosti Dalovic patří nepochybně zámecký park, ve kterém je dominantou cca 700-900 let starý Körnerův dub (název podle básníka T. Körnera, který se roce 1811 léčil v Karlových Varech a v dalovickém parku napsal řadu básní). Tento památný strom měří na výšku 18 m. V jeho blízkosti je umístěna bronzová busta Theodora Körnera z roku 1913 od sochaře L. Tischlera.
Při příjezdu do Dalovic, podél Vitického potoka, nelze přehlédnout kostel Panny Marie Utěšitelky, který byl postaven v roce 1929 (původní kaple z roku 1898 se stala součástí nového kostela).
________________________________________________________________________________________
Drahý kačere, svoji geošunku zaparkuj zde N 50° 14.857 E 012° 53.406, dál se jde pěšky!! Věříme, že volbu místa pro zaparkování postupně oceníš.
Cestou ke keši se zastavíme u nejzajímavějších míst v obci. Na každé zastávce je potřeba zodpovědět jednoduchý úkol – šifru. Po rozklíčování všech úkolů ti postupně vznikne kompletní legenda – jedno písmeno = jedna cifra.
První zastavení je u vyhlídky na Karlovy Vary. Leží na výchozích souřadnicích.
1) N 50° 14.615 E 012° 53.463
zde spočti sloupy podpírající střechu altánu na vyhlídce. Je jich přesně A
2) N 50° 14.A01 E 012° 53.661
stojíš před symbolem Dalovic. Poblíž najdeš informační tabulku, na které je číslice ve tvaru AAB
3) N 50° 14.BBB E 012° 53.BAB
tyčí se před tebou stavba, kterou vidíš už při příjezdu k obci po průtahu od Karlových Varů. Na fasádě je vidět letopočet ve tvaru CADA
4) N 50° 14.DCC E 012° 53.BDB
dostáváš se do centra obce. Nachází se zde památník. Ten je ohraničen zábradlím, aby se nevstupovalo na trávník. Spočítej sloupky zábradlí, ale pozor!! Jen ty ozdobné – spojené řetězem. Je jich EF. Nedaleko náměstí je turistický rozcestník. Všimni si nadmořské výšky obce, bude se ti hodit. Dle ukazatele je nadmořská výška EBG m. n. m.
5) N 50° 14.DCC E 012° 53.GGC
poslední mezistage. Můžeš si tu přečíst něco o historii tohoto místa. V těsném sousedství stojí 3 památné duby. Obvod jejich kmenů se dočteš na informační tabulce. Postupně dosaď za FBA HIF HIF. Prohlídni si také samotné historické místo. Stála tu kdysi věž, která měla J stran
Kromě historického významu tohoto místa má také velký význam pro tebe, jakožto kačera. Najdeš tady totiž kromě nejrůznějších číslíček, taky štítek se šifrou. Nedaleko místa je lavička, tak se posaď a sáhni pod sebe, je na magnetce. Pokud jsi celou cestu dával bedlivý pozor, není pro tebe určitě nejmenší problém vyluštit závěrečné souřadnice a dojít si pro kešku. Protože se nám v okolí tohoto místa často ztrácela mikrokeš se šifrou, je tu pro jistotu i QR kód, přes který se dá šifra taky získat. Ten jsme nalepili na zadní stranu informační tabulky, která je přímo u dubu.
Keška je jednoduchá, vhodná i jako oblíbená nedělní procházka s dětmi. Nezabere ti ani hodinu času.
Děkujeme, přejeme příjemnou procházku a hodně štěstí při lovu