Poslední keška ze série Industrial monuments in Zatec (Průmyslové památky v Žatci)
Již přes více než 200 let je možné Žatec nazývat průmyslovým městem. Jedním z prvních založených podniků byl roku 1801 měšťanský pivovar, zdaleka ne však posledním. Zásadní impuls pro rozvoj průmyslu mělo napojení města na železniční trať v 70. letech 19. století. V Žatci se křížila trať spojující Prahu s Chomutovem s tratí spojující Plzeň s Mostem. Při hlavní stanici pak vzniká průmyslová čtvrť, kde vyrůstají mnohé továrny. Série keší IM vás zavede k části pozůstatků těchto průmyslových staveb a ukáže i jinou historii Žatce, města chmele. Na pozadí listingů se pak nachází výkres komínu, jakožto symbol této doby.
Nádraží a železnice (v kostce)
Ve stanici Žatec se na hlavní trať Buštěhradské dráhy (BEB) z Prahy do Chomutova napojila trať Plzeňsko-březenské dráhy (EPPK) z Plzně do Mostu. Buštěhradská dráha zahájila provoz 4. února 1871, Plzeňsko-březenská dráha 16. září 1872. Pro staniční budovu, která byla postavena v letech 1871-1873, uplatnil inženýr Josef Chvála typové plány pro velké stanice, což odpovídalo jak významu města, tak důležitosti uzlové stanice. V roce 1902 byl přistavěn restaurační pavilon a kryté schodiště umožňující pohodlnější přístup do zvětšeného vestibulu z nižší uliční úrovně. Tyto části navrhoval Adolf Schrayer sice v odlišném celkovém pojetí, ale s použitím stejných detailů a prvků jako na původní budově.
 |
 |
Historická fotografie nádraží a vojáci mířící na frontu za 1. světové války
(klikněte na obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti) |
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855-1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorskou pánev s Prahou.
Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu do Lán výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena Buštěhradská železniční společnost (něm.: Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft), která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od Buštěhradu, který byl tehdy známější než malé městečko Kladno.
Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 – jednalo se o úsek Staré Kladno – Kralupy nad Vltavou o délce 20,5 km. V Kralupech byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka – Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově.
Nádraží na historické fotografii z roku 1906
Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně Společnost Buštěhradské dráhy rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. Dne 4. února 1871 byl zahájen provoz na novém, 83,8 km dlouhém úseku Lány – Chomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. V Chomutově vystavěla vlastní nádraží, které pak využívala společně s Ústecko-teplickou dráhou.
Při stavbě Buštěhradské železnice vznikaly bouře železničních dělníků. Stěžovali si na nízké mzdy, špatné zacházení a šizení. Velká povodeň v Čechách v květnu 1872 poškodila také řadu nových železničních tratí a poškozen byl i úsek Buštěhradské dráhy u Měcholup.
V následujících letech byla síť BD postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky – 465 km (z Chomutova pokračovala dále do Chebu a Františkových Lázní a také do Vejprt). Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově založeného Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo a tak byla 1. ledna 1923 Společnost Buštěhradské dráhy zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí ČSD.
Historický pohled na nádraží od kolejí
Pro významnou křižovací stanici Buštěhradské dráhy s dráhou Plzeňsko – březenskou v Žatci (tehdy s více než 9 000 obyvateli) navrhl inženýr Chvála v roce 1870 jednopatrovou výpravní budovu největšího typu, vzhledem k umístění nádraží na vysokém náspu od ulice dvoupatrovou. Roku 1902 ji Buštěhradská dráha zvětšila podle projektu inženýra Adolfa Schrayera na pražské straně přístavbou restauračního pavilonu a z uliční strany schodišťovým traktem umožňujícím pohodlnější přístup do zvětšeného vestibulu.
I když se přístavby hlásí svým architektonickým řešením k novobaroknímu slohu, některými prvky – půlkruhově zaklenutými okny s arkádovou římsou, nárožní bosáží a pásovou rustikou – navazují na pozdně klasicistní ráz původní budovy. Název stanice Žatec byl v roce 1919 doplněn na Žatec buštěhradské nádraží, roku 1924 změněn na Žatec město, v letech 1949-1961 na Žatec hlavní nádraží a od té doby pak už jen Žatec.
 |
 |
Pohled na nástupiště a příjezd brigádníků na chmel
(klikněte na obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti) |
Jak na kešku
Poslední keška z průmyslové série je zároveň i keškou bonusovou. Zavede vás na nádraží a ke kolejím, jelikož právě ty nemalou měrou přispěly k rozvoji Žatce jako průmyslového města v 19. století.
Pokud jste si poctivě zapisovali bolusová čísla, máte jich teď celkem devět. Proveďte jejich ciferaci a získáte číslo A. Jelikož vím, jak to dopadá s opisováním bonusových čísel, tak vám bude stačit vědět, ve které kešce se nacházelo bonusové číslo 2. Hodnota A se tedy rovná číslu pořadí této kešky v sérii (např. bude-li mít 2 jako bonus IM #1, tak je A rovno 1).
Otazník však není na nádraží jen tak. Na úvodních souřadnicích se budete nacházet na nástupišti. Jednak si cestou k tomuto místu budete moci prohlédnout nově zrekonstruovanou budovu nádraží a jednak z něj budete mít výhled na koleje a vlaky. Jako kačery vás však jistě zajímá něco trochu jiného, že? Když se z místa úvodních souřadnic podíváte na budovu nádraží, stojíte zhruba naproti vstupním dveřím do čekárny pro cestující. Podívejte se na dvě okna nalevo od dveří a vyhledejte malou tabulku s nápisem STÁTNÍ NIVELACE (je umístěna ve zdi mezi okny pod odjezdovou tabulí; viz. fotohint). Na této tabulce se nachází ve spodní části celkem šest čísel ve formátu BCD.EFG m. Nyní už máte vše potřebné pro zjištění koordinátů.
Zjištěná čísla A, B, C, D, E, F a G dosaďte do vzorce níže a můžete se vydat pro finálku. Ke kešce nechoďte přes koleje! Využijte, prosím, nedaleký podjezd pod tratí (odkaz směřuje na waypoint). Na místě se pak držte hintu.
N 50° 20.(A-D)(B+E-G)(C+E)
E 013° 33.(A-F)(B+E)(C+G)
Změna místa uložení 15. února 2026 (dříve vypočtené souřadnice neplatí).
Navštivte i další kešky z industriální série: