Zádveřický kostel (referenční bod), bělostně svítící ve stráni nad obcí, je nepřehlédnutelnou dominantou. Kostel patří Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické a byl vystavěn v letech 1860 - 1869 na místě původního shořelého kamenného kostela z roku 1811. Ten nahradil do té doby stojící dřevěnou modlitebnu, kterou si místní evangelíci postavili krátce po založení sboru v roce 1782.
K evangelické víře se ovšem zádveřičtí přihlásili mnohem dříve. Navenek se valašský lid stavěl katolickým, nicméně i panovníkům ve Vídni bylo jasné, že rekatolizace neuspěla a vyznání je jen „naoko“. A tak se vyslaní misionáři uchýlili k léčce - roku 1777 byl v poutnickém chrámě na Hostýně ukázán lidu falešný toleranční patent. Poddaní byli vyzváni k přiznání své víry; odvahu jim měla dodat domnělá císařovnina garance svobody vyznání doložená pečetí na patentu. Očekávání vyslanců Marie Terezie, že se přihlásí pár desítek jedinců se zmatenými představami, byla zcela mimo realitu! Hlásili se nejen rodiny, ale dokonce celé vesnice. A úplně první Zádveřice z Vizovicka! Časem misionáři přiznali podvod, ale to situaci jen rozbouřilo, pouze málo bylo těch, kdo se zalekli a své vyznání odvolali. Naopak veřejně projevující se odtajnění evangelíci získali na známosti.
Vraťme se ale zpět k pohlednému kostelu, respektive jeho zvonici ukrývající zvony. Ty byly roku 1946 prohlášeny Památkovým úřadem v Brně za památné, a to z důvodu jejich pohnuté historie. Proč vlastně? V září 1917 rakousko-uherská vláda zabavila k válečným účelům (roztavení na střelivo) dva ze tří zvonů zádveřického kostela. Byly uskladněny v nádražním skladišti v sousední nevelké Lípě. Nicméně zvony byly v noci ze 17. na 18. září 1917 odvážnými rolníky ze Zádveřic tajně odvezeny a na „Mlčákovém Kútě“ zakopány. Pozemek byl do rozbřesku zorán a zaset.
Akci se podařilo přísně utajit před rodinnými příslušníky a také farář, který byl v souvislosti se ztrátou zvonů vyšetřován, o noční výpravě nic nevěděl. Sedm zachránců záhy muselo narukovat. Povolávací rozkaz se vyhnul pouze dvěma odvážlivcům, ti však tajemství uchovali. Po návratu většiny aktérů z front byly zvony - již v době nově vzniknuvší Československé republiky - pár dní před Vánoci vykopány a znovu upevněny do věže kostela. Na Štědrý den léta páně 1918 se opět nesl jejich melodický hlas údolím…
Uznejme odvahu občanů malé valašské obce Zádveřice. A to odvahu nejen morální, kdy se nebáli přihlásit v té době k neoficiálnímu náboženství evangelickému, ale i odvahu v podobě nasazení vlastního života, kdy „ukradli“ zkonfiskované zvony. A nebyla to lehká práce, dodnes sloužící velký zvon váží přes půl tuny! Opravdu pohnutá historie zvonů…a lidí!
Kde se ale nacházel tzv. „Mlčákový Kút“? Je to reálné pojmenování nebo jenom slovní hříčka maskující skutečné místo uložení zvonů?
Inspirace, foto: http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/481/zadverice-rakova
