Julius Arigi - zapomenuta osobnost
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Letiště, u kterého právě stojíte, je úzce spjato s osudem vynikajícího letce, leteckého nadšence a organizátora v době počátků civilní letecké dopravy Julia Arigiho. Julius Arigi založil letiště v Mariánských lázních a zasloužil se o to, že se Mariánské Lázně staly druhým největším centrem letecké dopravy v Československu.
Arigi byl jedním ze skvělých rakouských stíhacích es první světové války. Pocházel z Čech, neboť se 3. října 1895 narodil v Děčíně a dětství strávil v Mariánských Lázních. V sedmnácti letech odešel do Vídně, aby se zde přihlásil jako dobrovolník k letectvu. V listopadu 1914, po základním a následně pokročilém výcviku, byl jmenován pilotem a desátníkem zároveň.
Po vypuknutí války byl Arigi přidělen k Fliegerkompanie 6, se základnou u Kotoru. Už tady se Arigi proslavil přesným náletem na nepřátelskou loď a byl poprvé vyznamenán. Prvního října 1915, dva dny před svými dvacátými narozeninami, však musel se svým letounem Lohner nouzově přistát na nepřátelském území Černé Hory. Stačil ještě letadlo zničit, ale padl do zajetí. S několika dalšími zajatci se dostal na práci jako automechanik do garáží v Podgorici, kde se mu podařilo nejprve opravit a později odcizit limuzínu Fiat z majetku černohorského prince Mikuláše. Po mnoha dobrodružstvích se s pěti dalšími uprchlíky dostal přes frontu k rakouské armádě. Dne 23. ledna 1916, dvě hodiny po návratu k Fliku 6, už znovu startoval k bombardovacímu letu. Krátce nato byl Flik přemístěn na jih.
Dne 22. srpna 1916 přišlo hlášení, že šest italských Farmanů útočí na přístav Durazzo a Arigi se dobrovolně hlásil, že sestavu nepřítele napadne. Byl však odmítnut s odůvodněním, že není k dispozici volný důstojník, který by letěl s ním jako pozorovatel a velitel letounu zároveň. V krátkých časových intervalech opakoval Arigi neúspěšně svoji žádost, ale když se italské bombardéry přiblížily na doslech, bez rozkazu odstartoval v posádce s poddůstojníkem Johannem Lasim. Osamělý dvojmístný Brandenburg C.I, ozbrojený jedním pevným a jedním pohyblivým kulometem, odvážně zaútočil proti formaci nepřítele. Během půl hodiny se Arigimu podařilo neuvěřitelné. Tři Farmany pro poškození v boji nouzově přistály na pobřeží a dva se zřítily do ústí řeky Skumbi. Italské letce zachránilo vlastní loďstvo. Všech pět sestřelů potvrdily pozemní jednotky a z Arigiho se rázem stal nejpopulárnější muž v rakouském letectvu. Všechny sestřely byly neprodleně hlášeny do Vídně na velitelství letectva, odkud se především zajímali, proč se akce nezúčastnil žádný důstojník. Odpověď, že všichni důstojníci byli indisponováni, rozhodně nesloužila Fliku ke cti.
Od srpna 1917 proto Arigi sloužil severozápadně od Benátek u proslulého Fliku 55 J, který byl pro vynikající výsledky přezdíván Kaiserstaffel, tedy císařská letka. Arigi zde létal v roji mimo jiné i s nejúspěšnějším stíhačem maďarské národnosti Josefem Kissem (19 sestřelů).
V dubnu 1918 byl znovu přeložen k Fliku 6 na albánskou frontu, kde jako stíhač bránil Kotor proti anglickým bombardérům. Traduje se, že císař Karel poslal Arigimu na frontu dva letouny Berg D. I, rozložené v bednách, na kterých bylo napsáno Arigiho jméno a tak vznikla přezdívka pro celou jednotku - Arigistaffel. V červnu 1918 přešel Arigi s ostatními do Jagdfliegerkompanie 1 J, v jejíchž řadách se dočkal konce války v hodnosti Offiziersstellvertreter (důstojnický čekatel), protože strohé rakouské předpisy nedovolovaly jeho povýšení na důstojníka.
Julius Arigi však dosáhl celkem 32 vítězství, čímž se stal druhým nejúspěšnějším rakouským stíhačem a nejvíce vyznamenávaným poddůstojníkem rakouského letectva.
Po skončení světové války se Arigi vrátil do Československa a věnoval se podnikání v letecké dopravě. Měl velký podíl na vybudování letišť v Praze a Karlových Varech. Na sklonku dvacátých let odešel do Vídně, kde se stal spoluzakladatelem a zároveň šéfpilotem letecké továrny ve Wiener Neustadt. V té době začal projevovat politické sympatie k nacistickému hnutí, v Rakousku tehdy zakázanému. Po vypuknutí druhé světové války se Arigi, v hodnosti kapitána Luftwaffe, stal instruktorem ve stíhací škole Schwechat u Vídně. Mezi jeho žáky patřila taková stíhací esa jako H. J. Marseille a W. Nowotny.
Po ukončení II. světové války odešel Julius Arigi do ústraní a žil v rakouské obci Seerwalchen, kde také 1. srpna 1981 zemřel.
O aktivitách Juliuse Arigiho v Mariánských Lázních se dozvíte v listingu blízké keše Letiště Mariánské Lázně nebo na stránkách Hameliky.
Zdroje: hamelika.cz a forum.valka.cz
Additional Hints
(Decrypt)
fybhc