Nalezneme na řece Ohři na západním okraji města Kadaně, přímo pod františkánským klášterem. Střední tok Ohře pod Karlovými Vary až po Nechranice patří bezesporu mezi nejkrásnější české říční úseky s hlubokým údolím, častými peřejemi, skalními útvary a nádhernou přírodou v okolí. Tak je tomu i v profilu hráze Kadaň.
Důvodem k výstavbě se stalo snížení objemu nádrže Nechranice o 2 000 000 m3 (tedy o méně než 1%), kvůli uzavření tzv. Čakovického laloku pro výsypku dolů. Zásobní nádrž Kadaň jej měla nahradit. Ve skutečnosti však výrazně zlepšovala nadlepšovací účinek horních nádrží na Ohři, tj. Skalky a Jesenice.
Ze vzdutí nádrže je možno přečerpávat vodu čerpací stanicí Rašovice do přivaděče průmyslové vody, a převádět ji umělým otevřeným korytem pod Krušnými horami, až do povodí řeky Bíliny, kde je po většinu roku nedostatek vody pro zásobování zdejšího průmyslu a energetiky. Ze vzdutí vodního díla Kadaň odebírají vodu čerpací stanicí Mikulovice i tepelné elektrárny Prunéřov I a II. Další elektrárna, tentokrát Tušimice, odebírá vodu z Ohře 3 km pod nádrží na jezu v Želině.
Přehradou vzniklý spád se hydroenergeticky využívá v malé vodní elektrárně, která je součástí hráze. Nádrž umožňuje také rekreační využití, především sportovní rybolov.
Výstavba vodního díla Kadaň navazovala na výstavbu ostatních velkých přehrad na Ohři a probíhala od července 1966 do prosince 1971. Projekt zpracoval Hydroprojekt Praha a realizaci zabezpečily Vodní stavby Praha, závod Chomutov; bohužel ze zdejších přehrad asi v nejhorší kvalitě, především betonových konstrukcí. Dodavatelem turbosoustrojí bylo ČKD Blansko a Škoda Plzeň.
Hráz je betonová tížná délky 104 m a šířky 4,9 m v koruně na kótě 289,55 m n.m. Výška hráze nad základem je 18,4 m. Celá hráz sestává z levobřežního bloku, tří bloků přelivů se čtyřmi pilíři, elektrárenského bloku a pravobřežního bloku. Spotřebovalo se na ni 20 000 m3 betonu. Přelivy s kapacitou 750 m3/s jsou hrazeny 4,3m vysokými segmentovými uzávěry s nasazenou klapkou při šířce přelivového pole 15 m. Ve dvou středních pilířích jsou umístěny spodní výpusti průměru 1000 mm, které se však vzhledem k splaveninám v nádržním prostoru používají jen minimálně. Pod hrází je 20 m dlouhý a 2,3 m hluboký vývar založený přímo na skalním podkladu. Hráz s injekční chodbou přes všechny bloky až po elektrárenský je založena přímo na skalním podloží. Hydroelektrárna je umístěna v samostatném bloku na pravé straně hráze a je osazena prototypovou přímoproudou Kaplanovou turbínou o průměru oběžného kola 2 360 mm. Hltnost turbíny je 30 m3/s a instalovaný výkon 2,35 MW; ten je však vzhledem ke konstrukci generátoru omezen maximálně na 2 MW.
Ve druhé polovině 90. let minulého století prošlo vodní dílo generální opravou. Byly provedeny sanace betonových konstrukcí a instaloval se nový stírací stroj česlí hydroelektrárny. Také ta prošla generální opravou. Jako poslední byly v roce 2002 rekonstruovány horní strojovny ovládání segmentových uzávěrů přelivu. Dnes je vodní dílo a elektrárna vybavena nejmodernějším řídícím systémem a snese v tomto směru srovnání s evropskou špičkou v oboru.
čerpáno z www.poh.cz a informační cedule u nádrže
A JAK NA KEŠ? Provedeme vás po hrázi, kde zjistíte několik indicií, které vás dovedou ke keši.
Stage N50°22.694 E013°15.378
spočítejte počet schodů, které musíte vystoupat, když se chcete dostat z in-line hřiště na vrchol hráze, získáte A
zjistěte číslo cyklostezky, která vede po hrázi, získáte B
spočítejte počet namalovaných bicyklů na zemi po celé délce hráze, získáte C
zjištěná A, B, C mají po ciferaci součet 1
Nyní je dosaďte do vzorce N50°22.(A+B+C)x(B+C)+(A-B) E013°15.(Ax5)-(3xB)-C