Původně měla keš popisovat nedaleký křížek, kde je krásný výhled na okolí, ale toto místečko už má svou kešuli. Viděli jsme na něm nápis, který nás zaujal a tak jsme pátrali po významu křížku a co vedlo lidi, aby stavěli kříže uprostřed polí nebo naopak v obcích, u cest a podobně.
Po delším pátrání na internetu jsme se dozvěděli zajímavé informace, které bychom touto cestou rádi sdělili dál.
Kříž, který vám chceme ukázat, stojí v zatáčce mezi Rousínovem a Královpolskými Vážany. Traduje se k němu zajímavý příběh. Kdo dojde na konec, dozví se o samotném kříži víc.
Popis vzniku drobných sakrálních památek
Kříže a křížky řadíme mezi drobné sakrální památky, jakožto nejpočetnějšího zástupce těchto objektů, dále pak boží muka, kaple, kapličky a také tzv. poklony, zvoničky, plastiky světců a obrázky svatých. Můžeme se s nimi setkat jak v extravilánu obcí, tak i v jejich intravilánu. Některé tyto památky jsou zapsány na Ústředním seznamu kulturních památek a jejich vlastník, nejčastěji město, je udržuje. V méně častých případech se o památku stará rodina, jejíž předkové nejednu stavbu iniciovali a v obecně ojedinělých případech o památku pečuje někdo ze své vůle. Poslední variantou je, že se o památku nestará nikdo a ta chátrá.
Kříže
Obecně je kříž jedním z nejstarších a nejznámějších symbolů a mezi jednoho z nejhojnějších uživatelů přestavuje křesťanství, kde je symbolem víry
a zmrtvýchvstání.
Vertikála symbolizuje směřování k Bohu, horizontála spojení mezi lidmi. Je to nejčastější forma drobné sakrální památky u nás.
Materiál a forma
Na použitý materiál měla největší vliv dostupnost materiálů a také sociální postavení zřizovatele kříže. Podle užitého materiálu lze kříže rozdělit na dřevěné, kamenné, kovové a kombinované, tedy kamenný podstavec a kovový kříž.
Nejstarším materiálem použitým na stavbu kříže bývalo dřevo. Pro jeho velkou náchylnost k poškození a rychlému chátrání se nedochoval v okolí Rousínova žádný originální dřevěný objekt. Dřevo bylo také nejdostupnějším, a nejlevnějším materiálem. Zlepšení sociální situace obyvatel, rozvoj kamenických dílen a „nepřízni počasí podléhající dřevěné kříže se nahrazovaly trvanlivějšími – kamennými nebo kovovými.“
Nejčastějším typem kříže v okolí Rousínova kříž kombinovaný, s kamenným dříkem a železným křížem. Druhým nejčastějším typem jsou kamenné kříže a nejmenší počet křížů čítají kříže železné. Podstavce a dříky křížů jsou často zdobeny figurálními motivy nebo ornamenty. U některých se můžeme setkat s informacemi o dataci, donátorech nebo důvodech vzniku kříže. Často se objevují také citace z Písma svatého, úryvky modliteb a podobně.
Nejčastěji použitým kamenem býval mramor a pískovec, který se však drolí, proto jsou některé nápisy na křížích již nečitelné. Od 19. století, kdy se začala hojně využívat litina, se můžeme setkat na kamenných křížích s litinovými odlitky korpusu Krista, které jsou často pozlaceny. V tomto století také hojně vznikaly kamenné a zděné kříže.
Motivy pro zbudování drobných sakrálních památek
Faktory ovlivňující podobu stavby a také motiv k jejímu postavení mohou pramenit ze sociálního postavení stavitele, a také z jakého prostředí jejich zhotovitel pochází. Vypozorovat můžeme i rozdíly mezi stavěním drobných sakrálních objektů na vesnici a ve městě.
Nejčastějším důvodem ke zbudování stavby byla nešťastná, nebo naopak šťastná událost, byl to projev díků za odvrácení neštěstí nebo epidemií. Objekty byly stavěny jako poděkování za uzdravení, k uctění mrtvých nebo také při náhlé smrti. Často sloužily k vymezení hranice pozemků, a také jako orientační bod v krajině. Stavěly se také jako pokuta, anebo jako projev usmíření mezi sousedy (např. smírčí kříže). Důvodem byla také prezentace rodiny v obci, nebo rodina chtěla, aby na ni ve vesnici zůstala nějaká památka. Jedním z dalších motivů byla také hluboká víra.
Rozdíly byly také v jejich financování. Jejich donátorem mohla být rodina, na stavbě se mohla podílet celá obec, farář nebo zámožní občané obce. Toto společné financování se objevuje hlavně v případech, kdy se jednalo o událost nebo neštěstí postihující vesnici jako celek. Jednalo-li se o soukromou událost rodiny, financovala stavbu památky, v tomto případě nejčastěji kříže, rodina. Vrchnost se podílela na stavbě těchto objektů jen zřídka. Pokud však už stavbu některé památky financovala vrchnost, jednalo se nejčastěji o samostatně stojící plastiky světců a mariánské nebo morové sloupy. Vyznačovaly se pak uměleckou i finanční náročností na první pohled viditelnou a odlišitelnou od křížů.
zdroj: záverečná práce Mgr. Lucie Flochová, IS.MUNI.CZ
Kříž na Vážanské
Kříž je umístěn na cestě mezi Vážany a Rousínovem v zatáčce a také kolem něj vede polní cesta do Vítovic. Dříve tudy vedla také cesta na vlakové nádraží do Slavíkovic. Neexistují o něm žádné záznamy v kronikách, nevíme tedy, ve kterém roce byl postaven. Na mapách třetího vojenského mapování (1876 až 1878) však zaznamenán není.
Kříž stojí na pískovcovém dříku obdélníkového tvaru a je bez nápisu. Na dřík je usazen kovový kříž, u paty kříže se nachází postava andělíčka, ruce má sepjaté k modlitbě. Nad ním se na vertikálním břevně nachází kovová destička, která je součástí kříže. Dříve pravděpodobně obsahovala krátký nápis, nyní již však není čitelný. Nad destičkou se kříží ornamentálně zdobená břevna zakončená rostlinnými motivy. V křížení nalezneme korpus Krista, kolem jehož hlavy se přímo uprostřed břeven rozprostírá svatozář.
Ke kříži se v ústní tradici váže příběh: Jeden občan z Vážan velice rád chodil do rousínovských hospod a neměl moc peněz. Vždycky si vypůjčil od souseda nějaké peníze. Jednou takhle soused viděl, že se zase jeho kamarád vrací z hospody. Bylo už šero. Tak se mu raději schoval za křížek. Milý opilec přišel ke křížku a povídá: „Pánbíčku milé, já už su zase sežrané jak čuně.“ A soused schovaný za křížkem povídá: „Tondo, to už bylo naposledy!“ Tonda okamžitě vystřízlivěl a utíkal domů. Doma říká manželce: „Mařeno, promluvil na mě Ježíš z kříže.“ Manželka ho poslala spát se slovy, že je opilý a že si to s ním ráno vyřídí.
Ke keši samotné:
Jedná se o tradiční keš, umístěnou nedaleko výše popsaného kříže. Vejde se do ní spousta dárečků pro nejmenší kačery, TB a geocoiny. Je přístupná celoročně a pro její odlov radši počítejte s ušpiněním, dokonce může hrozit i nějaké to natrhnutí...
I když je kešule umístěná mimo obec, je zde docela čilý pohyb v podobě mudlů venčících své čtyřnohé kamarády. Pokud by jste někdo věděl bližší informace ke kříži, neváhejte nás kontaktovat a doplníme info do listingu.