Šestá keška ze série Industrial monuments in Zatec (Průmyslové památky v Žatci)
Již přes více než 200 let je možné Žatec nazývat průmyslovým městem. Jedním z prvních založených podniků byl roku 1801 měšťanský pivovar, zdaleka ne však posledním. Zásadní impuls pro rozvoj průmyslu mělo napojení města na železniční trať v 70. letech 19. století. V Žatci se křížila trať spojující Prahu s Chomutovem s tratí spojující Plzeň s Mostem. Při hlavní stanici pak vzniká průmyslová čtvrť, kde vyrůstají mnohé továrny. Série keší IM vás zavede k části pozůstatků těchto průmyslových staveb a ukáže i jinou historii Žatce, města chmele. Na pozadí listingů se pak nachází výkres komínu, jakožto symbol této doby.
Bechertova drátovna
Přímo naproti Mendelově továrně při dnešní ulici Jana ze Žatce postavil roku 1887 svoji Žateckou továrnu na výrobu drátů a drátěnek (ale také tažených obuvnických hřebíků a floků) Leopold Bechert. Nové haly továrny na začátku 20. století navrhl a postavil opět Wilhelm Fuchs. Roku 1910 rodina založila akciovou společnost se sídlem ve Vídni, která byla po vzniku ČSR nostrifikována do Žatce pod názvem Bechert Co., továrna na drátěnky, šrouby a ocelárna, a. s. Zaměstnávala asi 300 lidí a v Praze měla prodejní kancelář Vrut.
V roce 1938 Paul Bechert emigroval. Za okupace patřila šroubárna düsseldorfskému podnikateli Viktoru E. Fissené. Po roce 1945 převzala obě továrny národní správa a později byly začleněny jako závody do n. p. Spojené ocelárny Kladno (spolu se třetí žateckou drátovnou Telatko v ulici Svatováclavská). Po různých reorganizacích vznikl z těchto tří závodů samostatný národní podnik Šroubárna Žatec, který se stal jedním z páteřních průmyslových podniků okresu Louny, a který produkoval široké spektrum drátů, hřebíků, šroubů a ostatních spojovacích materiálů až do roku 2003, kdy podnik skončil v konkurzu a výroba byla zastavena.
Dluhy šroubárny tehdy dosáhly asi 67 mil. Kč. O rok později se správce konkurzní podstaty pokusil podnik prodat ve veřejné dražbě, ale nikdo jej nekoupil. Začal se tedy rozprodávat majetek, včetně technologického zařízení. Kalící linku na povrchovou úpravu šroubů koupila šroubárna Turnov, další strojní části šly do Německa a Polska. A tak dnes kdysi prosperující výrobní areál slouží jako sklady a dílny pro menší podnikatele.
Bechertova továrna jako lazaret za 1. světové války
Bechertova továrna jako lazaret za 1. světové války (zevnitř)
Jak na kešku
Původně měla být Bechertova drátovna spolu s Mendelovou továrnou součástí kešky Šroubárna, ale nakonec jsem vše rozdělil a na vcelku malém prostoru poskládal vedle sebe. Samotná keška se nachází na relativně viditelném místě, ale během vegetačního období byste měli být dostatečny skryti. Při ukládání keše zpět na své místo dejde pozor, ať nezapadne!!
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo!
Navštivte i další kešky z industriální série: