Skip to Content

This cache has been archived.

turistahorsky: Archivováno z důvodu zásadního nesouhlasu s pojetím hry dle slovenského reviewera, tj. logování found it keší od stolu bez zápisu k logbooku a zejména nemožnosti takové podvodné logy mazat!!! Keš s totožným zadáním bude někdy během jara opět vypuštěna, ovšem na jiném kopci na území ČR.

More
<

Geomorfologie Ceskoslovenska (Challenge cache)

A cache by mountain cacher Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 2/26/2013
Difficulty:
5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jedná se o Challenge Cache. Podmínkou k zalogování tohoto typu keše je splnit danou výzvu! Keš se nachází na souřadnicích N+ 0.436 E+0.165. Některé keše z níže uvedeného seznamu nejsou legálně přístupné a nikoho nenabádám k jejich odlovu!

Do této výzvy jsou zahrnuty pouze geomorfologické jednotky uvedené v tabulkách níže! Jako uznatelné keše jsou brány kromě keší uvedených přímo v listingu keše ve vzdálenosti do 250 m od vrcholové kóty (geoportal.gov.cz, geoportal.gov.sk) s výškovým rozdílem oproti kótě max. 20 m. Lze uznat všechny druhy fyzických keší (tradi, finálky mysterek, multin a wheriga), earthcache pouze v případě, že neexistuje fyzická keš příslušící k danému vrcholu. Eventy nejsou uznatelné vůbec.Pomídnkou pro uznání logu na této keši je splnit těchto podmínek: 1) nalézt 20 keší na 20 vrcholech v minimálně 8 geomorfologických celcích v ČR a zároveň 20 keší v minimálně 8 geomorfologických celcích na území Slovenska, nebo 2) Nalezení minimálně 60 keší na nejvyšších vrcholech celků/podcelků v minimálně 20 geomorfologických celcích bez ohledu na příslušnost k jednotlivému státu, přičemž přeshraniční pohoří se berou vždy jen jako jeden celek. Pokud se nějaký vrchol nachází na státní hranici, lze jej u možnosti 1) použít pro Vámi zvolený stát (vždy ale jen pro jeden). Jednotlivé vrcholy včetně jejich zařazení do geomorfologických celků a orientační seznam uznatelných keší jsou uvedeny níže. Zároveň lze každou keš i vrchol použít jen jednou!
Současné geomorfologické členění Čech a Slovenska pochází ze 70.let 20. století, od té doby docházelo pouze k drobným dílčím změnám (přejmenovávání jednotek, úprava hranic). Mnohem lépe zpracováno je geomorfologické členění na území ČR (existují hned tři publikace věnované přímo této problematice - detailnější kniha Hory a nížiny - Zěměpisný lexikon ČR, nakl. Academia - jde po úroveň okrsků, podokrsky a části jsou zpracovány v publikaci Geomorfologické jednotky reliéfu Čech - pouze pro Čechy), na Slovensku je situace o dost horší - jediným primárním zdrojem informací je mapa geomorfologického členění Slovenska v měřítku 1:500 000 (autoři Luknič, Mazúr), což nedostačuje ani pro přesné určení na úrovni celků. Samotné určování hranic je problematika velice složitá, vychází především z geologie dané lokality a občas neodpovídá tomu, k čemu lze dospět logickým uvažováním - nejmarkantnější je tato složitost v rámci velké Fatry - jednak vymezení Šípské Fatry, jednak hranice mezi Velkou Fatrou a Kremnickými vrchy. Pro podrobné studium vymezení jednotlivých geomorfologických jednotek doporučuji stránky http://194.160.66.6:8088/esprit2/mapviewer.jsf?width=1030&height=487 (pro Slovensko), pro ČR pak výše zmíněnou publikaci Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny a internetovou adresu www.geoportal.gov.cz . Zde zmíním jen pár informací, u nichž dochází často k omylům (častou příčinou je to, že mnozí vychází z hranic velkoplošných chráněných území) - Vsetínské vrchy opravdu nejsou součástí Moravskoslezských Beskyd, stejně tak to platí pro Javorníky (ty dokonce leží ve zcela jiné oblasti), nejvyšším vrcholem oblasti Českomoravská vrchovina není vrchol Devět skal, nýbrž mnohem méně navštěvovaná Javořice. K mnohem více nepřesnostem dochází na Slovensku - nejzápadnější úsek přechodu Nízkých Tater mezi Donovaly a Hiadelským sedlem nevede Nízkými Tatrami, ale samostatným horským celkem zvaným Starohorské vrchy; nejvyšším vrcholem Šípské Fatry, která je součástí Velké Fatry (nikoli Chočských vrchů či Malé Fatry), není vrchol Šíp, ale Vtáčnik, který leží na druhé straně Váhu (kde ostatně leží většina Velké Fatry); Fabova hola nacházející se na území NP Muráňská planina (ta je podcelkem Spišsko-gemerského krasu spolu se Slovenským rajem) je nejvyšším vrcholem Veporských vrchů. Podobně zapeklitá je situace u Slovenského raje, jehož nejvyšším vrcholem opravdu není Havrania skala ani jakýkoli jiný z vrcholů na sever od Hnilce, nýbrž Borovniak (na většině map nepojmenovaný vrchol severně od Ondrejiska) nacházející se jižně od průlomového údolí Hnilce). Rovněž u Tater dochází často k omylům - celek Tatry se dělí na dva podcelky - Západné a Východné Tatry, Západné Tatry se pak dělí na několik okrsků, jako jsou např. Roháče či Liptovské kopy, Východné Tatry se pak děl¨í pouze do dvou okrsků - Vysokých Tater a Belianských Tater. Ve Vysokých Tatrách se pak nachází nejvyšší vrchol Polska - Rysy se skutečnou nadmořskou výškou 2 503 m, všude udávaná výška 2 499 m je výška nižšího vrcholu (ona skutečná výška prý nebyla udávána proto, že vůdce proletariátu V.I. Lenin vystoupil právě jen na onen nižší vrchol, za pravdivost tohoto vysvětlení ovšem neručím). Naprostý chaos pak ovšem nastává při srovnávání geomorfologického členění Slovenska a Polska - zatímco Poláci označují jakožto Východní Beskydy (Beskid Wschodni) oblast náležející do Východních Karpat, která je Slováky označována jako Poloniny, slovenská oblast Východné Beskydy je Políky považována jako součást Západních Beskyd (Beskidy Zachodnie). Tudíž si při domlouvání túr s Poláky dávejte bacha, ať se setkáte, v překladu stejné názvy nemusí vždy označovat totéž! Jen jako perličku dodám, že Poláci považují za nejvyšší vrchol Beskyd ukrajinskou Hoverlu, Slováci naopak o několik stovek kilometru západněji ležící Babiu horu...

Samotná keš je umístěna na "nejvyšším" vrcholu celku zvaného Jablunkovské medzihorie, vrcholu s názvem Kikula, jenž dosahuje nadmořské výšky 844 m. Ony uvozovky u slova nejvyšší jsou zcela na místě, neboť se nejedná o nejvyšší bod, tím je nedaleký vrchol Sołowy Wierch (848 m, v některých zdrojích 850 m), o metr vyšší než Kikula je i další vrchol na tomto hřebeni - Trojaki (845 m). Ovšem oba tyto vrcholy leží již čistě na území Polska a Poláci řadí tento hřeben do Slezských Beskyd (Beskid Śląski). Z vrcholu jsou i vcelku slušné rozhledy hned do 3 zemí - Slovenska, Polska i České republiky. Tímto hraničním hřebenem prochází rovněž hlavní evropské rozvodí - voda z jižních svahů nakonec skončí v Černém moři, voda ze severních svahů v moři Baltském.


Ač přes vrchol nevede žádná značená cesta, je vrchol snadno přístupný hned ze tří směrů - ze slovenské strany buďto ze Skalitého přes vrchol Polana, odtud mírně do sedýlka a na vrchol, nebo ze Serafínova po červené značce a v závěru podél státní hranice až na vrchol, z Polska pak odbočením ze značené cesty v nejvyšším bodě celého hřebene (zde je nutno upozornit na realitě neodpovídající zobrazení snad ve všech mapách, zejména na www.turistickamapa.sk je Sołowy Wierch zaznačen dost odlišně od jeho skutečné polohy). I přes tuto skutečnost je vrchol pravidelně navštěvován v zimě běžkaři, v létě pak cyklisty.
A na závěr několik rad pro odlov: nebojte se využít blízkosti mnoha vrcholů - v mnoha případech lze v rámci jednodenní túry zdolat hned několik vrcholů zahrnutých do této výzvy - namátkou Praděd a Vysoká hole, Osnica a Rozsutec, Malý a Velký Javorník a Beskyd,...

  
   Území České republiky přináleží hned do 4 geomorfologických provincií - zhruba 3/4 území zaujímá Česká Vysočina, jihovýchodní a východní část patří Západním Karpatům, okrajově pak na území ČR zasahují i Středoevropské nížiny a Panónská pánev.

   Česká vysočina zabírá většinu  (3/4) území ČR. Vznikala během kaledonského a později hercynského vrásnění v devonu (prvohory). Kromě ČR zasahuje i do Německa, Rakouska a Polska a její nejvyšší partie tvoří přirozenou hranici ČR. Člení se na tyto subprovincie: Šumavská subprovincie, Česko-moravská subprovincie, Krušnohorská subprovincie, Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie, Poberounská subprovincie a Česká tabule.

   Šumavská subprovincie se rozkládá v jihozápadních Čechách a zasahuje i do severního Rakouska a Bavorska. Nejvyšším vrcholem je Plechý (1 378 m). Dělí se na dvě oblasti -Českoleskou oblast a Šumavskou hornatina.
Českoleská oblast zabírá západnější a plošně menší část subprovincie, nejvyšším vrcholem je Čerchov (1 042 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší bod keše
Český les Čerchovský les Haltravská vrchovina Čerchov; 1041,8 GCPPXP
Český les Dyleňský les Dyleňská hornatina Dyleň; 940,3 GCW6KP
Český les Přimdský les Havranská vrchovina Havran; 894,1 GC12J3K
Podčeskoleská pahorkakatina Tachovská brázda Dolnožandovská pahorkatina Chebský vršek; 678,8  
Podčeskoleská pahorkatina Chodská pahorkatina Hostouňská pahorkatina Černá hora; 662,0 GC258PE
Všerubská vrchovina Jezvinecká vrchovina   Kameňák; 751  
Všerubská vrchovina Českokubická vrchovina   Spálený vrch; 678  
   
Šumavská hornatina zabírá východnější ä vyšší část subprovincie, nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý (1 378 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší bod keše
Šumava Trojmezenská hornatina Plešská hornatina Plechý; 1378,3 GC1MMTC
Šumava Trojmezenská hornatina Stožecká hornatina Žlebský vrch; 1079,5  
Šumava Trojmezenská hornatina Vítkokamenská hornatina Vítkův kámen; 1035,4 GCN93N
Šumava Trojmezenská hornatina Lučská hornatina Hvězdná; 1012,2 GC4ZXE8
Šumava Šumavské pláně Kvildské pláně Velká Mokrůvka; 1370,2 GC140TN
Šumava Šumavské pláně Svojšská hornatina Huťská hora; 1187 GC2XWMH
Šumava Šumavské pláně Knížecí pláně Obrovec; 1146,2 GC2DWCH
Šumava Šumavské pláně Kochanovské pláně Javorná; 1089,7 GC1ZHB8
Šumava Šumavské pláně Javornická hornatina Javorník; 1065,1 GC13EFF
Šumava Boubínská hornatina Boubínský hřbet Boubín; 1362,2 GC10HAX
Šumava Boubínská hornatina Včelenská hornatina Kupa; 1044,5  
Šumava Železnorudská hornatina Královský Hvozd Jezerní hora; 1343,4 GCH84X
Šumava Železnorudská hornatina Debrnická hornatina Debrník (Plesná); 1336,3  
Šumava Železnorudská hornatina Pancířský hřbet Můstek; 1234,5 GC1EZ59; GC54Z3F
Šumava Želnavská hornatina Knížecí hornatina Knížecí stolec; 1236 GC3QJRX
Šumava Želnavská hornatina Křišťánovská vrchovina Nad Myslivnou; 1008,3  
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Libínská hornatina Libín; 1095,3 GCXKEM
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Blanský les Kleť; 1084,2 GCK1TK
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Žernovická vrchovina Ktišská hora; 911,4  
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Buglatská vrchovina Buglata; 831,7  
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Plešenecká hornatina Velký Plešný; 1068,8  
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Rožmberská vrchovina Okolí; 952,8  
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Boletická vrchovina Kravský vrch; 868,5  
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Frymburská vrchovina Liščí vrch; 829,1  
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Vyšebrodská vrchovina Radvanovský vrch; 807,7  
Šumavské podhůří Svatoborská vrchovina Velhartická hornatina Kamenáč; 989  
Šumavské podhůří Svatoborská vrchovina Sušická vrchovina Pustý hrádek; 924,8 GC12K14
Šumavské podhůří Svatoborská vrchovina Vidhošťský hřbet Borek; 859,1  
Šumavské podhůří Vimperská vrchovina Bělečská vrchovina Běleč; 922,5  
Šumavské podhůří Vimperská vrchovina Vacovská vrchovina Na Kamenici; 913,6  
Šumavské podhůří Vimperská vrchovina Mladotická vrchovina Zahájený; 844,9  
Šumavské podhůří Strážovská vrchovina Hodousická vrchovina Želivský vrch; 769,7  
Šumavské podhůří Strážovská vrchovina Neznašovská vrchovina Boudovka; 728,8 GC4JWER
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Husinecká vrchovina Stráž; 700,5  
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Netonická vrchovina Helfenburk; 683,2 GCVAH2
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Budětická vrchovina Čepičná; 670,6  
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Volyňská vrchovina Kbil; 664,2 GC22CZZ
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Prácheňská pahorkatina Háj; 639,6  
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Miloňovická pahorkatina Kuřimanský vrch; 586,1  
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Netolická pahorkatina Čihadlo; 519,2  
Novohradské hory Pohořská hornatina Žofínská hornatina Kamenec; 1071,2 GC2ZGJ7
Novohradské hory Jedlická vrchovina Skalecká vrchovina úbočí Mandlsteinu; 832 GC1BRCY
Novohradské podhůří Soběnovská vrchovina Kohoutská vrchovina Kohout; 870,9 GCVFZ9
Novohradské podhůří Klopanovská vrchovina   Tři smrky; 823,6  
Novohradské podhůří Hornodvořišťská sníženina   Polední vrch, 718,6  
Novohradské podhůří Stropnická pahorkatina Rychnovská pahorkatina Kondračská hora; 682,3  

      Česko-moravská subprovincie se rozkládá v jihovýchodních Čechách (část Jihočeského kraje a jihovýchodní část Středočeského kraje), jihozápadní až střední Moravě a okrajově zasahuje do severního Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Javořice (837 m). Dělí se na 4 oblasti - Středočeská pahorkatina, Jihočeské pánve, Českomoravská vrchovina a Brněnská vrchovina.
Středočeská pahorkatina se nachází v její nejzápadnější části, nejvyšším vrcholem je Drkolná (729 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Blatenská pahorkatina Nepomucká vrchovina Plánická vrchovina Drkolná; 729 GC29ZA6
Blatenská pahorkatina Horažďovická pahorkatina Kasejovická pahorkatina Hřeben; 596,6  
Vlašimská pahorkatina Votická vrchovina Jistebnická vrchovina Javorová skála; 722,6 GC2TH98
Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina Načeradská pahorkatina Velký Blaník; 634,8 GCJPCZ
Benešovská pahorkatina Březnická pahorkatina Bělčická pahorkatina Stráž; 637,9  
Benešovská pahorkatina Dobříšská pahorkatina Ondřejovská vrchovina Pecný; 545,8 GC9633
Táborská pahorkatina Písecká pahorkatina Mehelnická vrchovina Velký Mehelník; 632,5 GC14QB3
Táborská pahorkatina Soběslavská pahorkatina Malšická pahorkatina Chlum; 539,8  

Jihočeské pánve tvoří nejjižnější část subprovincie, nejvyšším bodem je Baba (583 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Třeboňská pánev Lišovský práh Dobrovodská pahorkatina Baba; 583,2  
Třeboňská pánev Lomnická pánev Českovelenická pánev Andělský kopec; 525  
Třeboňská pánev Kardašovořečická pahorkatina Plavská pahorkatina Chlum; 514 GC36HFQ
Českobudějovická pánev Blatská pánev Zlivská pánev Vráže, 480,1  
Českobudějovická pánev Putimská pánev Kestřanská pánev Skalský vrch; 475,8  
 
Českomoravská vrchovina se nachází po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou, nejvyšším bodem je Javořice (837 m).               
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Javořická vrchovina Jihlavské vrchy Řásenská vrch Javořice; 836,5 GC2KG2Y
Javořická vrchovina Novobystřická vrchovina Vysokokamenská vrchovina Vysoký kámen; 738 GCWRBF
Hornosvratecká vrchovina Žďárské vrchy Devítiskalská vrchovina Devět skal; 836,3 GCPKRR
Hornosvratecká vrchovina Nedvědická vrchovina Sulkovecká vrchovina Horní les; 774 GC1J4PG
Křemešnická vrchovina Humpolecká vrchovina Křemešník Křemešník; 765 GC1TVM1
Křemešnická vrchovina Pacovská pahorkatina Božejovská pahorkatina Lísek; 759,7  
Křemešnická vrchovina Jindřichohradecká pahorkatina Žirovnická pahorkatina Čihadlo; 665,3  
Křemešnická vrchovina Želivská pahorkatina Hořepnická pahorkatina Na altánku; 633,4 GC3141A
Křižanovská vrchovina Bítešská vrchovina Novoměstská pahorkatina Harusův kopec; 740,8 GC2XJ87
Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina Špičácká vrchovina Špičák; 733,5  
Křižanovská vrchovina Dačická kotlina Ivanův kopec; 644
Železné hory Chvaletická pahorkatina   Černá skála ; 413,1  
Železné hory Sešská vrchovina Kameničská vrchovina U oběšeného; 737 GCPW77
Hornosázavská pahorkatina Havlíčkobrodská pahorkatina Přibyslavská pahorkatina Roudnice; 661,2  
Hornosázavská pahorkatina Světelská pahorkatina Třebětínská pahorkatina Žebrákovský kopec; 601  
Hornosázavská pahorkatina Jihlavsko-sázavská brázda Beranovský práh Kázek; 567,4 GC12WD0
Hornosázavská pahorkatina Kutnohorská plošina Golčojeníkovská pahorkatina Za stodolami; 537  
Jevišovická pahorkatina Jaroměřická kotlina Stařečská pahorkatina Zadní hora; 633,5  
Jevišovická pahorkatina Jemnická kotlina   Vráž; 576,1  
Jevišovická pahorkatina Bítovská pahorkatina Dešovská pahorkatina Suchá hora; 571  
Jevišovická pahorkatina Znojemská pahorkatina Myslibořický hřbet Na Skalném; 556,5  

Brněnská vrchovina se nachází na jižní a střední Moravě. Nejvyšším vrcholem jsou Skalky (735 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Drahanská vrchovina Konická vrchovina Protivanovská planina Skalky; 734,7 GC2CKK0
Drahanská vrchovina Adamovská vrchovina Škatulec Holíkov; 665 GC3EV7M
Drahanská vrchovina Moravský kras Suchdolské plošiny Neselov; 546 GC1VM84
Boskovická brázda Malá Haná Letovická kotlina Kamenná svatba; 589,9 GC1QD8J
Boskovická brázda Oslavanská brázda Šerkovická kotlina Mezi Luzichovou; 481,6  
Bobravská vrchovina Leskounská vrchovina Krumlovský les U stavení; 415,4  
Bobravská vrchovina Lipovská vrchovina Omická vrchovina Kopeček; 479,4 GC36RV9

   Krušnohorská subprovincie se nachází v severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku a jihozápadním Sasku. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m). Dělí se (v ČR) na tyto oblasti: Krušnohorská hornatina, Podkrušnohorská oblast a Karlovarská vrchovina.
Krušnohorskou hornatinu nalezneme po obou stranách česko-německé státní hranice. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Krušné hory Klínovecká hornatina Jáchymovská hornatina Klínovec; 1243,7 GC2YRCZ
Krušné hory Klínovecká hornatina Přebuzská hornatina Zaječí hora; 1008,5 GC2XTZN
Krušné hory Klínovecká hornatina Jindřichovická vrchovina Kamenáč; 936,1 GCPC5A
Krušné hory Klínovecká hornatina Krajkovská pahorkatina K rozhledně; 623,4  
Krušné hory Loučenská hornatina Přísečnická hornatina Jelení hora; 993,5 GCGCGA
Krušné hory Loučenská hornatina Flájská hornatina Loučná; 956 GCQX5V
Krušné hory Loučenská hornatina Rudolická hornatina Medvědí skála; 923,8 GCPX7K
Krušné hory Loučenská hornatina Cínovecká hornatina Pramenáč; 909,4 GC3A0V0
Krušné hory Loučenská hornatina Novoveská hornatina Mračný vrch; 852,2  
Krušné hory Loučenská hornatina Nakléřovská hornatina Rudný vrch; 759,6  
Krušné hory Loučenská hornatina Bolebořská vrchovina Pavlovský Špičák; 695,1  
Smrčiny Ašská vrchovina Hájská vrchovina Háj; 757,6 GC15JYQ
Smrčiny Házlovská pahorkatina Blatenská vrchovina Záhoř; 744  
Smrčiny Chebská pahorkatina Výhledská vrchovina Výhledy; 655,8  
Děčínská vrchovina Děčínské stěny Sněžnická hornatina Děčínský Sněžník; 723,1 GCZ6W7
Děčínská vrchovina Jetřichovické stěny   Sokolí vrch; 491,8  

 Podkrušnohorská oblastje tvořena pásmem tektonických sníženin a sopečných kopců. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Doupovské hory   Hradišťská hornatina Hradiště; 933,8  
České středohoří Milošovské středohoří Kostomlatské středohoří Milešovka; 836,6 GCJ6RD
České středohoří Verneřické středohoří Litoměřické středohoří Sedlo; 726,4 GCQ561
Sokolovská pánev   Ostrovská pánev Dvorský vrch; 573,2  
Chebská pánev     Doubravský vrch; 527,2 GC3FPHE
Mostecká pánev Chomutovsko-teplická pánev Duchcovská pánev Salesiova výšina; 421,7 GC14BCF
Mostecká pánev Žatecká pánev Čeradická plošina U silnice; 397  

Karlovarská vrchovina se nachází v západních Čechách zhruba mezi městy Karlovy Vary na severu, Mariánské Lázně na západě, Bezzdružice na jihu a Žlutice na východě. Nejvyšším bodem je Lesný (983 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Slavkovský les Kynžvartská vrchovina Lysinská hornatina Lesný; 982,6 GCR00D
Slavkovský les Hornoslavkovská vrchovina Krásenská vrchovina Vlčí kámen; 883 GC26NDV
Slavkovský les Bečovská vrchovina Mnichovská vrchovina Hůrka; 817 GC1FXA5
Tepelská vrchovina Bezdružická vrchovina Vidžínská vrchovina Stěnský vrch; 761,5  
Tepelská vrchovina Toužimská plošina Mariánskolázeňská vrchovina Podhorní vrch; 847,2 GCNP06
Tepelská vrchovina Žlutická vrchovina Bochovská vrchovina Zámecký vrch; 733,1 GC50GKH

   Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie rozkládající se v severních a severovýchodních Čechách, severní Moravě, české části Slezska a přesahující i do jihovýchodního Saska a jihozápadního Polska. Nachízí se v ní 3 nejvyšší geomorfologické celky ČR. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1 602 m).Člení se na tyto oblasti: Krkonošská, Orlická, Jesenická, Krkonošsko-jesenické podhůří
Krkonošská (Západosudetská) oblast se nachází na pomezí severních a východních Čech, Saska a polského Slezska. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1 602 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Krkonoše Krkonošské hřbety Slezský hřbet Sněžka; 1602,5 GCY8PR
Krkonoše Krkonošské hřbety Český hřbet Luční hora; 1556  
Krkonoše Krkonošské rozsochy Černohorská rozsocha Zadní planina; 1423,1  
Krkonoše Krkonošské rozsochy Růžohorská rozsocha Růžová hora; 1398 GC22QA3
Krkonoše Krkonošské rozsochy Vlčí hřbet Čihadlo; 1220  
Krkonoše Krkonošské rozsochy Žalský hřbet Mechovinec; 1074,4 GCXHX6
Krkonoše Krkonošské rozsochy Rýchory Dvorský les; 1033  
Krkonoše Krkonošské rozsochy Vilémovská hornatina Čertova hora; 1020,5 GC2WZMJ; GC1VW32
Krkonoše Vrchlabská vrchovina Jánský hřbet Zlatá vyhlídka; 806,8 GC1X13T
Krkonoše Vrchlabská vrchovina Lánovská vrchovina Sovinec; 762,5  
Jizerské hory Smrčská hornatina Vysoký jizerský hřbet Smrk; 1124,1 GCYDYA
Jizerské hory Jizerská hornatina Smědavská hornatina Jizera; 1122 GC144TK
Jizerské hory Jizerská hornatina Soušská hornatina Černý vrch; 1024,6 GC144T9
Jizerské hory Jizerská hornatina Polednická hornatina Olivetská hora; 885,9  
Jizerské hory Jizerská hornatina Bedřichovská vrchovina Mariánská hora; 873,9 GC3T8TW
Jizerské hory Jizerská hornatina Černostudnická hornatina Černá studnice; 869,2 GCKQJ7
Jizerské hory Jizerská hornatina Tanvaldská vrchovina Špičák; 803,2 GCHTQB
Jizerské hory Jizerská hornatina Maršovická vrchovina Maršovický vrch; 743,1 GC1AQ3A
Jizerské hory Jizerská hornatina Oldřichovská vrchovina Špičák; 723,6 GC1HQMK
Jizerské hory Jizerská hornatina Albrechtická vrchovina Kančí vrch; 679,9  
Ještědsko-kozákovský hřbet Ještědský hřbet Hlubocký hřbet Ještěd; 1011,6 GCKDBV
Ještědsko-kozákovský hřbet Kozákovský hřbet Komárovský hřbet Kozákov; 744,1 GC3VTV2
Krkonošské podhůří Železnobrodská vrchovina Vysocká hornatina Hejlov; 835 GC2DK83
Krkonošské podhůří Podkrkonošská pahorkatina Mladobucká vrchovina Baba; 673,2  
Krkonošské podhůří Zvičinsko-kocléřovský hřbet Zvičinský hřbet Zvičina; 671 GCW8QB
Lužické hory Kytlická hornatina Klíčská hornatina Klíč; 759,4 GCKHFC
Lužické hory Lužický hřbet Jedlovský hřbet Luž; 792,9 GCVJFA
Šluknovská pahorkatina   Šenovská pahorkatina Hrazený; 609,7 GC3X45Q
Žitavská kotlina Liberecká kotlina Jablonecká kotlina Prosečský hřeben; 593,2 GCXMDE
Žitavská kotlina Hradecká pánev Chrastavská kotlina Landův kopec; 373,4  
Frýdlantská pahorkatina   Hejnická pahorkatina Andělský vrch; 572,1  

Orlická (Středosudetská) oblast se nachází na pomezí polského Slezska a východních Čech. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1 115 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Orlické hory Deštenská hornatina Orlický hřbet Velká Deštná; 1115,1 GC4PZTHGCPRHE
Orlické hory Deštenská hornatina Orlické rozsochy Lubný; 955,9  
Orlické hory Bukovohorská hornatina Orličský hřbet Suchý vrch; 994,9 GC12MJ5
Orlické hory Bukovohorská hornatina Výprachtická vrchovina Špičák; 798,2  
Orlické hory Mladkovská vrchovina Bartošovická vrchovina kóta; 703  
Orlické hory Mladkovská vrchovina Pastvinská vrchovina Adam; 765  
Broumovská vrchovina Žacléřská vrchovina Vraní hory Královecký Špičák; 880,6 GC185ZY
Broumovská vrchovina Meziměstská vrchovina Javoří hory Ruprechtický Špičák;  880,5 GC28DHP
Broumovská vrchovina Polická vrchovina Stolové hory Hejšovina; 828 GC14765
Podorlická pahorkatina Náchodská vrchovina Sedloňovská vrchovina Špičák; 841 GC14XRT
Podorlická pahorkatina Žamberská pahorkatina Rokytnická pahorkatina Polův kopec; 657,1  
Podorlická pahorkatina Moravskotřebovská pahorkatina Trnávecká vrchovina Hušák, 625,8
Kladská kotlina Králická brázda Štítská brázda Hůrka; 585,2  

Jesenickou oblast nalezneme na východě Čech, severní Moravě, v českém i polském Slezsku. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1 491 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Pradědský hřbet Praděd; 1491,3 GCXN9X
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Vysokoholský hřbet Vysoká hole; 1463,9 GC2RA05
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Desenská hornatina Mravenečník; 1342,7  
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Karlovská vrchovina Ostružná; 1183,7 GC47AX7
Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Šerácká hornatina Keprník; 1422,8 GC24E37
Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Přemyslovská hornatina Černá stráň; 1236,8 GC3585W
Hrubý Jeseník Medvědská hornatina Hornoopavská hornatina Medvědí vrch; 1216,2 GC1FXG4
Hrubý Jeseník Medvědská hornatina Vrbenská vrchovina Žárový vrch; 1093,8 GC487M3; GC1RR5H
Králický Sněžník     Králický Sněžník; 1423,7 GCVY7B
Rychlebské hory Hornolipovská vrchovina Petříkovská vrchovina Smrk; 1126,7 GC1513F
Rychlebské hory Hornolipovská vrchovina Velkovrbenské rozsochy Polská hora; 1105,7 GC1KTEY
Rychlebské hory Travenská hornatina Nýznerovská hornatina Špičák; 957,2  
Rychlebské hory Travenská hornatina Hřibovská hornatina Borůvková hora; 899  
Rychlebské hory Travenská hornatina Hoštický stupeň Jánský vrch; 375,4  
Rychlebské hory Sokolský hřbet   Studničný vrch; 991,6  
Hanušovická vrchovina Branenská vrchovina Jeřábská vrchovina Jeřáb; 1002,8 GC2PDW1
Hanušovická vrchovina Hraběšická hornatina Kamenecká hornatina Černé kameny; 956,1 GC2D7BQ
Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Bradelská vrchovina Bradlo; 599,5 GCQC32
Hanušovická vrchovina Šumperská kotlina   kóta; 600  
Zlatohorská vrchovina Rejvízská hornatina   Příčný vrch; 975  
Zlatohorská vrchovina Hynčická hornatina   Biskupská kupa; 891 GCZ6VT
Zlatohorská vrchovina Bělská pahorkatina Jesenická kotlina Bršť; 695,2 GC4HD6G
Zlatohorská vrchovina Jindřichovická pahorkatina Liptaňská pahorkatina Kobyla; 524,1  
Nízký Jeseník Slunečná vrchovina   Slunečná; 800,2 GC1VB3X
Nízký Jeseník Bruntálská vrchovina Moravická vrchovina Pastviny; 790,4  
Nízký Jeseník Domašovská vrchovina Červenohorská vrchovina Červená hora; 749 GC1KAX5
Nízký Jeseník Brantická vrchovina Krasovská vrchovina Bedřichova hora; 745,2 GC56A7J
Nízký Jeseník Oderské vrchy Kozlovská vrchovina Fidlův kopec; 680,1  
Nízký Jeseník Vítkovská vrchovina Potštátskáí vrchovina Strážná; 641,5  
Nízký Jeseník Stěbořická pahorkatina Heraltická pahorkatina Břidličná; 458,7 GCX91A
Nízký Jeseník Tršická pahorkatina Čekyňská pahorkatina Pod Kyjanicí; 445,8  
Zábřežská vrchovina Drozdovská vrchovina Medlánecká sníženina Lázek; 715 GCYPXX
Zábřežská vrchovina Bouzovská vrchovina Ludmírovská vrchovina Zahálkovy skalky; 610  
Zábřežská vrchovina Mírovská vrchovina Maletínská vrchovina Kančí vrch; 604,6  
Mohelnická brázda   Rovenská pahorkatina Homolka; 332,9  

Krkonošsko-jesenickí podhůří tvoří severní podhůří tří výše zmíněných oblastí, do ČR zasahuje jen velmi malou částí v nejsevernější části Olomouckého kraje. Nejvyšším vrcholen české části je Boží hora (525 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Žulovská pahorkatina   Černovodská pahorkatina Boží hora; 525,7 GC1GCP7
Vidnavská nížina     kóta; 365  

   Poberounská subprovincie se nalézá ve středních a jihozápadních Čechách. Nejvyšším bodem je Tok (865 m). Dělí se na 2 oblasti: Brskou oblast a Plzeňskou pahorkatinu.
Brdská oblast se nachází zhruba v západní čtvrtině Středočeského kraje. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Brdská vrchovina Brdy Třemošenská vrchovina Tok; 864,9  
Brdská vrchovina Příbramská pahorkatina Třebská pahorkatina Vojna; 666,6 GC13E4Z
Brdská vrchovina Hřebeny Studenská vrchovina Studený vrch; 660,3 GCKXM1
Křivoklátská vrchovina Zbirožská vrchovina Radečská vrchovina Radeč; 721 GC164DM
Křivoklátská vrchovina Lánská pahorkatina Loděnická pahorkatina Tuchonín; 488,2 GC12RRH
Džbán Řevničovská pahorkatina Novostrašecká pahorkatina Louštín; 535,4 GCKZEA
Džbán Ročovská vrchovina Třebocká vrchovina Džbán; 535,3  
Hořovická pahorkatina Karlštejnská vrchovina Suchomastská vrchovina Bacín; 498,9 GCYFT6
Hořovická pahorkatina Hořovická brázda Holoubkovská kotlina Borek; 474  
Pražská plošina Kladenská tabule Slánská tabule Na rovinách; 435 GC10WE1
Pražská plošina Říčanská plošina Třebotovská plošina Hradinovský kopec; 412,2  

Plzeňská pahorkatina tvoří západní část Poberounské subprovincie. Nejvyšším vrcholem je Koráb (773 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Švihovská vrchovina Chudenická vrchovina Korábská vrchovina Koráb; 772,9 GCYA71
Švihovská vrchovina Radyňská vrchovina Bukovohorská vrchovina Na skále; 672,9  
Švihovská vrchovina Rokycanská pahorkatina Klabavská pahorkatina Kotel; 575,3 GC30TG9
Švihovská vrchovina Merklínská pahorkatina Roupovská pahorkatina Srnčí vrch; 534,6 GC1DWP2
Švihovská vrchovina Klatovská kotlina Bolešinská kotlina Nad Vezdoským; 533  
Plaská pahorkatina Stříbrská pahorkatina Pernarecká pahorkatina Vlčí hora; 703,6 GC1RWNT
Plaská pahorkatina Kaznějovská pahorkatina Dolnobělská vrchovina Krmníky (Cíteř); 596,8  
Plaská pahorkatina Kralovická pahorkatina Pavlíkovská pahorkatina Nad kostelem; 537  
Plaská pahorkatina Plzeňská kotlina Dobřanská kotlina Hůrka; 425,9  
Rakovnická pahorkatina Manětínská vrchovina Lomská vrchovina Lišák; 676,8  
Rakovnická pahorkatina Žihelská pahorkatina Rabštejnská pahorkatina Kanešův kopec; 632,8  
Rakovnická pahorkatina Kněževeská pahorkatina Kryrská pahorkatina Lišák; 462,4  

   Česká tabule se rozkládá převážně v severních a východních Čechách. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m). Dělí se do 3 oblastí: Severočeská tabule, Středočeská tabule a Východočeská tabule.
Severočeská tabule se nachází v severní části České tabule. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Ralská pahorkatina Zákupská pahorkatina Cvikovská pahorkatina Ralsko; 696,1 GCX3DZ
Ralská pahorkatina Dokeská pahorkatina Polomené hory Vlhošť; 613,5  
Jičínská pahorkatina Turnovská pahorkatina Turnovská stupňovina Sokol; 562,5 GC1FKQA
Jičínská pahorkatina Bělohradská pahorkatina Libotovský hřbet Dehtovská horka; 525 GC1R154

Východočeská tabule leží ve východní části České tabule. Nejvyšším bodem je Baldský vrch (693 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Svitavská pahorkatina Českotřebovská vrchovina Kozlovský hřbet Baldský vrch; 692,5  
Svitavská pahorkatina Chrudimská tabule Štěpánovská stupňovina Heráně; 453,3  
Svitavská pahorkatina Loučenská tabule Poličská tabule Modřecký vrch; 657,3  
Orlická tabule Třebechovická tabule Opočenský hřbet U rozhledny; 451  
Orlická tabule Úpsko-metujská tabule Bohuslavická tabule Staré; 355  
Východolabská tabule Chlumecká tabule Velichovecká tabule Na Šancích; 352,6 GC47A6M
Východolabská tabule Cidlínská tabule Novobydžovská tabule Holý; 322,8  
Východolabská tabule Pardubická kotlina Kunětická kotlina Kunětická hora  ; 306,8 GCND2T

   Západní Karpaty se v rámci ČR rozkládají ve východní části Moravy a českého Slezska. Vznikaly během alpinského vrásnění, které mělo svůj počátek na konci druhohor a pokračuje až dodnes (v menší míře). Kromě ČR je nalezneme i v jžním Polsku, severovýchodním Rakousku, severním Maďarsku, ovšem jejich největší část se nachází na Slovensku. Nejvyšším bodem české části je Lysá hora (1 324 m). Na území ČR zasahují tyto subprovincie:  Vnější Západní Karpaty a Vněkarpatské sníženiny.

   Vnější Západní Karpaty se táhnou podél česko-slovenské a zčásti i česko-rakouské a česko-polské státní hranice. Kromě ČR zasahují i do Rakouska, jižního Polska a na Slovensko. Nejvyšším vrcholem české části je Lysá hora (1 324 m).Dělí se (v ČR) na tyto subprovincie: Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Slovensko-moravské Karpaty, Západní Beskydy a Západobeskydské podhůří
Jihomoravské Karpatyse rozkládají na jihovýchodní Moravě a severovýchodním Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Děvín (549 m)
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Mikulovská vrchovina Pavlovské vrchy   Děvín; 548,7 GC1HWA0
Mikulovská vrchovina Milovická pahorkatina   Stará hora; 355  

Středomoravské Karpaty tvoří zvlněnou oblast na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Nejvyšším vrcholem je Brdo (587 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Chřiby Stupavská vrchovina Chřibské hřbety Brdo; 586,7 GC39VXK
Chřiby Halenkovická vrchovina Slameňácká vrchovina Slameňák; 431,5  
Litenčická pahorkatina Orlovická vrchovina Lhotská vrchovina Hradisko; 518,1 GC1FEPP
Litenčická pahorkatina Bučovická pahorkatina Brankovická pahorkatina Chlum; 402,4  
Litenčická pahorkatina Zdounecká brázda Roštínská brázda Stráně; 332  
Ždánický les Dambořická vrchovina Uhřická vrchovina U slepice; 438 GC17TWV
Ždánický les Boleradická vrchovina Divácká vrchovina Přední kout; 410,2  
Ždánický les Hustopečská pahorkatina Starovická pahorkatina Uherčické Staré hory; 311,8
Kyjovská pahorkatina Věteřovská vrchovina   Babí lom; 417,2  
Kyjovská pahorkatina Vážanská vrchovina   Záhumenice; 388,9  
Kyjovská pahorkatina Mutěnická pahorkatina Žadovická pahorkatina Domanínský kopec; 312,4  
Kyjovská pahorkatina Kudlovická pahorkatina   Hradisko; 297,7  

Slovensko-moravské Karpaty se rozkládají po obou stranách česko-slovenské státní hranice. Nejvyšším vrcholem na českém území je Malý Javorník (1 019 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Javorníky Ráztocká hornatina Javornický hřbet Malý Javorník; 1 019,2 * GC1FEXW
Javorníky Pulčínská hornatina Makytská hornatina Makyta; 923,2 * GC1MDYG
Bílé Karpaty Javořinská hornatina Javořinský hřbet Velká Javořina; 970 * GCK98W
Bílé Karpaty Lopenická hornatina Vyškovecká hornatina Velký Lopeník; 911,3 * GCQT71
Bílé Karpaty Chmelovská hornatina Vlárská hornatina Průklesy; 835,5 GC1WM52
Bílé Karpaty Žalostinská vrchovina Radějovská vrchovina Kobyla; 583,7 * GC14PF6
Bílé Karpaty Straňanská kotlina   Nová hora; 551,9
Vizovická vrchovina Komonecká hornatina Klášťovský hřbet Kláštov; 752,9 GC19ZPB
Vizovická vrchovina Zlínská vrchovina Seninecká vrchovina Vartovna; 651 GC19ZPE
Vizovická vrchovina Luhačovická vrchovina Lačnovská vrchovina Stráň; 606,6  
Vizovická vrchovina Hlucká pahorkatina Prakšická pahorkatina Ovčírna; 429 GC36ZE6
Vizovická vrchovina Fryštácká brázda   Padělky; 371  

Západobeskydské podhůří se rozkládá na severovýchodě ČR a v Polsku. Nejvyšším vrcholem je Skalka (964 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Podbeskydská pahorkatina Štramberská vrchovina Ondřejník Skalka; 964,2 GCQKPJ
Podbeskydská pahorkatina Frenštátská brázda Radhošťské podhůří Žár; 630,4  
Podbeskydská pahorkatina Příborská pahorkatina Novojičínská pahorkatina Starojický kopec; 496,2 GCKDQW
Podbeskydská pahorkatina Kelčská pahorkatina Loučská brázda Skalka; 480,6  
Podbeskydská pahorkatina Maleník   Maleník; 479 GC40AYE
Podbeskydská pahorkatina Třinecká brázda Frýdecká pahorkatina Skalická Strážnice; 438,1 GC1ECBH
Podbeskydská pahorkatina Těšínská pahorkatina Hornožukovská pahorkatina Šachta; 425,8 GC48D2B

Západní Beskydy se nacházejí na území severovýchodu ČR, severozápadního Slovenska a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1 324 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Moravskoslezské Beskydy Lysohorská hornatina Lysohorská rozsocha Lysá hora; 1 323,3 GCQKPX
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Radhošťský hřbet Smrk; 1 276,3 GCQT1P
Moravskoslezské Beskydy Lysohorská hornatina Ropická rozsocha Ropice; 1082,5 GCXDER
Moravskoslezské Beskydy Lysohorská hornatina Zadní hory Velký Polom; 1 067,3´* GC21882
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Mezivodská vrchovina Trojačka; 987 GC33HCR
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Hodslavický Javorník Velký Javorník; 917,8 GCR7E0
Moravskoslezské Beskydy Klokočovská hornatina   Bobek; 871,2 * GC27Z0A
Hostýnsko-vsetínská hornatina Vsetínské vrchy Soláňský hřbet Vysoká; 1024,3 GC13A35
Hostýnsko-vsetínská hornatina Hostýnské vrchy Rusavská hornatina Kelčský Javorník; 864,7 GCNNTF
Slezské Beskydy Čantoryjská hornatina   Velká Čantoryje; 994,5 GCYEKY
Jablunkovské mezihoří     Girová; 839,9 GC3HYK6
Rožnovská brázda   Vigantická pahorkatina Poskla; 576,3 GC17P5Z
Jablunkovská brázda     Kempa; 571  
 
   Vněkarpatské sníženiny probíhají na území ČR napříč celým územím přináležejícím Karpatům, tj. zhruba od Znojma po Ostravu. Dělí se do 2 oblastí: Západní Vněkarpatské sníženiny a Severní Vněkarpatské sníženiny.
Západní Vněkarpatské sníženiny se rozkládají na východní Moravě a v severovýchodním Rakousku. Nejvyšším bodem české části je vrchol Výhon (356 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Dyjsko-svratecký úval Pracká pahorkatina Výhon Výhon; 355,5 GC1ZBK6
Vyškovská brána Rousínovská brána   Čloubky; 324,7  
Hornomoravský úval Uničovská plošina Žerotínská rovina Šumvaldská horka; 331  
Moravská brána Oderská brána Bělotínská pahorkatina Lučická Stráž; 339,2  

Severní Vněkarpatské sníženiny nalezneme na severní Moravě, ve Slezsku a jižním Polsku. Nejvyšším bodem české části jsou Kouty (333 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Ostravská pánev Ostravské plošiny Havířovská plošina Kouty; 332,9  

   Západopanonská pánev zasahuje na území ČR, Rakouska, Slovenska a Maďarska. V ČR nalezneme jen jednu její subprovincii - Vídeňskou pánev. Nejvyšším vrcholem v ČR jsou Staré hory (302 m).
   Vídeňská pánev se rozkládá na území Rakouska (většina), ČR a Slovenska. Do ČR zasahuje jediná oblast - Jihomoravská pánev.
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Dolnomoravský úval  Valtická pahorkatina Úvalská pahorkatina Staré hory; 301,8  

   Středoevropská nížina zasahuje na území ČR pouze svou velmi malou částí, kromě ČR se táhne od Francie přes Belgii, Nizozemí, Německo, Dánsko až do Polska. Do ČR zasahuje subprovincie Středopolská nížina oblastí Slezská nížina s nejvyšším bodem Almin kopec (315 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš
Opavská pahorkatina Hlučínská pahorkatina Koběřická pahorkatina Almin kopec; 315 GC24Y8T



   Území Slovenska náleží do 4 geomorfologických provincií - Západné Karpaty, Východné Karpaty, Západopanónska panva a Východopanónska panva. Největší plochu ze 4 zmíněných provincií zabírají Západné Karpaty.

   Západné (Západní) Karpaty se na území Slovenska táhnou zhruba od Bratislavy na JZ táhlým obloukem směrem na SV a nalezneme je ve všech slovenských krajích (župách). Kromě Slovenska zasahují i do ČR (viz výše), jižního Polska, severovýchodního Rakouska a severního Maďarska. Nejvyšším vrcholem nejen slovenské části, ale i Západních Karpat a roněž celého dlouhého oblouku Karpat je Gerlachovský štít (2 655 m). Na území Slovenska zasahují tyto subprovincie: Vonkajšie Západné Karpaty a Vnútorné Západné Karpaty.

   Vonkajšie (Vnější) Západné Karpaty se táhnou podél slovensko-české a slovensko-polské hranice a tvoří západní a severní stranu Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1 723 m). Na území Slovenska se dělí na tyto oblasti: Slovensko-moravské Karpaty, Západné (Západní) Beskydy, Stredné Beskydy, Východné Beskydy a Podhôlno-magurská oblasť.
Slovensko-moravské Karpaty se rozkládají podél slovensko-české hranice a nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1 071 m). Geologicky se jedná převážně o flyšová pohoří.
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Javorníky Vysoké Javorníky Javornická hornatina Veľký Javorník; 1071  GC13GFT
Javorníky Nízke Javorníky Rovnianska vrchovina Javorník; 737  GC44Q75
Biele Karpaty Javorinská hornatina   Veľká Javorina; 970 * GCK98W
Biele Karpaty Vršatské bradlá Vysoké Vršatce Chmeľová; 925 GC3G5BM
Biele Karpaty Kobylináč   Kobylinec; 912 GC22C7H
Biele Karpaty Lopenícka hornatina   Veľký Lopeník; 911 * GCQT71
Biele Karpaty Kýčerská hornatina   Kýčera; 828  
Biele Karpaty Súčanská vrchovina   Javorník; 782 * GC2XH1J
Biele Karpaty Bošácke bradlá   Žlab; 737 GC1YQ96
Biele Karpaty Beštiny   Nová hora; 629  
Biele Karpaty Žalostínská vrchovina   Žalostiná; 621 GC1GEEF
Myjavská pahorkatina     Bradlo; 543 GC1V721
Považské podolie     Dielec; 572  

Západné Beskydy zasahují na Slovensko svou východní a plošně menší částí. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Veľký Polom (1 067 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Moravsko-sliezske Beskydy Zadné hory   Veľký Polom; 1067,3 * GC21882
Turzovská vrchovina Zadné vrchy   Beskydek; 953 *  
  Predné vrchy   Bahaňa; 827 GC4WQ0T
  Hornokysucké podolie   Buková  
  Kornická brázda   Súľov  
Jablunkovské medzihorie     Kikula, 844 GC46N3B

Stredné Beskydy se rozkládají na značné části etnografických regionů Orava a Kysuce a přesahují samozřejmě i do Polska. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1 723 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Oravské Beskydy Babia hora    Babia hora; 1723 GC1YH9R
Oravské Beskydy Pilsko   Pilsko; 1557 GC22EJ3
Oravské Beskydy Polhoranská vrchovina   Beskydok; 1169 GC3QG6K
Oravské Beskydy Ošust   Ušust; 1155 GC45VH7
Oravská Magura Kubínska hoľa   Minčol; 1394 GC43R7F
Oravská Magura Paráč   Paráč; 1325  
Oravská Magura Budín   Budín; 1221  
Kysucké Beskydy Rača   Veľká Rača; 1236 GC106QQ
Kysucké Beskydy Javorský Beskyd   Rovná poľana; 946 GC4FHHJ
Kysucká vrchovina Kysucké bradlá   Pupov; 1096 GC23Z0P
Kysucká vrchovina Vojenné   Mrvová Kykula; 1040  
Kysucká vrchovina Bystrická brázda   Šajdov vrch; 856  
Kysucká vrchovina Krásňanská kotlina   kóta; 464  
Podbeskydská vrchovina     Vráta; 1051  
Oravská vrchovina     Kýčera; 953  

Východné Beskydy nalezneme severovýchodně od Tater. Nejvyšším vrcholem je Minčol (1 157 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Čergov     Minčol; 1157 GC11VCH
Pieniny     Vysoké skalky; 1050 GC3YAKA
Ľubovnianska vrchovina     Eliášovka; 1023  

Podhôlno-magurská oblasť se rozkládá na území severního Slovenska zhruba od Oravské přehrady na západě po Prešov na východě a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Skorušina (1 314 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Skorušinské vrchy Skorušina   Skorušina; 1314 GC3YD7P
Skorušinské vrchy Kopec   Kopec; 1251  
Skorušinské vrchy Oravická Magura   Magura Witowska; 1232  
Levočské vrchy Levočská vysočina   Čierna hora; 1289  
Levočské vrchy Levočská vrchovina   kóta; 1192  
Levočské vrchy Levočské planiny Olšavická planina Krúžok; 975 GCQ7EK
Spišská Magura Repisko   Repisko; 1259 GC4ACJF
Spišská Magura Veterný vrch   Veterný vrch; 1112 GC4NX0P
Podtatranská brázda Ždiarska brázda   Strednica; 1128  
Podtatranská brázda Zuberská brázda   kóta; 1045  
Bachureň     Bachureň; 1081 GC11GFX
Spišsko-šarišské medzihorie Hromovec   Hromovec; 894  
Spišsko-šarišské medzihorie Stráže   Stráž; 740 GC10KAK
Spišsko-šarišské medzihorie Ľubotínska pahorkatina   Beskydok; 729  
Oravská kotlina     Výr; 837  
Šarišská vrchovina     Za horou; 719 GC56FQB

Vnútorné Západné Karpaty nalezneme kromě Slovenska i v Rakousku, Maďarsku a Polsku. Plošně jsou mnohem rozsáhlejší než Vonkajšie Západné Karpaty a nachází se zde i nejvyšší vrchol celých Karpat a samozřejmě i Slovenska - Gerlachovský štít (2 654,4 m). Geologicky jsou tvořeny převážně metamorfovanými hornimami prostoupenými hlubinnými vyvřelinami.
Slovenské rudohoriese nachází zhruba mezi městy Zvolen na západě a Košice na východě. Nejvyšším vrcholem je Stolica (1 476 m). Na jihu pak pokračují i v Maďarsku. Dělí se na tyto oblasti: Slovenské rudohorie, Fatransko-tatranská oblasť, Slovenské stredohorie, Lučensko-košická zníženina a Matransko-slánská oblasť.
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Stolické vrchy Stolica   Stolica; 1477 GC4NP9V
Stolické vrchy Tŕstie   Tŕstie; 1121  
Stolické vrchy Tŕstie Muránska brázda Kochovo; 686  
Stolické vrchy Klenovské vrchy   Ostrá; 1011  
Stolické vrchy Klenovské vrchy Kokavská brázda Dielik; 420  
Stolické vrchy Málinské vrchy   Jasenina; 995  
Stolické vrchy Málinské vrchy Ipeľská brázda kóta; 527  
Veporské vrchy Fabova hoľa   Fabova hoľa; 1439 GC3A4FC
Veporské vrchy Balocké vrchy   Klenovský Vepor; 1338 GCYW3C
Veporské vrchy Čiertaž   Čiertaž; 1204  
Veporské vrchy Sihlianská planina   Bykovo; 1110  
Spišsko-gemerský kras Muránska planina   Kľak; 1409 GC4BEJE 
Spišsko-gemerský kras Slovenský raj   Borovniak; 1271 GC259X5
Volovské vrchy Zlatý stôl   Zlatý stôl; 1322 GC1J0F2
Volovské vrchy Knola   Babiná; 1277  
Volovské vrchy Kojšova hoľa   Kojšovská hoľa; 1246 GC2NNGW
Volovské vrchy Pipitka   Pipitka; 1225 GC4E7MN
Volovské vrchy Havranie vrchy   Hanisková; 1162  
Volovské vrchy Hnilecké vrchy   Bukovec; 1126 GC1K69Y
Volovské vrchy Holička   Holička; 727 GC3BAP7
Čierna hora Roháčka   Roháčka; 1028 GC2Y0Z1
Čierna hora Pokryvy   Pokryvy; 888  
Čierna hora Bujanovské vrchy   Suchý vrch; 799 GC1KVCT
Čierna hora Sopotnické vrchy   Somár; 701 GC44B2N
Čierna hora Hornádske predhorie   kóta; 598  
Revúcká vrchovina Turecká   Turecká; 953 GC3WCGC
Revúcká vrchovina Dobšinské predhorie   Veľký Radzim; 990 GC27QVT
Revúcká vrchovina Hrádok   Magura; 883  
Revúcká vrchovina Železnícke predhorie   Železník; 814  
Revúcká vrchovina Cinobanské predhorie   Tri Chotáre; 650  
Slovenský kras Horný vrch   Matesova skala; 925 GC2F364
Slovenský kras Zádielska planina   Grečov vrch; 891 GC274RK
Slovenský kras Plešivská planina   Štít; 851 GCYP96
Slovenský kras Jasová planina   Nižný Feréteš; 791  
Slovenský kras Silická planina   Malý vrch; 679 GC3MVAC
Slovenský kras Jelšavský kras   Slovenská skala; 622  
Slovenský kras Dolný vrch   Pavlovský vrch; 611  
Slovenský kras Koniarska planina   Veterník; 610  
Rožňavská kotlina     Roveň; 528  

Fatransko-tatranská oblasť začíná na jihozápadě u Bratislavy a končí na severovýchodě u města Krompachy. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 654,4 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Tatry Východné Tatry Vysoké Tatry Gerlachovský štít; 2654,4 GC1Y114
Tatry Východné Tatry Belianske Tatry Havran; 2152  
Tatry Západné Tatry Liptovské Tatry Bystrá; 2248 GC3NVVQ
Tatry Západné Tatry Roháče Baníkov; 2178 GC34TAW
Tatry Západné Tatry Červené vrchy Kresanica; 2123 GC3AADF
Tatry Západné Tatry Liptovské kopy Veľká kopa; 2052  
Tatry Západné Tatry Sivý vrch Sivý vrch; 1805 GC1CYQ0
Tatry Západné Tatry Osobitá Osobitá; 1687  
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Ďumbier Ďumbier; 2046 GCPWTF
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Prašivá Veľká Chochuľa; 1753 GC382BA
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Demänovské vrchy Krakova hoľa; 1752 GC29NDR
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Salatíny Salatín; 1630 GC3KF9C
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Lúžňanská kotlina kóta; 1113  
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Kráľova hoľa Kráľova hoľa; 1946 GCK0XY
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Priehyba Veľký bok; 1727  
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Predná hoľa Úplaz; 1555  
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Teplická kotlina Starý diel; 1047  
Malá Fatra Krivánska Fatra Krivánske Veterné hole Veľký Kriváň; 1 709 GC1VNN8
Malá Fatra Krivánska Fatra Rozsutce Veľký Rozsutec; 1610 GCYB7F
Malá Fatra Krivánska Fatra Osnica Osnica; 1363 GC2BFG5
Malá Fatra Krivánska Fatra Štefánovská kotlina kóta; 755  
Malá Fatra Lúčanská Fatra Lúčanské Veterné hole Veľká lúka; 1476 GC2W719
Malá Fatra Lúčanská Fatra Kľak Kľak; 1352 GCVYA6
Malá Fatra Lúčanská Fatra Kýčery Hnilická Kýčera; 1218 GC25YQJ
Malá Fatra Lúčanská Fatra Vrícka kotlina kóta; 837  
Malá Fatra Lúčanská Fatra Martinské predhorie Dubový diel; 751  
Chočské vrchy Choč   Veľký Choč; 1608 GCW2K2
Chočské vrchy Prosečné   Prosečné; 1372 GC3Y2QX
Chočské vrchy Sielnické vrchy   Magura; 1171  
Veľká Fatra Hôlná Fatra   Ostredok; 1592 GC2BT31
Veľká Fatra Šiprúň   Šiprúň; 1461 GC3JDDQ
Veľká Fatra Bralná Fatra   Smrekov; 1441 GC2VW7N
Veľká Fatra Zvolen   Zvolen; 1403 GC1R3QH
Veľká Fatra Lysec   Kľak; 1394 GC2BARB
Veľká Fatra Šípská Fatra   Vtáčnik; 1236 GC484G8
Veľká Fatra Revúcke podolie   kóta; 850  
Starohorské vrchy     Kozí chrbát; 1330 GC37C20
Podtatranská kotlina Tatranské podhorie   Rakytovec; 1325  
Podtatranská kotlina Liptovská kotlina Hybianska pahorkatina kóta; 1112  
Podtatranská kotlina Popradská kotlina Lomnická pahorkatina kóta; 1093  
Strážovské vrchy Zliechovská hornatina Strážov Strážov; 1213 GCYK95
Strážovské vrchy Malá Magura   Magura; 1141 GC375YD
Strážovské vrchy Nitrické vrchy Suchý Suchý vrch; 1028 GC1JQCN
Strážovské vrchy Trenčianska vrchovina Holázne Hoľazne; 901  
Kozie chrbty Dúbrava   Kozí kameň; 1255 GCW5DR
Kozie chrbty Vážecký chrbát   Turková; 1179  
Branisko Smrekovica   Smrekovica; 1200 GC1B6A0
Branisko Sľubica   Sľubica; 1129 GC136T8
Považský Inovec Vysoký Inovec   Inovec; 1042 GC2926G
Považský Inovec Krahulčie vrchy   Marhát; 748 GC1HN0A
Považský Inovec Nízky Inovec   Bezovec; 743 GC4JHWA
Považský Inovec Inovecké predhorie   Ostrý vŕšok; 572 GC3ENNC
Žiar Sokol   Chlieviska; 1021 GC43W6E
Žiar Horeňovo   Horeňovo; 892  
Žiar Vyšehrad   Vyšehrad; 829 GCYK70
Horehronské podolie Heľpianske podolie   kóta; 991  
Horehronské podolie Bystrianske podhorie   Skalka; 946  
Horehronské podolie Lopejská kotlina   Bukový diel; 814  
Horehronské podolie Breznianska kotlina   kóta; 758  
Súľovské vrchy Manínská vrchovina Maníny Veľký Manín; 891 GC1PXF2
Súľovské vrchy Súľovské skaly   Žibrid; 867 GC1HRRJ
Súľovské vrchy Skalky   Skalky; 778 GC24AV3
Hornádska kotlina Vikartovská priekopa   kóta; 890  
Hornádska kotlina Medvedie chrbty   kóta; 748  
Hornádska kotlina Hornádske podolie   kóta; 678  
Hornádska kotlina Podhradská kotlina   kóta; 570  
Hornonitrianska kotlina Handlovská kotlina   Malý Gríč; 876 GC1K9RZ
Hornonitrianska kotlina Prievidzská kotlina Ciglianske predhorie kóta; 612  
Hornonitrianska kotlina Rudnianska kotlina   Vysoký lán; 471  
Hornonitrianska kotlina Oslianska kotlina   kóta; 401  
Tribeč Veľký Tribeč Vysoký Tribeč Veľký Tribeč; 830 GC26JZ3
Tribeč Rázdiel Skýcovská vrchovina Sokolec; 799  
Tribeč Zobor   Žibrica; 617 GC1Q2RA
Tribeč Jelenec   Ploská; 577  
Malé Karpaty Pezinské Karpaty Biele hory Záruby; 767 GCKZYW
Malé Karpaty Čachtické Karpaty Nedze Salášky; 588 GC2JRAG
Malé Karpaty Brezovské Karpaty   Klenová; 585 GC1RV4N
Malé Karpaty Devínske Karpaty Devínska Kobyla Devínska Kobyla; 514 GCMQ83
Turčianska kotlina Šútovské podhorie   Hlásna skala; 680  
Turčianska kotlina Diviacka pahorkatina   kóta; 667  
Turčianska kotlina Valčianska pahorkatina   Hôrky; 634  
Turčianska kotlina Mošovská pahorkatina   kóta; 619 GC11RRVJ
Turčianska kotlina Sklabinské podhorie   Bieličie; 589  
Turčianska kotlina Turčianske nivy   kóta; 456  
Žilinská kotlina Domanížska kotlina   Petrová; 637  
Žilinská kotlina Varínske podolie   kóta; 632  
Žilinská kotlina Rajecká kotlina   kóta; 586  
Žilinská kotlina Žilinská pahorkatina   kóta; 580  

Slovenské stredohorie nalezneme v centrální části Slovenska. Nejvyšším vrcholem je Poľana (1 457 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Poľana Vysoká Poľana   Poľana; 1457 GC4W7Q5
Poľana Detvianske predhorie   Kopa; 922  
Vtáčnik Vysoký Vtáčnik   Vtáčnik; 1346 GC1DPZD
Vtáčnik Nízky Vtáčnik   Javorinka; 938  
Vtáčnik Raj   kóta; 714 GC1V7A2
Vtáčnik Župkovská brázda   kóta; 674  
Kremnické vrchy Flochovský chrbát   Flochová; 1316 GC2VW0M
Kremnické vrchy Kunešovská hornatina   Javorník; 1086  
Kremnické vrchy Malachovské predhorie   Nemecký vrch; 843  
Kremnické vrchy Jastrabská vrchovina   Čertov vrch; 747 GC2EZ6K
Kremnické vrchy Turovské predhorie   kóta; 723  
Javorie Javorianska hornatina   Javorie; 1043  
Javorie Lomnianska vrchovina   Lomné; 908  
Javorie Podlysecká brázda   kóta; 748  
Štiavnické vrchy Sitnianska vrchovina   Sitno; 1009 GC1DXKX
Štiavnické vrchy Hodrušská hornatina   Tanád; 939 GC1GEAA
Štiavnické vrchy Skalka   Skalka; 882 GC3Q5WE
Štiavnické vrchy Kozmálovské vršky   Veľká Vápenná  
Pohronský Inovec Veľký Inovec   Veľký Inovec; 901 GC15W4H
Pohronský Inovec Vojšín   Vojšín; 819 GC1WMTB
Pohronský Inovec Lehotská planina   Kamenný vrch GC11Y48
Ostrôžky     Ostrôžka; 877  
Zvolenská kotlina Bystrická vrchovina   Stará kopa; 713 GC376WQ
Zvolenská kotlina Bystrické podolie   Kopec; 730  
Zvolenská kotlina     Čierny diel; 851  
Krupinská planina Závozská vrchovina   kóta; 807  
Krupinská planina Modrokamenské úbočie   Chlm; 744  
Krupinská planina Dačolomská planina   Jaseňový vrch, 724  
Krupinská planina Bzoviská pahorkatina   kóta; 492  
Pliešovská kotlina     Hrádok; 540  
Žiarska kotlina     Kameň; 430  

Lučenecko-košická zníženina se nalézá v jižní části středního Slovenska s přesahem do Maďarska, nejvyšším bodem je Liščia diera (401 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Bodvianska pahorkatina Gemetská pahorkatina   Liščia diera; 401  
Bodvianska pahorkatina Abovská pahorkatina   Tri chotáre; 322  
Juhoslovenská kotlina     Strážna hora; 362  

Matransko-slánská oblasť se rozkládá na jižním a v jižní části Slovenska a v Maďarsku, přičemž slovenská část je rozdělená na dvě nespojité části - menší západní a větší východní. Nejvyšším bodem je Šimonka (1 092 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Slanské vrchy Šimonka   Šimonka; 1092 GCPE44
Slanské vrchy Makovica   Makovica; 981 GC3J81H
Slanské vrchy Mošník   Mošník; 911  
Slanské vrchy Milič   Veľký Milič; 900 GC1HVDK
Slanské vrchy Bogota   Bogota; 856 GC233R8
Cerová vrchovina Hajnáčska vrchovina   Karanč; 727 GC233R8
Cerová vrchovina Bučenská vrchovina   Veľký Bučeň; 514 GC3EW8H
Cerová vrchovina Mučínska vrchovina   Veľké Hradište; 410 GC4NXGT
Cerová vrchovina Petrovská vrchovina   Biriň; 395  
Zemplínske vrchy     Rozhladňa; 470  
Burda     Burdov; 395 GC38R20

   Východné Karpaty zasahují na Slovensko pouze svou nezápadnější částí, která nedosahuje nadmořských výšek dalšího pokračování na Ukrajině a v Rumunsku, nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m).

   Vnútorné Východné Karpaty zasahují na Slovensko pouze Vihorlatskými vrchy zvedajícími se nad Zemplínskou Šíravou. Nejvyšším vrcholem je Vihorlat (1 076 m)
Vihorlatsko-gutínska oblasť je rozlehlá geomorfologická oblast na území východního Slovenska, Ukrajiny a Rumunska, na Slovensku zahrnuje jediný geomorfologický celek - Vihorlatské vrchy s nejvyšším vrcholem Vihorlat (1 076 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Vihorlatské vrchy Vihorlat   Vihorlat; 1076 GC1J8B7
Vihorlatské vrchy Popriečny   Popriečny vrch; 1025  
Vihorlatské vrchy Humenské vrchy   Krivoštianka; 549 GC18X48

Vonkajšie Východné Karpaty se rozkládají na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska. Na Slovensku se člení na 2 oblasti: západněji ležící Nízke Beskydy a na ně na východě navazující Poloniny. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m)
Nízke Beskydy se rozkládají ve slovensko-polském příhraničí, na slovenské straně zhruba mezi Bardejovem a slovensko-ukrajinskou hranicí. Nejvyšším bodem slovenské části je Busov (1 002 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Busov     Busov; 1002 GC53BDD
Laborecká vrchovina     Vysoký grúň; 905 GC4FAY9
Ondavská vrchovina     Smilniansky vrch; 749  
Beskydské predhorie Ublianska pahorkatina   Hôrka; 661  
Beskydské predhorie Hanušovská pahorkatina   kóta; 590  

Poloniny se nalézají na rozhraní severovýchodního Slovenska, jihovýchodního Polska a Ukrajiny. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Bukovské vrchy Bukovce   Kremenec; 1221 GCYDVT
Bukovské vrchy Nastaz   kóta; 800  

   Západopanónská pánva (pánev) se rozkládá na území jihovýchodní ČR, jihozápadního Slovenska, východního Rakouska a Maďarska. Na území Slovenska zasahují 2 subprovincie: Viedeňská kotlina a Malá dunajská kotlina.
Viedeňská kotlina (pánev) zasahuje na území Slovenska 2 oblastmi: Juhomoravskou pánvou a Záhorskou nížinou. Nejvyšším bodem slovenské části je Zámčisko (434) m
   Juhomoravská (Jihomoravská) pánva (pánev) zasahuje na Slovensko jen svou velmi malou částí. Nejvyšším bodem slovenské části jeVrátna (302 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Dolnomoravský úval     Vrátna; 302  

   Záhorská nížina se nachází na na západním Slovensku, nejvyšším bodem je Zámčisko (434 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Chvojnická pahorkatina     Zámčisko; 434  
Borská nížina     kóta; 297  

Malá dunajská kotlina je geomorfologická subprovincie v Maďarsku, na jihozápadním Slovensku a v Rakousku. Na Slovensku se nachází jedna její oblast - Podunajská nížina.
   Podunajská nížina je geomorfologická oblast na jižním Slovensku, nejvyšším bodem je Brezina (370 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Podunajská pahorkatina     Brezina; 370  
Podunajská rovina     Pohrebište; 125  

Východopanónská pánva se nachází na území Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Srbska. Na Slovensko zasahuje subprovincií Veľká dunajská kotlina.
Veľká dunajská kotlina zasahuje na jihovýchodní Slovensko. Nejvyšším vrcholem jediné slovenské oblasti - Východoslovenské roviny je Dúbravka (397 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš
Východoslovenská pahorkatina     Dúbravka; 397  
Východoslovenská rovina     Tarbucka; 277  


TOPlist

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

26 Logged Visits

Found it 2     Write note 10     Archive 1     Needs Archived 3     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Owner Maintenance 6     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 16 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.