Alexander Selkirk
V září 1704 byl pro neshody s kapitánem lodi vysazen za trest na opuštěném ostrově Más a Tierra u chilských břehů skotský námořník Alexander Selkirk. Nalezen zde byl náhodou po čtyřech letech a čtyřech měsících, 2. února 1709, a dovezen do Anglie. Jeho osud inspiroval anglického spisovatele Daniela Defoea k napsání románu Robinson Crusoe. Jeho hrdina ale na opuštěném ostrově prožil 28 let, dva měsíce a 19 dní.
Selkirk se narodil v roce 1676 ve skotském městě Lower Largo a pocházel z rodiny obuvníka a koželuha, ale už jako osmnáctiletý utekl před bídou otcovského řemesla na moře. Do jeho osudu výrazně zasáhl již známý britský cestovatel a badatel William Dampier, který jako první třikrát obeplul zeměkouli. Dampier nebyl lecjakým dobrodruhem. Měl zásluhy o průzkum Pacifiku a byl nazýván "otcem oceánografie". Roku 1702 vyplul znovu na plavbu do Tichomoří vybaven tzv. kaperským listem, který jej opravňoval lapat nepřátelská plavidla a zabavovat jejich náklad jako kořist. Selkirk nebyl jen řadovým členem jeho výpravy, ale navigátorem na menší z Dampierových lodí. Dampier během své druhé cesty Selkirka vysadil v září 1704 na ostrově u Chile.
Osmadvacetiletý Selkirk byl vysazen na ostrově jménem Isla Más a Tierra (Ostrov víc u země), který leží asi 650 kilometrů od chilského pobřeží a je součástí souostroví Juana Fernándeze. Chilská vláda v roce 1966 ostrov z důvodu podpory turismu přejmenovala na ostrov Robinsona Crusoe. Asi 180 kilometrů západně od tohoto ostrova leží další ostrov, který se od téhož roku nazývá ostrovem Alexandra Selkirka, dříve Isla Más Afuera (Ostrov víc venku), který ale skotský námořník údajně nikdy neviděl.
V současnosti má Ostrov Robinsona Crusoe asi 700 stálých obyvatel, kteří se ovšem netají obavami, že sláva ostrova a s tím spojená invaze turistů může přinést zkázu dosud idylickým poměrům.
Selkirk s sebou měl jídlo na jeden den, pušku a střelný prach, trochu tabáku, sekeru, nůž a kotlík. Vlastnil také bibli, několik navigačních přístrojů a pár knih. Na ostrově si pak zbudoval dvě dřevěné chatrče, jejichž střechy pokryl dlouhou trávou. V menší skladoval potraviny a větší obýval. Naučil se rozdělávat oheň třením dvou hůlek. Život mu zachránily kozy, jichž žilo na ostrově značné množství, neboť námořníci je tam uměle vysazovali. Když se Selkirkovi po čase zcela rozedraly boty a šaty, vyrobil si náhradní oděv z kozí kůže. Teď byl rád, že se u otce přiučil řemeslu koželuha.
Každý den si vyhradil čas na čtení, zpívání žalmů a modlení, takže podle svých vlastních slov byl lepším křesťanem než kdy předtím. Aby neztratil pojem o čase, začal dělat nožem zářezy do kmenů stromů. Jeho jídelníček byl velice pestrý. Skládal se nejen z ryb, velkých raků, masa ulovených koz, ale i z ovoce, zeleniny a různých druhů koření.
V únoru 1709 jej ten samý Dampier, tentokrát jako účastník pirátské výpravy kapitána Woodese Rogerse, při své třetí cestě kolem světa zachránil. Později zaslal Selkirk Dampierovi podrobnou mapu s vyznačením pokladu.
Defoeův Robinson Crusoe, který byl na opuštěném ostrově sedmkrát déle než Selkirk, se po dobrodružném životě ocitl po ztroskotání lodi na neobydleném ostrově. Nikoli ale v Tichém oceánu u Chile, ale v Atlantském oceánu nejspíš u břehů Venezuely.