A cache by GCslunicko Message this owner

Hidden : 4/3/2013

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

GCS - ISS

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena 6 členy. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 km. Při průměrné rychlosti okolo 7 700 m/s (27 720 km/h) pak pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut.

ISS je fascinující ukázka technologie, která vznikla po vzájemné dohodě agentur: Nasa (USA), Kosmos(Rusko), JAXA(Japonsko), CSA(Kanada), ESA(Evropa, pouze některé státy). Brazilská agentura se účastní přes NASA, a Italská i přes členství v ESA pomocí zvláštních smluv. Mnoho komponentů pro stanici bylo vyvíjeno i v jiných státech za pomoci jeji místních agentur.

Dopravu kosmonautů na stanici a zpět zajišťují transportní pilotované kosmické lodě Sojuz. Zásobování stanice zajišťují automatické nákladní kosmické lodě – ruské Progressy, evropské ATV a japonské HTV. Kosmonauty i zásoby vozily na stanici i americké raketoplány Space Shuttle, jejich provoz však byl v roce 2011 ukončen.

Historie stavby celého projektu je jako vždy komplikovaná a rozhodně nešla podle plánu. V roce 1984 vše začalo plánem vystavět stanici FREEDOM. Následovalo období odkladů, až se v roce 1991 připojila ESA , JAXA a CSA. V roce 1993 Roskosmos a stanice se přejmenovala na Alpha. První opožděný modul Zarja pro finanční problémy a odklady financovala komplet NASA. Po 14 letech, tedy v roce 1998 byla stavba konečně zahájena. 20.listopadu odstartoval modul Zarja, a o 16 dní se k němu připojil raketoplán Endeavour a připojil modul Unity. Zarja sloužil k telekomunikaci a řízení letu, nyní zejména jako skladiště. . Unity je křižovatka modulů. Může být připojeno až 6 dalších. Funkci telekomunikace přebral modul ZVEZDA připojený 12.7.2000. Modul slouží jako dočasný obytný prostor a zajišťuje dodávky elektrického proudu, telekomunikaci s pozemními středisky a korekce dráhy. Do té doby nebyla stanice schopná udržet stálou dráhu.

Již 2. listopadu 2000 mohla stanici navštívit první stálá posádka. Jejím hlavním úkolem byla aktivace a zabydlení stanice. Kosmonauti dále vybalovali uložené zásoby a zařízení. Museli se také připravit na přijetí raketoplánu Atlantis s novým modulem Destiny. Tento modul byl připojen 10. února 2001 k modulu Unity. Modul Destiny je hlavním centrem vědeckých experimentů na stanici. Kosmonauti oživili modul a dále čekali na raketoplán Discovery, který 10. března přivezl novou posádku a nákladní modul Leonardo. Raketoplán naložil modul plný odpadu a spolu s první posádkou stanice se vrátil zpět na zemi.

Stavba stanice ISS byla naplánována na více než 40 montážních letů. Z tohoto počtu obstaraly 35 americké raketoplány. Ostatní starty jsou zabezpečovány klasickými raketami jako Proton a Sojuz. Jako doplněk montážních letů bylo do konce roku 2010 uskutečněno přibližně 30 letů bezpilotní nákladní lodě Progress.

Při stavbě stanice je ověřována nová koncepce tzv. hlavního nosníku. Koncepce je založena na více než 100 m dlouhé příhradové konstrukci tvořící kostru stanice (Integrated Truss Structure). Na obou koncích konstrukce je připojen pár fotovoltaických panelů. K nosníku pak jsou v jeho středu připevněny vlastní hermetizované moduly a další části stanice. K usnadnění výstavby a redukci výstupů do kosmického prostoru je podél hlavního nosníku vybudován mobilní servisní systém, jehož součástí je servisní robotické rameno Canadarm2.

Po svém dokončení má ISS celkový vnitřní přetlakový objem téměř 1000 m³ a hmotnost okolo 450 tun. Pro všechny moduly je potřeba mnoho energie, která se získává z fotovoltaických článků o energetickém výkonu 110 kW. Rozpětí stanice je108,4 metru a její délka pak 74 metrů. Stanice je umístěna na pečlivě vypočítané ekliptické dráze. Její specifikaci určuje ekonomická dostupnost z amerických i ruských kosmodromů, možnost pozorování nejobydlenějších částí Země, orientace solárních panelů vůču Slunci a radiátorů chladícího systému. Pro udržování a orientaci stanice se používají dva systémy. Systém gyroskopů není závislý na dodávkách paliva , setrvačníky využívají energii získanou ze solárních panelů. Systém raketových trysek používá palivo dodávané z nákladních lodí a je tedy velmi drahý. Dráha se musí často korigovat, ve své výšce se lehce dotýká atmosféry, což způsobuje tření a ztrátu výšky.

Stanice je trvale obydlena od 2.11.2000. ze začátku byla stanice osídlena pouze tříčlennou posádkou, vždy jeden Rus, Američan, a doplněn dle mezinárodních smluv. Po katastrofě Columbie v roce 2003 byli lety omezeny, a stanice obsazována pouze dvoučlennou posádkou. Od roku 2006 byli na stanici půl roku dva stálý členové, třetí se k nim připojoval vždy s raketoplánem, dovážejícím zásoby. Pokud probíhalo veliké střídání, posádka byla týden společně na lodi, a po aklimatizaci odlétala zásobním raketoplánem. V případě návštěvy vesmírným turistou letěl on dalším letem opět zpět, pouze si přesunul anatomické křeslo do návratové lodi. Od roku 2009 je počet členů 6, U stanice jsou trvale zakotveny dvě rakety typu Sojuz. Program obyvatel je přesně naplánovaný. Průměrný den pro posádku začíná probuzením v 6:00, následuje ranní toaleta, kontrola stavu stanice. Posádka posnídá, připraví se na denní práci, s řídícím střediskem upřesní denní program a po 8:00 začne s prací. Následuje cvičení, opět práce do 13:00, kdy začíná hodinová přestávka na oběd. Po obědě opět kosmonauti vystřídají cvičení (celkem 2,5 hodiny denně) s prací až do 18:55, kdy se sejdou na konferenci s řídícím střediskem nad programem na příští den, v 19:30 začíná večeře, příprava jídla na příští den, kontrola systémů stanice, večerní osobní hygiena a od 21:30 se uloží do spacích pytlů.

V rámci populizace ISS Nasa dovoluje reportáže přímo z ISS. Například Chris Hadfiled ukázal jak se myjí ruce, a Karen Nyberg 50. žena ve vesmíru, jak si myje vlasy. Není to tak jednoduché jako na zemi. Viz: Mytí vlasů.

Na stanici ISS je prováděno mnoho experimentů využívajících nulovou gravitaci, tření, které nejdou dosáhnout na Zemi. Obory jako biologie, fyzika zde mají stálé zastoupení. Důležité jsou zejména výsledky působení menší gravitace, kosmického záření, a uzavřeného prostředí na člověka pro možnost dlouhých letů zejména na Mars.

Základním právním dokumentem určujícím povinnosti zemí zúčastněných na programu je „Mezivládní dohoda o kosmické stanici“ (Space Station Intergovernmental Agreement, IGA) podepsaná 28. ledna 1998 patnácti státy – Spojenými státy, Ruskem, Kanadou, Japonskem a jedenácti státy ESA (Belgií, Dánskem, Francií, Itálií, Německem, Norskem, Španělskem, Švýcarskem, Švédskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím).[20] Přesněji vztahy mezi hlavními partnery specifikují dvoustranné „Dohody o porozumění“ meziNASA na jedné straně a Roskosmosem, ESA, CSA a JAXA na druhé straně. V rámci takto stanovených pravidel jsou uzavírány konkrétní dohody o vzájemném využívání zdrojů partnerů (např. dohody o letech neruských astronautů na Sojuzech).

Stanice je rozhodně nejdražším projektem lidstva, jeho cena se odhaduje na 100 mld. Euro.

Na stanici se také podívalo celkem 7 vesmírných turistů. Veškeré náklady, tedy 20 mil. dolarů si platili ze svého ruské agentuře Roskosmos.

Jak na keš:

Jméno prvního modulu je / Name of first modul / Name des ersten Moduls