Tato keška vás přivede k další vile, která nepatří mezi proslulé vily, i když je od roku 2006 prohlášena kulturní památkou. Stejně tak jako vily ve Svitávce GC41WTT, je i tato vila spojena s židovskou rodinou Löw-Beerů, která v meziválečném Československu patřila k nejvýznamnějším podnikatelům v oblasti soukenictví a textilního průmyslu
Vila Arnolda Löw–Beera byla postavena v letech 1911-13. Jméno jejího projektanta je doposud neznámé. Její hmotové a dispoziční utváření však ukazuje na projektanta obeznámeného s dobovými architektonickými trendy. Dispoziční členění patra je obdobné jako např. u vily Dušana Jurkoviče v Praze-Bubenči v letech 1907-08. Vila je příkladem architektury pohybující se mezi historismem, modernou a secesí. Vila zaujme svým mohutným korpusem obdélníkového půdorysu, který je usazen do prudkého svahu nad silnicí, zčásti přitom stojí na uměle navršené terase. Hlavní vstup rámuje půlkruhový sloupový vchod, nad nímž je patrový arkýř s výklenkem zimní zahrady.
Návštěvníka zaujme i hranolové těleso arkýře na levé straně vily, nad nímž se tělo domu kontrastně otvírá zahloubenou lodžií. Dochovanými originálními dveřmi se procházelo do mramorové obdélníkoví dvorany, která tvoří centrální prostor domu, prostupuje objektem a osvětluje ho velký světlík. Z něho vybíhá do dvora dvouramenné schodiště, bohatě zdobení původními truhlářskými vžrobky a látkovými tapetami. Dvoranu v patře obíhá ochoz zdobený dřevěným zábradlím, ve kterém je opakován motiv dvou elips vložených do obdélníka se středovou částí řezbářsky vegetabilně zdobenou.
Podle vzpomínek pamětníka byly ve dvou etážích haly „zavěšeny od stropu skleněné barevné arkády se světly“. Dům byl na svou dobu vybaven moderním zařízením, např. ručním etážovým jídelním výtahem; elektřina pro jeho provoz byla odebírána z rodinného závodu. Vila utrpěla necitlivými zasáhy provedenými zejména v 50.letech minulého století a v roce 1989 ji zdevastovanou převzala obec Chrastavec do majetku. Po dlouhém zvažování byla vila v roce 2011 rekonstruována za přispění dotací EU a v současné domě v ní bydli sedm rodin. Veřejnosti je nepřístupná.
Nedaleko vily se nachází dnes již ruiny bývalé textilní továrny /Vitka Brněnec/ a v nich zbytky Schindlerova koncentračního tábora, v němž se konce války dočkali „Schindlerovi židé“. Zajímavým místem je i nedaleká nedávno opravená studánka, která se nachází zhruba v půlce osady Půlpecen. Voda ze studánky je pitná a chodí sem pro ni nejen lidé z Půlpecna, ale i z okolí.
Každá poctivá práce si zaslouží odměnu. A tak jsem se rozhodl, že stejně jako první tři lovci na mých keších dostávají CWG FTF, STF, TTF, odměním CWG i ty, kteří odloví 10 nebo 20 mých keší. Kdo bude mít odloveno a má o toto CWG zájem, tak ať mě kontaktujte přes profil a domluvíme způsob předání. Koleček je limitovaný počet 50 ks a kolik jich už má svého majitele najdete v mém profilu.
