POZOR! - od roku 2026 změna výchozích souřadnic!
Mlýny na Žehrovce
Nápad na vytvoření téhle multinky jsem dostal někdy v roce 2011, kdy byla publikována knížka „Mlýny na Žehrovce“. Bohužel její náklad byl v té době omezený a tak mi trvalo celkem dlouho, než jsem se k ní dostal. Nyní se můžu s vámi podělit o spoustu zajímavostí a společně tak navštívíme jedny z nejkrásnějších míst Českého ráje.
Žehrovka
Žehrovka patří jistě mezi nejkrásnější říčky Českého ráje. Pramení kousek nad obcí Zajakury, v místech zvaných Černá louže (nezaměňujte s Černou louží kousek od Branžeže) ve výšce asi 395 metrů nad mořem. Na své cestě protéká Podtroseckými údolími, přibírá řadu potoků a potůčků z nichž největším je Kacanovský potok, protéká několika rybníky až se na konci své 26,2km dlouhé cesty nad obcí Březina vlévá jako levostranný přítok do Jizery. Údolí Žehrovky je rovněž nejbohatší oblastí Českého ráje na studánky a prameny.
Mlynáři a mlynářské řemeslo
Mlynářské řemeslo patří k těm nejstarším v Čechách. Vždyť nejstarší věrohodná zmínka o vodním mlýně v Klášteře Hradišti nad Jizerou (tedy opět celkem nedaleko) sahá až do roku 1100. Bývalo jedním z nejdůležitějších a nejváženějších řemesel. Mlynáři bývali velmi vzdělaní a houževnatí lidé, kteří žili po dlouhou dobu v izolaci ve svých mlýnech často na samotě a tak museli být ve všem soběstační. Při opravách mlýnů museli často zvládat i další řemesla. Získané zkušenosti předávali z generace na generaci. Od středověku se mlynáři začali sdružovat do cechů. Majitel mlýna, ať již vrchnost nebo bohatý měšťan nesměl provozovat mlynářské řemeslo sám, ale musel si zjednat mistra mlynáře. V minulosti existovaly čtyři kategorie mlynářů. První – mlynáři náchlební dostávali za vedení mlýna mzdu a deputát a zároveň měli za povinnost provádět veškeré opravy mlýna vlastní rukou. Druzí – mlynáři nájemní brali určitý podíl z výnosu mlýna a stejným způsobem přispívali na udržování chodu a opravy. Třetí – mlynáři úroční, si koupili mlýn od vlastníka a byli zde pány pokud platili vrchnosti úrok. Mohli mlýn za souhlasu vrchnosti dále prodat nebo ho přenechat svým dětem. A konečně čtvrtí – mlynáři majitelé, těch bylo ale minimálně, protože náklady na stavbu a vybavení mlýna byly obrovské.
Mlynáři na území našeho státu to neměli jednoduché a postupem času se podmínky stále zhoršovaly. V 19. století museli čelit dovozu levné uherské mouky. V době nacistické okupace mohly být mlýny spouštěny pouze v určité dny. Přesto mlynáři mleli načerno nebo prodávali mouku bez lístků, což byly v té době doslova hrdinské činy. Bohužel tito mlynáři, kteří pomáhali ostatním přežít, byli po válce tvrdě postiženi komunistickým režimem, který v roce 1951 zastavil provoz všech mlýnů s tím, že malých mlýnů netřeba a že obyvatelstvo je dostatečně zásobeno z velkých mlýnů socialistického sektoru.
Ještě v roce 1925 byl na území tehdejšího Československa (včetně Podkarpatské Rusi) neuvěřitelný počet 11600 mlýnů, v roce 1989, pak pouhých 44. V roce 1999 se pak počet zvýšil na 100 včetně mlýnů vrácených po restituci.
K vlastní kešiNa Žehrovce a jejích přítocích klapalo kdysi celkem 18 mlýnů:
1. Mlýn na Samšině, 2. Mlýn Všeliby, 3. Maršovský mlýn, 4. Mlýn v Hubojedech, 5. Mlýn Mladějov zvaný Trnský, 6. Mlýn a pila Pod Pařízkem, 7. Mlýn Na Dolech, 8. Mlýn Nebákovský, 9. Mlýn na Roveni, 10. Podsemínský mlýn, 11. Zaniklý mlýn U Přibyla, 12. Mlýn v Pleskotech, 13. Mlýn Podvyskeřský, 14. Mlýn Vysoké kolo, 15. Mlýn v Kacanovech, 16. Mlýn Mlýnice, 17. Mlýn na Žehrově, 18. Mlýn Žabokrtský (zaniklý v 16.století).
My se při našem putování podél Žehrovky zaměříme na některé (viz. Waypointy) z těchto 18 mlýnů, které se nacházejí nebo nacházely v její nejkrásnější části a získáme na každém zastavení informace jak o dobách dávno minulých, tak i o těch nedávných.
Na výchozích a pak vždy na dalších souřadnicích naleznete krabičku nebo něco obdobného velikosti small, ve které jsou připraveny informace o daném místě, instrukce k dalšímu postupu a indicie pro odlov finálky. Tyto krabičky neslouží k výměně žádných předmětů. Můžete si v nich vzít ústřižek se souřadnicemi další stage a hintem. Pokud by byly ústřižky rozebrány, je zde ještě kartička, ze které si tyto informace můžete opsat a jsou na ní i doporučení k dalšímu postupu. Finálka je pak velikosti Regular tak, ak se sluší a patří. Celá multina je koncipována jako turistická a vzhledem ke své délce to není žádná „Díkzabodovka“. Počítejte s tím, že půjdete stále vpřed a finálka vás nezavede zpátky k výchozím souřadnicím, což mi nemějte za zlé. Vždyť i voda v Žehrovce teče stále dopředu.
Několik doporučení a informací na závěr
Celou trasu je možné absolvovat i na kole, ale vzhledem k tomu, že se z velké části budete pohybovat i v přírodní rezervaci Podtrosecká údolí, atribut kola zde záměrně neuvádím. Pokud se tak přesto rozhodnete, určitě doporučuji MTB a ti, kteří nejsou kovaní v jízdě v terénu budou muset zejména při nepříznivém počasí občas slézat a opětovně nasedat. Rovněž pro odlov na kole nevolte víkendy v sezoně, kdy je zde poměrně dost pěších turistů a pamatujte, že na turistické stezce má chodec vždy přednost. Pozorně si přečtěte i instrukce k dalšímu postupu, protože v jednom případě je pro cestu na kole volena objízdná trasa, kterou rozhodně doporučuji respektovat. Obtížnost 2,5 / 2,5 jsem zvolil jen s přihlédnutím k délce trasy, přestože celá vede po turistických značených cestách a jednotlivá zastavení jsou umístěny vždy nedaleko cesty. V údolích bývá slabý signál a i když jsem zaměření prováděl v zimním období, kdy stromy neměly listy je třeba počítat s určitou nepřesností. Hint je vždy velmi podrobný aby nedocházelo ke zbytečnému rozrývání terénu. U stage 2 jsem i při opakovaném měření nedocílil vyšší přesnosti než 20m, tak raději použijte fotohint. Pro ty, kteří by si chtěli projít celou původní trasu uvádím v seznamu Trasových bodů původní výchozí souřadnice. Jen upozorňuji, že část tohoto úseku zarůstá v létě vegetací a průchod může být obtížný.
1. POZOR: Waypointy nejsou souřadnice jednotlivých zastavení, ale souřadnice mlýnů. Pro úspěšný odlov je tedy třeba absolvovat celou trasu ve směru toku Žehrovky a nezapomenout si opsat čísla pro odlov finálky.
2. Čas od času se ve finálce objeví několik originálních CWG zhotovených pro tuto keš. Tyto CWG jsou upomínkové a nic za ně vkládat nemusíte.
Snad jsem nikoho neunavil příliš dlouhým listingem (bývají i delší a já je také nečtu) a přeji úspěšný lov.
Poz.: Informace čerpány z knihy od Jaroslava Egerta: Historie mlýnů na Žehrovce.
Verze 1.0:
6.5.2013 - spuštění první varianty keše
Verze 2.0:
Na počátku roku 2018 proběhla u příležitosti nastávajícího 5. výročí keše výraznější údržba, která obsahovala:
- posun a změnu uložení st.2
- posun, změnu uložení a provedení st.9
- změnu indicií, nový vzorec pro výpočet finálky, její přemístění a zcela zásadní změnu provedení skrýše
Verze 2.1:
- přidán fotohint pro stage 2
Verze 3.0 od 2026:
- změna výchozích souřadnic - zkrácení trasy z 10 zastavení na 8 (cca o 2km)
- změna umístění stage u Podsemínského mlýna z důvodu zákazu vstupu na kamenný most
- změna umístění stage u Pleskotského mlýna z důvodu snazšího přístupu