Tato kes Vas zavede do Hostivarskeho lesoparku, kde nehledaji oazu klidu jen lide z okolnich sidlist, ale i ptactvo a zver co tady zije. Ja bych Vam rad predstavil nekolik tissich a mene znamych ptaku, kteri se zde vyskytuji a vy je muzete pri trose stesti a trpelivosti pozorovat.
Penice pokrovni
(Sylvia curruca) je maly zpevny ptak z celedi penicovitych (Sylviidae)
Nejmensi hnizdici druh penice v CR dorusta delky 13-14 cm, v rozpeti kridel meri 17-20 cm a vazi 12-16 g. Svrchni cast tela je sedohneda, hlava a zatylek sedy, hrdlo bile a spodina tela spinave bila. Koncetiny ma tmave a oci hnede. Obe pohlavi jsou zbarvena stejne.
Vabi kratkym „tet“, varovani zni jako „terrrtek“. Zpev tvori vyrazne „lylylylyl“ predchazene jemnym svitorenim.
Penice pokrovni se zivi pavouky, hmyzem, jeho larvami a bobulemi. Zije velmi skryte. Pohlavne dospiva ve veku jednoho roku. Ve stredni Evrope hnizdi 1x rocne od dubna do srpna. Hnizdo z travy a korinku stavi obvykle dobre skryte nizko nad zemi v hustych kerich nebo na jehlicnatych stromcich V jedne snusce pak byva 3-5 svetlych, 17,0 x 12,7 mm velkych vajec s hnedym skvrnenim, na jejichz 11-13 denni inkubaci se stridave podili oba rodice. Mladata se lihnou neoperena, slepa a jsou na svych rodicich tudiž zcela zavisla. Hnizdo opousti po 11-14 dnech.
Je bezna ve vetsine Evropy vyjma Spanelska zapadni Francie casti Britskych ostrovu, Islandu, severní Skandinavie a vetsiny Italie; dale zasahuje take na uzemi zapadni a stredni Asie. Jedna se o druh tazny se zimovisti v zapadni Africe a jizni Asii, ktery se na sva hnizdiste navraci v dubnu az rijnu. Zije na okrajích lesu, v krovinach a lesicich v otevrene krajine, parcich a zahradach.
V Ceske republice hnizdi v poctu 50-100 tisic paru od nizin az po 1 600 m n.m. Populační trend na českém území je mírný vzestup.
Konipas bily
(Motacilla alba) je maly zpevny ptak z celedi konipasovitych (Motacillidae)
Samecek ma bile celo, lice a bricho, bile okraje dlouheho, cerneho ocasu, bile okraje per v kridle cernou horni cast hlavy a tyl, cernou naprsenku a seda zada. Samicka je zbarvena podobne, ma ale sedy tyl. Mladi ptaci nemaji cerne znaky na hlave a na hrudi. V prvni zime zivota maji mladi ptaci cernou naprsenku.
Je hojne rozsiren na rozsahlem uzemi Evropy, Asie a severni Afriky. K zivotu preferuje otevrene, pokud mozno vlhke lokality, proto se velmi casto vyskytuje v blizkosti rek, potoku, jezer i rybniku, kde chyta predevsim drobny hmyz, v posledni dobe se take casteji zacal vyskytovat ve vetsich mestech. Hnizdi v prirodnich i umelych vyklencich a polodutinach, kam klade obvykle 5 - 6 vajec.
Je zpravidla tazny, evropsti ptaci pravidelne migruji smerem ke vzdalenemu africkemu kontinentu, odkud se do stredni Evropy zacinaji v malem poctu navracet jiz behem ledna. V nekterych letech mohou nekteri jedinci u nas i prezimovat, prevazne u nezamrzajicich vod.
Konipas bily je jednim z narodnich symbolu Lotysska
Konipas horsky
(Motacilla cinerea) je maly zpevny ptak z celedi konipasovitych (Motacillidae)
Je podstatne stihlejsi nez vrabec domaci a velky asi jako konipas bily, s napadne dlouhym cernym ocasem, jimz neustale pohybuje nahoru a dolu. Ma zlutou spodni cast tela, zada jsou olivove hneda a seda. Samec se od Samice lisi syte zlutou spodni casti tela a sedou hlavou, ve svatebnim sate miva navic cerne hrdlo. Samice postrada syte zlutou spodni cast tela a hlavu ma sedozelenou. Mladi ptaci jsou hnedosedi, ze spodu az nahnedle zluti.
Konipas horsky se v Cesku celorocne vyskytuje v hornim a strednim toku potoku a rychle tekoucich rek. Severoevropske, Vychodoevropske a zapadoevropske populace migruji do Afriky, jizni Asie a Papuy nove Guiney
Zivi se predevsim hmyzem a jinymi bezobratlymi, ktere vyhledava na brezich vod. Ozyva se zvuky velice podobnymi zvukum vydavanym konipasem bilym. Nejcasteji vydava vysoke „cis-is“ nebo „cit it“, pri vzruseni protahle „siiit“.
Hnizdi v puklinach skal, utesu, mostu, nebo v dutinachstromu vzdy pobliz vody. V Cesku hnizdi od dubna do srpna a rocne klade 2 snusky obsahujici 4-6 bilych, casto i skvrnitych vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcich sedi stridave oba rodice po dobu 12-14 dni. Mladata opousteji hnizdo po 12-13 dnech zivota. Konipas mnohdy pecuje o mladata kukacek.
Kes a jeji okoli:
Kes se nachazi na okraji Hostivarskeho lesoparku, kousek od mista kde byval altanek, bohuzel pred rokem lehl popelem, diky nejakemu vandalovi.
Samotna kes je umistena v lesnatem vybezku prilehle louky. Misto byva obcas hodne zamudlene, tak si pri odlovu davejte prosim velky pozor aby vas nekdo nevidel.
Na odlov nepotrebujete zadne dalsi pomucky, ale davejte si pozor a budte velmi opatrni, at nespadnete. To bude zejmena platit pri destivem, nebo jinak nepriznivem pocasi. Prumerne zdatny jedinec by ale nemel mit s odlovem problem.
Doufam, ze se Vam moje druha Kes bude libit a prinese Vam nejaky novy poznatek, ci Vas zavede na misto, kde si hezky odpocinete. Preji prijemny odlov kese a pozorovani ptactva.
BONUS: V Lesoparku zije jeste jeden druh ktery se da zaradit mezi tyto tissi ptaky. Je to Mlynarik. Vas ukol bude zjistit ktery Mlynarik to je. Vysledek se Vam bude hodit do mnou pripravovane Mysterky.