Keš je věnována trojici nápadných hvězd letní večerní oblohy, označované jako "letní trojúhelník". Tvoří jej jasné hvězdy Vega, Deneb a Altair, které se po západu slunce objevují jako první, odedávna se proto využívaly k námořní a později i letecké navigaci. Hvězdy letního trojúhelníku zdobí večerní a noční oblohu severní polokoule během celého léta. S postupujícím rokem pak sice zapadají stále časněji, ale protože se současně zkracují i dny, je tento charakteristický obrazec po setmění pozorovatelný ještě i celý podzim, v denním světle se pak ztrácí až po Novém roce. Vyplatí se s ním tedy seznámit a umět ho na obloze rozeznat.
Vega je nejjasnější hvězdou souhvězdí Lyry, proto bývá na mapách hvězdné oblohy označována také jako Alfa Lyr(ae). Na obloze severní polokoule se jedná o druhou nejjasnější hvězdu vůbec. Vega je stará jen několik set milionů let, a přestože má velikost 2,5 krát větší než Slunce, svítivostí (zářivým výkonem) jej překonává zhruba 40 krát. Vzdálena je 25 světelných let, patří tedy mezi blízké hvězdy. Měřením infračerveného záření přicházejícího z jejího okolí bylo zjištěno, že ji obklopuje rozsáhlý oblak prachu a plynu, možná je i přítomnost planetárního systému. Název Vega je zkratkou z původního arabského pojmenování "střemhlav padající (orel)". Vlivem precese (stáčení rotační osy Země) se Vega každých 25 000 let ocitá nad severním pólem, kde tedy pravidelně střídá Polárku v roli severní hvězdy.
Deneb je nejjasnější hvězdou souhvězdí Labutě, po zásluze tak bývá označován jako Alfa Cyg(ni), z latinského pojmenování souhvězdí. Patří mezi modrobílé veleobry - jeho rozměry jsou 200 krát větší než Slunce, svítivostí jej pak překonává dokonce 200 000 krát, takže je výjimečnou hvězdou i v širším galaktickém měřítku. Slabší než Vega se nám jeví jen kvůli své velké vzdálenosti, která dodnes nebyla přesně určena a odhaduje se na 1 500 - 3 000 světelných let. Mezi jasnými navigačními hvězdami je každopádně nejvzdálenější a zároveň nejzářivější. Jeho existence v této podobě ale nebude příliš dlouhá, během několika milionů let totiž pravděpodobně skončí výbuchem supernovy. Název Deneb pochází rovněž ze staršího arabského názvu souhvězdí, znamená "chvost (slepice)".
Altair patří do souhvězdí Orla, ve kterém je rovněž nejjasnější hvězdou, bývá tedy označován jako Alfa Aquilae (zkráceně Aql). Se vzdáleností 17 světelných let je ještě bližší než Vega, velikost i hmotnost má proti Slunci zhruba dvojnásobnou. Díky své rychlé rotaci je podobně jako Vega z profilu zploštělý, jeho rovníkový průměr je tedy větší než průměr polární. Název má i tentokrát arabský původ, je zkratkou z pojmenování "letící (orel)".
Až tedy zase někdy během letního nebo podzimního večerního lovu zvednete hlavu k obloze, zkuste si tři jasné hvězdy letního trojúhelníku vyhledat, v pásu Mléčné dráhy jsou to ty nejzářivější klenoty.
Ke keši:
Keš je typu mystery, na úvodních souřadnicích ji tedy nehledejte, můžete tam ale zaparkovat své geovozidlo. Když se tam navíc kterýkoli den dostavíte ve chvíli, kdy je Altair nejvýš na obloze (tedy když je přímo nad jižním obzorem - v azimutu 180 stupňů), hvězdy letního trojúhelníku z následujícího obrázku vám prozradí, kolik metrů musíte postupně za každou z nich ujít, abyste se ke keši dostali. Pořadí hvězd a tedy i cestu po mapě k finálce si můžete zvolit libovolně. Abyste hvězdy na obrázku od sebe snadno rozeznali, každá z nich vám kromě číselné vzdálenosti sdělí i označení svého souhvězdí (viz listing).
Přestože má keš za téma noční oblohu, nejedná se o noční keš, dá se vyřešit a odlovit ve dne. Na zjištění přesných azimutů můžete použít program zobrazující hvězdnou oblohu, nezapomeňte v něm ale nastavit správné souřadnice místa pozorování. (Například v programu Stellarium je nastavení polohy a času ve vyjížděcím menu po levé straně dole, jako místo stačí v rámci tolerance zvolit Zlín.)
Přejeme úspěšný lov !
