PO STOPÁCH GULTUNA part 1.
Podle zápisků profesora Haydena, mého prastrýce, které jsem našel v jeho pozůstalosti, bylo nutné projít branou. Pouze tak byla možnost dostat se do Gultunovy říše. Zápisky samotné jsem našel víceméně náhodou. Ve chvíli, kdy už jsem chtěl zavřít truhlu plnou svazků zabývajících se mystikou, mytologií a hermetickými vědami, všiml jsem si nenápadné praskliny v již tak věkem dosti poničeném víku. Trhlina byla při bližším ohledání příliš pravidelná, než aby byla způsobená věkem neohrabaného zavazadla. Stačilo jen nepatrně zapáčit ostřím nože a zápisník ukrytý v tajné přihrádce po několika letech znovu spatřil světlo světa. Pro strýce musel mít tento nepatrný sešitek vázaný v ošoupané kůži velkou cenu. Mnohé ze svazků uvnitř truhly by v jistých kruzích vzbudily jistě nemalý zájem a předpokládám, že cena by se u soukromých sběratelů vyšplhala do nezměrných sum. Přesto byl před očima všech ukrytý právě tento nepatrný zápisník, popsaný drobným profesorovým písmem, doplněný pak řadou kreseb. Ani nevím proč jsem se do poznámek vlastně začetl. Strýc byl výstřední podivín. Původně profesor historie, velmi uznávaný v akademických kruzích. Jeho výzkum ale pozvolna opouštěl hodnověrný směr a on se čím dál více zaobíral vědami hodnými spíše pouťových šarlatánů. Hovořil o bájných, mytologických postavách, jako o reálných aktérech historického dění. Stal se posedlý skřítky, vílami, démony, lykantropy a dalšími postavami dávných bájí i dětských pohádek. Stal se terčem výsměchu i hanlivých urážek. Stáhl se proto do ústraní, kde nadále úporně pokračoval ve svém výzkumu. Já sám jsem se mohl jen usmívat nad konáním pošetilého starce. Však zpráva o jeho zmizení mne dosti zaskočila. Strýc mne prakticky vychoval. Jako malému mi často vyprávěl příběhy, které já považoval za pohádky, teprve později mi docházelo, že on sám, je vnímal jako skutečnost. A nyní jsem seděl na zaprášené truhle, téměř pět let od jeho zmizení a četl si jeho denník. A byly to zapsané příběhy, které mi kdysi vyprávěl. O tajemné říši mocných bytostí, ukryté v jiné vrstvě reality. Někdy se obě roviny bytí dostanou k sobě na tak malou vzdálenost, že vzájemně prolnou, a obyvatelé jednoho světa tak mohou zasáhnout do toho druhého. Proto vznikají příběhy o duchách, to když se obě reality jen přiblíží, a my máme možnost zahlédnout někoho z druhé strany. Když prolnou úplně, mohou po dobu splynutí obyvatelé přejít tam i zpět. Zde vznikají pověsti o místech, divech a příšerách, které poutníci spatřili, ale již nikdy nebylo v jejich silách znovu je nalézt. Po opětovném rozdělení realit jsou obyvatelé vtáhnuti zpět do svých úrovní bytí. Pouze neživé věci mohou býti přeneseny. Zde strýc zmiňoval příběhy o pokladech nalezených několika šťastlivci. Mnohem více příběhů však zmiňovalo zmizení lidí, či rovnou celých osad. Obyvatelé druhého světa nebyli většinou přívětiví k lidské rase... Listoval jsem listy, pohlcen do jednotlivých příběhů i do profesorových teorií. Několik vět na poslední straně bylo několikráte podtrženo. "Existuje brána. Nepatrná trhlina v existenci, kde je prolnutí rovin permanentní. Věděl jsem, že musí existovat. Mýty o vládci lesů a podzemí Gultunovy jsou v těchto krajích natolik hojné, že přechody jeho a dalších bytostí z jeho říše nemohly býti závislé na náhodných a vzácných prolnutích rovin bytí. Musel tady být stálý přechod. Hledal jsem ho tolik dlouhých let a teď jsem ho konečně nalezl. Nedivím se, že jsem jej stále nemohl najít, jen náhoda mi pomohla. Na břehu potoka zvaného Stříbrný jsem sledoval drobného ptáka. Snesl se nad hladinu, však najednou zmizel. Nejdříve jsem si myslel, že mám vidiny způsobené nespočtem probdělých nocí. Uchopil jsem kámen a hodil směrem, kterým opeřenec zmizel. Tentokráte jsem si byl jistý. Kámen na hladinu nedopadl, jako by se v půli letu rozplynul. Nedbal jsem chladných vod a vykročil středem říčky. Ano! Bylo to tam! Průchod je pro člověka mého vzrůstu velmi malý, dá se projít pouze v podřepu. Ale po pár metrech jsem byl na druhé straně. Konečně jsem nahlédl do říše vládce Gultuna! Však nebyl jsem patřičně vybaven, musel jsem zkrotit své nadšení a vrátit se do svého světa pro vše potřebné nutné k výpravě. Však zítra, zítra se vrátím..."
Zítra se vrátím, opakoval jsem si. Že by se strýc stal obětí své posedlosti a zmizel v hlubokých lesích slavkovského hvozdu, hnán touhou potvrdit svůj sen jako reálný? Nebo... Nebo to vše nebyly pouhé výplody příliš velké fantazie? Rozhodnutí mi netrvalo dlouho. Plán zakreslený v denníku byl podrobný a já v místních lesích strávil mnoho let na to, abych nepoznal, které místo červený křížek označuje. Možná to bude k ničemu. Možná ne. Možná i já vstoupím na území Gultuna. Zítra, zítra vyrazím...
Vstupte i Vy na území vládce slavkovských lesů Gultuna. Možná spatříte některé z bytostí, které zde přebývají, možná najdete některý z pokladů, které se zde ukrývají. A snad najdete i bezpečnou cestu zpět do světa lidí...
Na místě keše je horší signál, sledujte atributy, listing i hint.
V KEŠI NAJDETE BONUSOVÉ ČÍSLO B A HÁDANKU POTŘEBNÉ PRO ODLOVENÍ BONUSU I. A II.!!
HNÍZDO POBLÍŽ NENÍ KEŠ!!!