Srpen - měsíc geocachingu.
Protože, za každé vybarvené políčko v kalendáři bude suvenýr, musíme mít co hledat.
Více k akci zde
**************************************************************************************************
Na uvodnich souradnicich samozrejme kes cache nenajdete,
ale je tu socha, ke kterě jsem vas pozval.
Další informace u Tabule „Q1“
****************************************************************************
Oblíbenost pomníků na paměť sv. Janu Nepomuckému
Na území města Chrastavy se můžeme setkat hned se čtyřmi sochami svatého Jana Nepomuckého: při cestě ke kostelu před „starou školou“ č. p. 125, nad Chrastavou – u areálu staré vodárny, kde místní označení „U Jána“ zlidovělo, i když mapy oficiálně tuto oblast takto nenazývají, a třetí je mezi světci jako součást morového sloupu na náměstí 1. máje. Na čtvrtou můžete narazit u bývalého, nyní pobořeného, kravína tzv. „pětistovky“ východně nad Vítkovem. Několik dalších zobrazení svatého Jana pak nesly v minulosti i drobnější sakrální památky – kříž e a svaté obrázky.
Po celých Čechách bylo soch sv. Janu Nepomuckému zbudováno zejména na konci 18. a počátkem 19. století stovky a v rámci Evropy se udává číslo kolem třiceti tisíc. Sochy bývají často umisťovány u mostů či přímo na nich, jako připomínka jeho mučednické smrti vhozením do řeky Vltavy.
V nejbližším okolí se sochami tohoto světce můžeme setkat v obci Václavice, v Bílém Kostele nad Nisou (u kostela), v Kryštofově Údolí, v Hrádku nad Nisou, v Dětřichově, několik jich je na území města Liberce atd.
Zdejší svatý Jan – držící v ruce kamenný kříž s ukřižovaným Ježíšem – má ale svoji prozaickou a zajímavou „toulavou“ historii. Sochy tohoto světce, bývaly především umisťovány do blízkosti mostů nebo přímo na ně.
Ale vezměme to pěkně chronologicky.
Restaurátorská zpráva z roku 1995 uvádí, že původním místem, kde sv. Jan v polovině 18. století stával – v době jeho prvého vysvěcení – byla stráň kdesi v Andělské Hoře a že v té době byla velmi vyhledávaným místem. Zápis v evidenci sakrálních památek, sepsaný v roce 1836, je přesnější a prozrazuje nám, že socha byla zřízena jistě před rokem 1734, a to obecní radou na obecním pozemku. Avšak na kterém, už bohužel zpráva neuvádí. Odtud byla přemístěna k nově postavenému pozdně baroknímu kamennému mostu z roku 1767 na „staré“ cestě z Chrastavy do Andělské Hory, který stál tenkrát pár set metrů výše proti proudu řeky Nisy než dnes. Byl však několikrát poškozen velkou vodou, opravován a po povodni v roce 1858 musel být stržen a nahrazen mostem novým.
Při povodní byla také socha sv. Jana smetena a poškozena, leč zachráněna. Musely být doplněny některé její uražené části, a „putovala“ na místo bezpečnější, kde stojí dodnes – u chrastavské vodárny.
Toto barokní dílo vytvořil zřejmě zkušený vyškolený sochař a připomíná svým precizním zpracováním sochy na chrastavském morovém sloupu s mariánským sousoším. Velice dobře je zachycena živá mimika tváře světce a i kompozičně se jedná o zdařilé dílo. Původně byla socha zřejmě kolorovaná olejovými barvami a zlacením (roucho). Na soklu kromě sv. Jana stojí po jeho pravém boku putto, tedy nahá dětská postavička, která světci podává palmovou ratolest.
Kvádrovitý sokl nemá a zřejmě ani v minulosti neměl žádnou výzdobu, ani vytesaný nápis či dataci. Přichází tak do úvahy pouze nápisy namalované. Zajímavostí sochy je, že autorovi zřejmě nestačil původní pískovcový kvádr, a tak musel v pravé spodní části vložit a přilepit část dalšího kamene. Na soše je také patrno použití dalšího pískovcového bloku pro ztvárnění levého ramena s rukou (zřejmě kvalitní dodělávku, možná zhotovenou po výše uvedené povodni, která však nahradila v Janově ruce držící původně kamenný kříž, kovovým krucifixem, který v době restaurování v roce 1995 na soše chyběl).
Socha svatého Jana prošla renovací v roce 1835 a o její další údržbu se po léta starali dobrodinci, zejména z řad věřících.
Před rekonstrukcí v roce 1995 byl celý objekt památky působením eroze a zejména vody nakloněn na pravou stranu.
Socha musela být jeřábem sejmuta, fundament a podstavec nadzvednuty, aby mohly být srovnány schodišťové stupně. Na nově usazený sokl, který byl posunut o několik metr dál od vzrostlých stromů, byl pak znovu vrácen sv. Jan, kterého s podstavcem spojuje kovový trn. Restaurátorský zásah, probíhající od července do září v roce 1995, také obnovil kovovou pozlacenou svatozář s pěti hvězdami a vrátil Janovi kamenný kříž s Ježíšem (z umělého kamene) do jeho levé ruky.
Zásah provedli akademičtí sochaři Michael Bílek a Bohumil Zemánek.
Velikost soklu 85 x 85 x 190 cm, výška sochy 175 cm.
Socha není chráněnou národní památkou.
Zdroj: BULLETIN Společnosti přátel historie města Chrastavy (No 214 / 5 – 2013)
Smutná je skutečnost, že někdo ukradl ze svatozáře pět pozlacených hvězdiček.
Jak na finálku?
Na tabuli na S1 „PŘÍRODNÍ PARK JEŠTĚD“ v oddíle „Základní údaje“ sečtěte všechny číslice. Výsledné dvojciferné číslo (není to ciferace) je číslo B od něj odečtěte 74 a výsledné číslo je A
Finální souřadnice: N 50° 48.576-(2*A) E 014° 57.706+A
Přeji příjemný lov.