V soudním lékařství je oběšení definováno jako strangulace (zaškrcení), při kterém se škrtidlo s jedním koncem upevněným k nějakému předmětu a s jedním obtočené kolem krku zadrhne vahou těla. K úspěšnému oběšení postačuje jen zhruba váha 5 kg, takže je možné i oběšení vkleče nebo dokonce vleže. Škrtidlo nebývá kolem celého krku, postačuje, když jde po stranách krku. Strangulační rýha proto nebývá uzavřená, mívá šikmý průběh.
Smrt při oběšení nastává spolupůsobením několika faktorů:
podráždění bloudivého nervu
stlačení krkavic a tím zamezení toku krve do mozku
uzavření dýchacích cest
Bezvědomí nastává prakticky ihned po oběšení. Asi za jednu až jeden a půl minuty se na okamžik zastaví srdce. Poté se jeho činnost obnoví, i když pulz je slabý a nepravidelný. Objevují se záškuby svlastva, nejvýraznější jsou na dolních končetinách. Zhruba po dvou minutách křeče přestávají a zrychluje se pulz a zvýrazňuje se jeho nepravidelnost. Po dalších čtyřech minutách, tedy zhruba po deseti minutách od začátku škrcení, se objeví výrazné nevratné změny na mozku a tedy smrt. Někdy může při oběšení dojít k uskřinutí jazyka mezi zuby, uvolnění moči, stolice či spermatu, nebo k erekci. Může nastat i krvácení u nosu nebo z uší.
No fuj... a už je mi zle...
Z dlouhé chvíle člověk usedne ke klávesnici, pročte si zprávy z domova i ze světa, odepíše známým, ...kliká a kliká a prokliká se až k takovýmto věcem.
Raději si vyrazím někam ven, na čerstvý vzduch, do přírody ...odprostit se od podobných myšlenek...