Žluna zelená
Žluna zelená (Picus viridis) je středně velký šplhavý pták z čeledi datlovitých. Hojně se vyskytuje v západní Asii a celé Evropě s výjimkou Irska, většinového území Skandinávského poloostrova a několika středozemních ostrovů, což ji činí jedním z nejrozšířenějších evropských zástupců své čeledi.
Popis
- Délka těla: 32 cm
- Rozpětí křídel: 51 cm
- Hmotnost: 185 - 250 g
Žluna zelená je nápadný pták s několika anatomickými adaptacemi pro život na stromech. Mezi nejdůležitější patří zajisté silný zašpičatělý zobák, vhodný pro rozsekávání dřeva, silné drápy, které žluna používá při zachycování na kmeni stromů, nepříliš dlouhý, ale přesto silný ocas, který má funkci opěrnou, a v neposlední řadě i ochranné zbarvení.
Má olivově zelený hřbet, bílou spodní část těla se zeleným a žlutým odstínem na ocase, šedé končetiny, žlutozelený zobák, rudé temeno a s výjimkou poddruhu P. v. sharpei i černou obličejovou masku.
Pohlaví se od sebe zbarvením mírně liší, samec má červený, samice zase čistě černý vous. Mladí ptáci na lících a břiše tmavé skvrny v řadách.
Ve střední Evropě si můžeme žlunu zelenou poměrně snadno splést s velice podobnou žlunou šedou, která je o něco menší, má zelené břicho a černý vous na lících jen mírně naznačený.
Chování
Žluna zelená celoročně obývá listnaté i smíšené lesy, případně i větší parky a zahrady s dostatečným porostem starých a mohutných stromů.
Na rozdíl od většiny datlovitých u ní můžeme slyšet bubnování jen málokdy. Mnohem častější jsou hlasové projevy, zvláště pak chechtavé „glyk glyk glyk glyk“, tvrdé „kjaik“ nebo „kli kli“.
Žluna tráví podobně jako datlové a strakapoudi většinu času na stromech, za potravou však často slézá i na zem. Téměř výhradně do nemocného a měkkého dřeva si hloubí dutiny s nevelkým vletovým otvorem, často však obsazuje i opuštěné dutiny jiných datlovitých ptáků. Přes léto ji slouží jako hnízdiště a v zimě je využívá především jako místo na nocování.
Hlavní složku potravy tvoří mravenci, které ze svých úkrytů získává díky svému lepkavému, až 10 cm dlouhému jazyku, často požírá i hmyz.
Hnízdí od dubna do července a ročně klade 5 až 7 bílých vajec o velikosti 23 × 31 mm. Občas zahnizďuje i v dostatečně velkých ptačích budkách. Na vejcích sedí střídavě samice i samec 19 - 20 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 21 dnech života.
Výskyt a početnost v ČR
Vyskytuje se téměř na celém území České republiky. V poslední době počet volně žijících jedinců viditelně klesl díky úbytku listnatých a smíšených lesí a zavedení pesticidů, v současné době jsou však naše populace stabilizovány a odhadovány na 9 - 18 000 hnízdících párů.
V keši není tužka, tak si nezapomeňte sebou vzít svojí oblíbenou. Při vyzvedávání keší buďte nenápadní ať vás nikdo nevidí a kešky nám zde dlouho vydrží. Na stezce si užijete dobrodružství. Čeká na vás terén 1,5 ale i 4. A velikost schránek od mikro až po jiná. Tak šťastnou cestu.
Případné reklamace nebo oznámení chybějících keší či popsaných logbooků prosím směřujte vždy přímo k uvedené keši a pomocí odpovídajícího logu (Needs Maintenance nebo alespoň Write note). Pouhé uvedení problému do Found It logu může zapadnout ve velkém množství ostatních logů a tím ho lehce přehlédnu. Zajistíte tak svému snažení maximální pozornost.