Tato keška vás zavede do lomu poblíž vesničky Chramosty u Sedlčan. Vesnička je to opravdu malá a část populace tvoří “lufťáci“, mezi které patřím i já :-).
Historie této a přilehlých okolních vesnic se datuje již daleko před příchod slovanů. Na různých místech v okolí byly například nalezeny kamenné nástroje z této doby. Lépe zmapovaná je až historie od středověku, kdy vesnice patřila Sedlčanským pánům z Rožmberka, Jakubu Krčínovi z Jelčan na Sedlčanech, Polyxeně z Rožmberka, která byla provdaná za Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici. Ke chlumeckému panství pak patřila víska až do zrušení roboty.
Citace:
Na západ a jih se rozkládají chlumecké lesy, zabírající téměř polovinu katastrální výměry chramostské. V těch je blízko silnice mezi Třebnicemi a Svatým Janem jako ukryta samota čp. 28 Jezvinka patřící k Chramostům. Asi 300 m na západ od Jezvinky stojí v lese u silnice kaplička. Má ve výklenku mariánský obraz, nahoře širokou a okrouhlou římsu a na taškové stříšce železný křížek. Mezi Jezvinkou a Štilečkem teče k severu romantickým údolím potok Jezvinský okolo mlýna Mleče a Podlipí a spojuje se jihozápadně od Chramost s Brzinou. Na pravém břehu Brziny je mlýn U Hradilů a nedaleko další samota chramostská o 3 číslech - Mečkov. Býval tu původně statek, jež v dávných dobách založil zeman Meček. Ze statku později zřídila chlumecká vrchnost myslivnu. Od mlýna U Hradilů na sever je čtvrtá samota, patřící k Chramostům - Stehlíkův mlýn.
V těchto místech údajně měli ležení Švédové, když jejich vojska táhla na Vídeň. Píše se rok 1645. Maršál švédské armády Torstensson vede vojsko po porážce Dánska zpět na středoevropské válčiště a jeho cílem je Vídeň. Císařskou armádu převzal maršál Hatzfeld a jeho úsilím je zabránit Švédům přiblížit se k cíli. Švédové míří na jih, naráží na řeku Otavu, na jejímž druhém břehu stojí císařské oddíly. Řeku tak nelze překročit. Nevede se tomu ani v Písku, ani jinde podél celého toku řeky, každý břeh je kontrolován nepřátelskou armádou. Vojska se postupně přesunují východním směrem. Švédská armáda je ohrazena na území mezi Otavou a Vltavou. Torstensson hledá možnost jak proniknout za Vltavu. Přechází zamrzlou hladinu v místech dnešní Orlické přehrady přibližně u Klučenic i s dělostřelectvem, které sehraje později důležitou roli v bitvě u Jankova. Švédové táhnou přes Krásnou Horu, Hrachov, Chramosty a Sedlčany do Kosové Hory, a dále na Vrchotovy Janovice. U Jankova jim překříží cestu císařská vojska a 5. března 1645 se utkají v bitvě u Jankova.
K lomu:
Lom je na severním konci vesnice a nese název Lom Ludvíka Šaldy z Prahy. Lámala se zde od r. 1885 tmavomodrá, středně zrnitá, velmi tvrdá a leštitelná žula. Kvádry z něj byly použity na mostech Jiráskově a Na Maninách v Praze, na schodiště Zemské banky a dokonce na sarkofágy v Paříži! Na západě je zatopený lom Františka Hesa a na pozemku „v pahrbcích“ je další opuštěný lom Antonína Jarůška.
V okolí lomu a vesnice se díky zachovalé přírodě dají nalézt některé vzácnější rostliny. Například Sléz velkokvětý nebo Česnek viničitý. Z fauny například Pěnice vlašská, slavík obecný, nebo křepelka polní. Entomolgy by jistě zajímalo Saranče modrokřídlé nebo dva různé druhy zlatohlávků.
K samotné keši. Pokud si chcete odlov co nejvíc užít, dále nečtěte ;-) … Když se vydáte přímo k lomu brzy zjistíte, že přístup k samotné keši není touto cestou zcela jednoduchý a vyžaduje trochu zdatnosti. Lépe je přístup ze zhora, tedy obejít ho. Kolem jsem pohodil ještě nějaký materiál na zamaskování, tak kdyby se vám to nezdálo, můžete ji lépe zamaskovat.