Napoleon a bitva u Chlumce Traditional Cache

Jedná se o moji první založenou kešku, prosím proto všechny kačery o schovívavost.

Památník se nachází u Doubravky kousek od silnice z Teplic směrem na Drahkov. Kačeři, kteří vyrazí po svých nemusí chodit po silnici. Lepší je cesta lesem po zelené turistické značce a před cílem pak odbočit doleva po cestě k silnici.

Před 200 lety se Teplice v souvislosti s napoleonskými válkami dostaly do popředí všeobecného zájmu a staly se dějištěm jedné z významných kapitol evropské historie. Po porážce spojeneckých vojsk Rakouska, Pruska a Ruska v bitvě u Drážďan, se francouzskému císaři naskytla možnost průniku do Čech. Vyslal tedy velitele I. francouzského sboru generála D. R. Vandamma s více jak 30 000 muži s cílem pronásledovat spojeneckou armádu a přerušit hlavní komunikaci mezi Drážďanami a Prahou.

Teplicemi tehdy táhl i jeden ze tří proudů poražené armády. Válečné napětí a celková nejistota způsobily, že všichni návštěvníci, tedy i lázeňští hosté, odtud co nejrychleji utíkali, přičemž z Teplic se stalo válečné a lazaretní město.

Bitva probíhala 29. - 30. 8. 1813 u obcí Chlumec a Přestanov. Teplický zámek se stal hlavním válečným stanem tří panovníků - rakouského císaře Františka I., který se ubytoval přímo v zámku, ruského cara Alexandra I., jehož sídlem byl dům na Zámeckém náměstí U zlatého kříže a pruského krále Bedřicha Viléma III., jenž se zase usídlil v dnes již neexistujícím nárožním domě Morava.

Průběh bitvy:

29. 8. 1813 nastaly první střety kolem desáté hodiny. Francouzi postupně obsadili Chlumec a zejména strategický vrh Horka, kam si umístili i svůj hlavní stan. Druhý útok byl zahájen kolem jedné hodiny po poledni. V prudkých bojích padlo na obou stranách mnoho mužů. Sám ruský generál Osterman-Tolstoj utrpěl velmi vážné zranění, když mu koule z děla utrhla celou paži. K večeru dorazil zbytek francouzského sboru a tak se francouzský velitel VanDamme netajil před svými důstojníky optimismem.

30. 8. 1813 VanDamme netušil, že během noci začne vycházet z Krušných hor tzv. Česká armáda (název pro vojska spojenců, která se zformovala na českém území). Druhého dne se boje už od časného rána vyvíjely ve francouzský neprospěch. Dovršením bylo vyslání jednotek z Pruska, které vpadly Francouzům do zad. Obklíčené francouzské vojsko propadlo panice a po neorganizovaném úprku v podstatě přestalo existovat.

Spojenecká vojska po dvou dnech bojů francouzskou armádu porazila. Během bitvy byly zcela zničeny obce Chlumec, Stradov, Žandov, Přestanov, Roudné a Dolní Varvažov. Padlo více než 20 000 vojáků, z toho 11 000 na straně Napoleona. Spojenci ztratili 9 300 mužů, převážně Rusů. Na bitvu u Chlumce zůstala i v Teplicích smutná připomínka v podobě desky padlých na kapli sv. Kříže, stojící v prostorách někdejšího městského hřbitova, který byl roku 1864 přeměněn v park u Lipové ulice. Také v teplickém zámku stál 100 let stůl, na kterém byla podepsána smlouva o spojenectví, která posloužila jako základ k pozdější Čtyřdohodě, rozhodující po dlouhá léta o mocenském systému v Evropě.

Právě přítomnost tří mocných panovníků a generálních štábů, polní mše, plesy a vojenské přehlídky, které se konaly na oslavu vítězství, zanechaly v Teplicích svůj hluboký dojem, čímž ještě více stoupla znamenitá pověst zdejších lázní, kam se začali sjíždět na léčení a rekonvalescenci i příslušníci všech tří vítězných armád. Tím zároveň započalo i nejslibnější období rozkvětu, které vyneslo teplické lázně až na úroveň celoevropského významu

Keška se nachází na té straně silnice, kde je památník. U památníku se dalo zaparkovat s geovozidlem, teď je to tam omotané páskou, tak že je parkování nemožné (Asi je to kvůli nadcházejícím slavnostem, po nich snad pásku odstraní).