Vlastní krabice sice není betonová, ta je z novějšího materiálu - plastu, ale je betonem zcela obklopena. Hledejte spíš výše, než níže.
Jelikož je beton zcela úžasný, k životnímu prostředí zcela jistě šetrný a libozvučný materiál, bylo rozhodnuto, že se po těch rostlinách dál nepoleze. Aspoň ne tady. Schválně si zkuste říct be-ton, jak to zní. A když to zařvete uprostřed betonovýho tunelu, to je teprve blaho. A co teprve armatura, železobeton, to jsou teprve názvy. Jak jadrně to zní, cítíte tu spolehlivost ?
A cože to vlastně ten beton je ? Dle wikipedie je to kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec.
První použití hydraulického betonu, podobného tomu, který používáme dnes, tedy s pojivy na bázi hydraulických vápen, přírodního nebo portlandského cementu, se datuje do republikánského období starověkého Říma (okolo roku 200 př. n. l.) Tento druh pojiv umožnil vybudování významných inženýrských staveb, přístavních hrází, akvaduktů a mostů v celé oblasti Středomoří.
Z cementového betonu byly vyrobeny některé prvky z nejmonumentálnějších staveb antiky. Mnoho vynikajících příkladů těchto staveb ještě stojí. Technologickým zázrakem je například obrovská monolitická kopule na Pantheonu v Římě. Má průměr 43,3 m a váží 5000 tun. Byla vytvořena technologií litého betonu za sedm let (118-125 n.l.). Kopule srovnatelné velikosti byly ještě o jeden a půl tisíce let později stavěny technologií kamenné klenby po desítky let. To by bylo, aby tam taky nebyla keška :)
Velmi překvapivé jsou analýzy původního zdiva Karlova mostu v Praze uskutečněné na VŠCHT v roce 2008, které prokázaly unikátní příklad pokračování antické tradice použití vysoce kvalitních malt/betonů s hydraulickým pojivem na této středověké stavbě.
Fyzikální vlastnosti výplňového zdiva Karlova mostu (zejména nízká objemová hmotnost) odpovídají moderním tzv. lehkým konstrukčním betonům.
Moderní portlandský cement poprvé použil v roce 1756 britský inženýr John Smeaton. Míchačky byly na stavbách zaváděny ve dvacátých letech minulého století hlavně kvůli míchání betonu. Ruční míchání vápenné malty nebyl problém, na stavbách pomocné práce prováděly ženy, což byla levná pracovní síla. Beton však musel být namíchán v přesném poměru a ve stále stejné kvalitě, což bylo nutné např. u železobetonových nosníků. Byly tu i důvody ekonomické: do ručně míchaného betonu se musí dávat více cementu, protože se musí počítat s nedokonalou ruční prací. Už v té době vznikl výrok polírů: "S betonem jdou dělat největší kouzla."
V roce 1907 Thomas Alva Edison poprvé zavedl lití betonu do konstrukce.
U nás byl do základů stavby poprvé použit beton v roce 1912. A to v Praze, při stavbě budovy akademie věd.
Do Karlových Varů tento materiál dorazil o něco později, zato je ale využíván často. Cestou ke krabici pojedete po betonové estakádě, projedete ekoduktem, zaparkujete u betonové zábrany.... Italští mafiáni zkoušeli i betonové botky (znáte Italy, oni jsou na ty boty a hadry strašně zaměření...), nicméně se zjistilo, že takový betonový žabky nejsou do vody moc vhodný :)