POHRADICE

Německy Poratsch.

Pohradice stávaly asi 2,5 kilometru východně od Světce a dva kilometry severozápadně od Kostomlat pod Milešovkou.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1549. Nejstarším tvarem názvu vesnice byly Podhradice. Název se vysvětluje jako ves lidí, kteří byli povinováni službou k světeckému zámku. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Pohradicze (1549), Pohradicž (1564), Podhradicz (1565), Pohradicze (1588), Boracž (1787) a Poratsch nebo Porač (1833).

Roku 1580 byl veden jako majitel pražský arcibiskup.

Roku 1657 zde pracoval švec, tesař, pastýř, 9 sedláků a 2 nádeníci. Od konce 19. stol. začal počet obyvatel ve vsi mírně narůstat zásluhou otevírání dolů v okolí Světce.

V letech 1838 až 1840 nechal arcibiskup Alois Josef Schrenk, který hojně pobýval na nedalekém zámku ve Světci, na Pohradické hoře stojící nad vsí postavit rozhlednu. Podle něj byla také pojmenována -Aloisiushöhe. Aloisova rozhledna je jednou z nejstarších rozhleden v Českém středohoří. Cesta ji spojovala se světeckým zámkem. Pohradická hora, na které se rozhledna nachází, má dva vrcholy. Na tom severním stála vlastní rozhledna, kamenná dvoupatrová věž válcovitého tvaru o průměru 6 metrů a výšce 15 metrů. Postavena byla v novogotickém slohu: měla 6 lomených oken a druhé patro galerii ozdobenou cimbuřím. Na jižním vrcholu stál vyhlídkový altán. Zatímco z věže zbylo jen základové zdivo, z altánu se dochovaly i zbytky okenních otvorů v přízemí. Na kopci jsou porůznu umístěny pozůstatky dalších staveb, zřejmě sociálního zázemí. Po smrti arcibiskupa začala věž chátrat a začátkem 20. století byla již značně zničená. Snahu o její renovaci zastavila první světová válka. Definitivně byla zničena po druhé světové válce. Podobně jako v obci, i zde došlo v důsledku těžby uhlí k puknutí skály a též porušení stavby rozhledny s přilehlým altánkem. Dnes se z ní dochovaly jen zbytky zdiva.

Na počátku 20. století žilo v Pohradicích 112 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1921 zde žilo 136 osob - 116 Němců a 20 Čechů.

V důsledku těžby hnědého uhlí v dole Svornost – Stalingrad v Ohníči, vznikaly v Pohradicích propadliny. Poškození domů bylo hlášeno už od roku 1928. Vesnice v důsledku poddolování zanikla. Domy se začaly bourat v roce 1964.

Nejsnadnější cesta ke keši vede z Úpoře kolem Pohradické hory. V Úpoři můžete zaparkovat své geovozidlo. Další cesta vede z Kostomlat nebo Ohníče, ale odlov drive-in z této strany nedoporučuji.

Čerpáno z:

http://www.zanikleobce.cz

PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III., 1951. 632 s. Heslo Pohradice, s. 417

NOUZA, Jan, Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, Praha 1999.

MADĚRA, Ferdinand, Ohníč, přes 600 let historie, Ústí nad Labem, 2004.

Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Český statistický úřad, [cit. 2018-03-08]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.

V pozadí rozhledna na Pohradické hoře.

Pohradice v polovině 19. stol. 

Pohradice v roce 1953, první poválečené letecké snímkování.

Současnost.

ZÁVĚREM:

Prosím, udržujte v kešce ​​pořádek a nevkládejte do krabky kinderbordel.

Přeji úspěšný odlov!