VZNIK OBCE
V prvni obecni kronice Petra Svaba se pise: „V miste, kde se obec nyni nachazi, stal, podle povesti nasich predku, hrad. Patril pry zemanu jmenem „Cerveny Svab“. Z ustniho podani se dovidame, ze stal v miste, kde jsou nynejsi c. 17,16,28 a 29.“
„…dle kroniky klasterni, ktera se naleza na farnim urade ve Zlate Korune, dostala obec jmeno dle holeho kopce nebo „plesi“, ktery se naleza na zapadni strane obce (dnes zvany „na drahach“), Plesovice.“
Tolik ze zapisu prvniho kronikare. Holy, skalnaty kopec „na drahach“ je dnes z vetsi casti vytezen kamenolomem. O zemanske tvrzi krome ustniho vypraveni zadne informace nemame, ale nektere domy nebo mista se v te souvislosti dodnes identifikuji („Na Svabove zemanstvi“, „Ve sklepe“ apod.) Nekteri pametnici si jeste vzpominaji na rozvaliny stareho vjezdu do zemanstvi, ktere byly na dvore jednoho z uvedenych domu.
Nejcasteji se vznik vesnice datuje k dobe vzniku klastera ve Zlate Korune (r. 1263), ale pro toto tvrzeni nejsou zadne dukazy. Naopak je predpoklad, ze klaster nebyl vystaven na pustem miste uprostred pralesa, ale slo uz o krajinu osidlenou a zemedelsky obdelavanou.
Prave pro prelom 12. a 13. stoleti je typicky pudorys obecni zastavby do tzv. „navesni okrouhlice“, ktere jsou Plesovice typickym zastupcem. Domy jsou nastaveny kolem okrouhle navsi, na kterou je 1 nebo 2 vstupy.
Pri zdeni domu byly domy prestavovany do nynejsi podoby usedlosti se stity a vjezdovymi branami z poloviny 19. stoleti. Uprostred navsi je ctvercova barokni kaplicka se zvonickou jiz od 18. stol., ktera byla nove opravena r. 1999.
ARCHITEKTURA
Plesovice lezi stranou typicke architektury Blat, proto nemame na domech zdobene stity. Vyjimkou je statek c. 4 – ma jednoduchy volutovy kridlovy stit, do dvora vede brana.
C. p. 1 je mohutna klasicistni stavba se sirokym trojuhelnikovym stitem a kaplickovou nikou, klenuta brana do dvora. Patrovy dum c. p. 3 s vjezdem a stridmou eklektickou fasadou je ovlivnen architekturou vesnic Blanskeho lesa. (Pesta, encyklopedie ceskych vesnic)
Stity rady dalsich chalup maji zajimave niky, ve kterych byvaly (na nekterych dosud jsou) sosky svatych. Take stity mnoha stodol jsou zajimave zdobene a to dirkami pod sebou a vedle sebe vytvarejicimi kriz. Ten ma ruzne tvary.
Domek na samote v udoli pri ceste po cervene turisticke znacce do Zlate Koruny („v chaloupkach“) ma volutovy stit jako preneseny z Blat a je spolu s c. 4 dokonce jednim z nejjiznejsich stitu selskeho baroka. (podle knihy M. Pikouse „Selske baroko u nas“).