Skip to Content

<

AGT 38: Boubinsky prales / Boubin forest

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/28/2013
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Boubínský prales Boubínský forest 38

Vítejte na třicátém osmém pokračování Alkeho Geoearthcache Tour. Tentokrát se vydáme do pralesních hlubin Boubína.

Základní informace:

Lesní komplex na vrcholu Boubína a svazích Pažení, 2 – 6 km severně od obce Zátoň.
Katastrální území: Včelná pod Boubínem, Horní Vltavice (okres Prachatice)
Výměra: 677,33 ha
Nadmořská výška: 874 – 1362,2 m
Vyhlášeno: 1933 (zřízeno rozhodnutím vlastníka v r. 1858)

Zbytek původního pralesního komplexu na strmých svazích Pažení a Boubína, jehož další zbytky rozličné velikosti a s různou mírou narušení jsou rozptýleny v okolních kulturních smrčinách. Druhově bohatý soubor vzácných, ohrožených a stanovištně významných rostlin a živočichů. Jedno z nejstarších a nejznámějších chráněných území v ČR ve střední Evropě, nejstarší šumavská rezervace.

Pažení (Basumský hřbet), vrchol Boubína (1362,2 m n. m.) a plochý hřbet pokračující z něj směrem k Bobíku uzavírají mohutný přírodní amfiteátr se strmými svahy, otevřený k jihovýchodu, v němž pramení a jímž protéká hluboko zaříznutý Kaplický potok. Skalní podloží je tvořeno perlovými rulami a nebulity, zároveň sem zasahují pararuly jednotvárné série moldanubika. Horniny vystupují na povrch jen ojediněle jako tory nebo nezřetelně vyvinuté mrazové sruby, zejména ve hřbetní části Pažení a na vrcholu Boubína. Svahy údolí Kaplického potoka pokrývají mocné vrstvy zvětralinového pláště, které tvoří štěrkovitá a hlinitá suť, místy jsou nahromaděny také jílovité sedimenty. Převažujícími půdními typy jsou především podzoly.

 

Vzhledem k výjimečně velkému výškovému rozpětí zahrnuje rezervace tři základní vegetační jednotky: květnaté bučiny (Fagion), acidofilní horské bučiny (Luzulo-Fagion) a klimaxové smrčiny (Piceion excelsae).

Plošně převažují acidofilní třtinové smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), pokrývající horní části svahů zhruba nad 1050 m n. m. Níže jsou vytvořeny květnaté kyčelnicové bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum). Stromové patro přirozených květnatých bučin je tvořeno bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepilým (Picea abies), jedlí bělokorou (Abies alba), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jilmem horským (Ulmus glabra).

V druhově bohatém bylinném podrostu mimo jiné rostou čarovník prostřední (Circaea ×intermedia), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), na suťovém terénu je častý vranec jedlový (Huperzia selago). V keřovém patru se objevují zimolez černý (Lonicera nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinné patro kyselých třtinových bučin je, vyjma vlhčích a prosvětlenějších partií, velmi chudé. Kromě třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) v něm rostou kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea), poměrně velké polykormony vytváří plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).

Lesní porosty ve vrcholové poloze hřbetu Pažení a na vrcholové kupě Boubína mají charakter člověkem pozměněných klimaxových třtinových smrčin (Calamagrostio villosae-Piceetum). Nejméně dotčené a nejpřirozenější jsou smrčiny na severovýchodním podvrcholovém svahu Boubína. Jejich podrost tvoří zejména třtina chloupkatá, bika lesní (Luzula sylvatica) a velmi roztroušeně papratka horská (Athyrium distentifolium).

V mechovém patru mnohde dominují dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme) a ploník ztenčený (Polytrichum formosum).

V inverzních polohách a na půdách ovlivněných vodou se místy nacházejí azonální porosty podmáčených smrčin asociace Mastigobryo-Piceetum, v nichž v polštářích rašeliníků na několika místech vzácně roste bradáček srdčitý (Listera cordata). Na mírných svazích nalézáme četná prameniště s vlhkomilnou vegetací svazu Cardaminion amarae a drobné potůčky, lemované obvykle vysokobylinnou vegetací s dominantním devětsilem bílým (Petasites albus). V nich nalezneme vzácnější mechorosty, mj. stěkovec mnohodílný (Riccardia multifida) a měřík velkolistý (Rhizomnium magnifolium). Na lesním suťovém prameništi nad pralesem byl nalezen jeden z nejvzácnějších druhů Šumavy, vrbovka ptačincolistá (Epilobium alsinifolium).

Boubínský prales je vzhledem k množství tlejícího dřeva a vysoké vzdušné vlhkosti mimořádně cennou a jedinečnou bryologickou lokalitou. Mezi běžné epixylické mechorosty patří pařezovec křivolistý (Nowellia curvifolia), křepenka řetízková (Cephalozia catenulata), kryjnice švédská (Calypogeia suecica) a stěkovec prstnatý (Riccardia palmata), roste zde také velmi vzácná křižítka vystoupavá (Lophozia ascendens). V minulosti zde byly nalezen pařezníček celokrajný (Anacamptodon splachnoides) a šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).

Zajímavý je v rezervaci výskyt některých epifytických druhů lišejníků, např. důlkatce plicního (Lobaria pulmonaria) a mikrolišejníků Cyphelium inquinans, Mycobilimbia epixanthoides a Pertusaria hymenea.

Boubínský prales patří k našim nejvýznamnějším a nejlépe prozkoumaným mykologickým lokalitám, dobře známým i v zahraničí. Několik druhů hub zde má svou jedinou lokalitu v ČR, např. chráněný ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaerospora), ohňovec rezavohnědý (Phellinus ferrugineofuscus), o. ohraničený (P. nigrolimitatus), pevník brázditý (Laurilia sulcata) a pórnatka kořínkatá (Juhghuhnia fimbriatella). Mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné druhy patří helmovka sazová (Hydropus atramentosus), ohňovec Pouzarův (Phellinus pouzarii), bolinka černohnědá (Camarops tubulina), modralka laponská (Amylocystis lapponica), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) a ušíčko jedlové (Pseudoplectania vogesiaca). Byly zaznamenány také vzácné mykorhizní druhy, např. plžatka smrková (Hygrophorus piceae) a ryzec honosný (Lactarius repraesentaneus). Na jedli jsou vázány např. ušíčko černavé (Pseudoplectania vogesiaca) a korálovec jedlový (Hericium flagellum).

Mezi nejvýznamnější floristické nálezy posledních 3 let patří znovunalezení orchideje sklenobýlu bezlistého (Epipogium aphyllum) a v ČR dříve vyhynulé vratičky mnohoklanné (Botrychium multifidum). Po mnoha desetiletích byla nejnověji znovunalezena i další orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida).

V chráněném území bylo nalezeno mnoho významných a vzácných druhů bezobratlých, např. někteří kořenonožci (Rhizopoda), žížala Lumbricus baicalensis a půdní hlístice Tylenchus butteus. Dominantními druhy měkkýšů jsou boděnka malinká (Punctum pygmaeum), skelnička zjizvená (Vitrea subrimata), síměnka trojzubá (Carychium tridentatum), sítovka blyštivá (Aegopinella nitens) a kuželík drobný (Euconulus fulvus). Vyskytují se zde také mnohonožky Mastigona mutabilis a Pachypodoiulus eurypus, více než 60 druhů chvostoskoků a chvostnatka Machilis bohemica.

Byly tu nalezeny některé významnější druhy brouků, např. drabčík Mycetoporus splendens, mandelinka Oreina speciosissima a nosatci Otiorhynchus morio, Barypeithes araneiformis a Acalles hypocrita. Dále lze zmínit některé druhy dvoukřídlých, např. kalužnatku Thaumalea bezzii a mrvnatku Crumomyia rohaceki, a blanokřídlých, mezi něž patří poskočilka Aphycus sumavicus, druh, který byl z Boubína a několika dalších lokalit popsán.

Mezi významné zástupce fauny obratlovců patří jeřábek lesní (Bonasa bonasia), který je vázán především na pionýrská stadia vývoje smíšených porostů. Typickou složkou ornitocenóz jsou druhy hnízdící v dutinách stromů. Mezi ně patří především pět druhů šplhavců: žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), s. bělohřbetý (D. leucotos) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Doupných stromů využívají k hnízdění také holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva), který je vázán spíše na mladší husté bučiny. V rezervaci se vyskytují také vzácnější druhy sov, jako puštík bělavý (Strix uralensis), sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Především v zóně klimaxových smrčin na hřbetu Pažení a na vrcholu Boubína hnízdí pravidelně kos horský (Turdus torquatus).

K významným druhům savců v rezervaci patří rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), r. černý (N. anomalus), plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a rys ostrovid (Lynx lynx).

 

 

Původní rozloha pralesa s deklarovanou ochranou už od r. 1858 činila 143,7 ha. Větrná a následná kůrovcová kalamita, zejména v těžebně narušených porostech na Pažení a kolem vrcholu Boubína, však vyvolala rozsáhlé těžby také v do té doby nedotčeném pralese, takže jeho výměra klesla na 46,67 ha. Teprve v roce 1958 byla uznána hodnota přirozených lesních porostů v okolí tohoto pralesního zbytku, takže byly zahrnuty do rozšířené rezervace.

Území vlastního pralesa bylo v 60. letech 20. století oploceno a uchráněno tak před devastací návštěvníky a zvěří. Podíly dřevin ve vlastním pralese se v průběhu posledních staletí pozvolna mění. Došlo k výraznému poklesu podílu jedle a tento úbytek byl nahrazen zvýšenou účastí buku. Dominantní postavení si v pralese udržuje smrk (okolo 50%). Zhruba třetina plochy je pokryta souvislým nárostem s dominancí buku. Na vhodných místech mimo bukové nárosty se úspěšně zmlazuje jedle i smrk s doprovodem dalších vtroušených dřevin. Největších rozměrů dosahují smrky a jedle s průměry kmenů až 160 cm ve výčetní výši, s výškou přes 50 m a stářím 400 až 500 let. Největší boubínský smrk, který stál uprostřed historického pralesa přesně v nadmořské výšce 1000 m a padl při vichřici 4. prosince 1970, byl vysoký 57,6 m a jeho stáří bylo odhadnuto na 440 let.

Zbytky pralesovitých porostů jsou rozptýleny v okolí původního pralesa a výjimečně je najdeme také ve vrcholové partii Boubína. V těchto smíšených lesích se v současné době silně prosazuje buk, jehož horní hranice leží na úrovni zhruba 1200 m n. m. Ve smrkovém stupni na severovýchodním svahu Boubína se nachází pralesovitý zbytek klimaxové smrčiny s nejstaršími smrky dosahujícími věku kolem 250 let.

Zbývající území rezervace pokrývají kulturní smrkové porosty, založené převážně na kalamitních holinách vzniklých na konci 19. století nebo po úmyslných sečích. I zony jsou však asi z 10 % tvořeny staršími smrky, nepochybně zbytky původních porostů.

Orkán Kyrril 18. ledna 2007 řadu porostů zvláště na hřebeni změnil a jeho vliv na další vývoj bude dlouhodobý.

Národní přírodní rezervace dnes patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Šumavy. Prochází jí několik turisticky značených tras a kolem historického pralesa vede naučná stezka. Toto území je jedním z mála míst, ve kterých je možno pozorovat skutečně přirozené chování lesních ekosystémů. V současnosti se vede m.j. soudní spor o zodpovědnost vlastníka a provozovatele naučné stezky za „vyšší moc“při pádu stromu.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Čím je tvořeno skalní podloží boubínské vrchoviny?
2) Na úvodních souřadnicích se nachází jezírko. Na informační ceduli zjistěte, kdy vzniklo. V prvohorách, druhohorách, třetihorách či čtvrtohorách?
3) Jaká je jeho hloubka?
4) Pokud se přesunete o jedno stanoviště na naučné stezce dál dojdete k místu, kde se nachází smrky s "chůdovými" kořeny. Vysvětlete, jak tento jev vzniká.
5) Součástí boubínského pralesa je i rašeliniště. O jaký typ rašeliniště se jedná?
6) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a na všech stage sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroj:
Web: Wikipedie
Web:
Cittadella.cz

Foto: Alke04
 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od ALKE04

 

Additional Hints (No hints available.)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.