Skip to Content

<

AGT 38: Boubinsky prales / Boubin forest

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 9/28/2013
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Boubínský prales Boubínský forest 38

Vítejte na třicátém osmém pokračování Alkeho Geoearthcache Tour. Tentokrát se vydáme do pralesních hlubin Boubína.

Základní informace:

Lesní komplex na vrcholu Boubína a svazích Pažení, 2 – 6 km severně od obce Zátoň.
Katastrální území: Včelná pod Boubínem, Horní Vltavice (okres Prachatice)
Výměra: 677,33 ha
Nadmořská výška: 874 – 1362,2 m
Vyhlášeno: 1933 (zřízeno rozhodnutím vlastníka v r. 1858)

Zbytek původního pralesního komplexu na strmých svazích Pažení a Boubína, jehož další zbytky rozličné velikosti a s různou mírou narušení jsou rozptýleny v okolních kulturních smrčinách. Druhově bohatý soubor vzácných, ohrožených a stanovištně významných rostlin a živočichů. Jedno z nejstarších a nejznámějších chráněných území v ČR ve střední Evropě, nejstarší šumavská rezervace.

Pažení (Basumský hřbet), vrchol Boubína (1362,2 m n. m.) a plochý hřbet pokračující z něj směrem k Bobíku uzavírají mohutný přírodní amfiteátr se strmými svahy, otevřený k jihovýchodu, v němž pramení a jímž protéká hluboko zaříznutý Kaplický potok. Skalní podloží je tvořeno perlovými rulami a nebulity, zároveň sem zasahují pararuly jednotvárné série moldanubika. Horniny vystupují na povrch jen ojediněle jako tory nebo nezřetelně vyvinuté mrazové sruby, zejména ve hřbetní části Pažení a na vrcholu Boubína. Svahy údolí Kaplického potoka pokrývají mocné vrstvy zvětralinového pláště, které tvoří štěrkovitá a hlinitá suť, místy jsou nahromaděny také jílovité sedimenty. Převažujícími půdními typy jsou především podzoly.

 

Vzhledem k výjimečně velkému výškovému rozpětí zahrnuje rezervace tři základní vegetační jednotky: květnaté bučiny (Fagion), acidofilní horské bučiny (Luzulo-Fagion) a klimaxové smrčiny (Piceion excelsae).

Plošně převažují acidofilní třtinové smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), pokrývající horní části svahů zhruba nad 1050 m n. m. Níže jsou vytvořeny květnaté kyčelnicové bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum). Stromové patro přirozených květnatých bučin je tvořeno bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepilým (Picea abies), jedlí bělokorou (Abies alba), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jilmem horským (Ulmus glabra).

V druhově bohatém bylinném podrostu mimo jiné rostou čarovník prostřední (Circaea ×intermedia), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), na suťovém terénu je častý vranec jedlový (Huperzia selago). V keřovém patru se objevují zimolez černý (Lonicera nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinné patro kyselých třtinových bučin je, vyjma vlhčích a prosvětlenějších partií, velmi chudé. Kromě třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) v něm rostou kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea), poměrně velké polykormony vytváří plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).

Lesní porosty ve vrcholové poloze hřbetu Pažení a na vrcholové kupě Boubína mají charakter člověkem pozměněných klimaxových třtinových smrčin (Calamagrostio villosae-Piceetum). Nejméně dotčené a nejpřirozenější jsou smrčiny na severovýchodním podvrcholovém svahu Boubína. Jejich podrost tvoří zejména třtina chloupkatá, bika lesní (Luzula sylvatica) a velmi roztroušeně papratka horská (Athyrium distentifolium).

V mechovém patru mnohde dominují dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme) a ploník ztenčený (Polytrichum formosum).

V inverzních polohách a na půdách ovlivněných vodou se místy nacházejí azonální porosty podmáčených smrčin asociace Mastigobryo-Piceetum, v nichž v polštářích rašeliníků na několika místech vzácně roste bradáček srdčitý (Listera cordata). Na mírných svazích nalézáme četná prameniště s vlhkomilnou vegetací svazu Cardaminion amarae a drobné potůčky, lemované obvykle vysokobylinnou vegetací s dominantním devětsilem bílým (Petasites albus). V nich nalezneme vzácnější mechorosty, mj. stěkovec mnohodílný (Riccardia multifida) a měřík velkolistý (Rhizomnium magnifolium). Na lesním suťovém prameništi nad pralesem byl nalezen jeden z nejvzácnějších druhů Šumavy, vrbovka ptačincolistá (Epilobium alsinifolium).

Boubínský prales je vzhledem k množství tlejícího dřeva a vysoké vzdušné vlhkosti mimořádně cennou a jedinečnou bryologickou lokalitou. Mezi běžné epixylické mechorosty patří pařezovec křivolistý (Nowellia curvifolia), křepenka řetízková (Cephalozia catenulata), kryjnice švédská (Calypogeia suecica) a stěkovec prstnatý (Riccardia palmata), roste zde také velmi vzácná křižítka vystoupavá (Lophozia ascendens). V minulosti zde byly nalezen pařezníček celokrajný (Anacamptodon splachnoides) a šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).

Zajímavý je v rezervaci výskyt některých epifytických druhů lišejníků, např. důlkatce plicního (Lobaria pulmonaria) a mikrolišejníků Cyphelium inquinans, Mycobilimbia epixanthoides a Pertusaria hymenea.

Boubínský prales patří k našim nejvýznamnějším a nejlépe prozkoumaným mykologickým lokalitám, dobře známým i v zahraničí. Několik druhů hub zde má svou jedinou lokalitu v ČR, např. chráněný ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaerospora), ohňovec rezavohnědý (Phellinus ferrugineofuscus), o. ohraničený (P. nigrolimitatus), pevník brázditý (Laurilia sulcata) a pórnatka kořínkatá (Juhghuhnia fimbriatella). Mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné druhy patří helmovka sazová (Hydropus atramentosus), ohňovec Pouzarův (Phellinus pouzarii), bolinka černohnědá (Camarops tubulina), modralka laponská (Amylocystis lapponica), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) a ušíčko jedlové (Pseudoplectania vogesiaca). Byly zaznamenány také vzácné mykorhizní druhy, např. plžatka smrková (Hygrophorus piceae) a ryzec honosný (Lactarius repraesentaneus). Na jedli jsou vázány např. ušíčko černavé (Pseudoplectania vogesiaca) a korálovec jedlový (Hericium flagellum).

Mezi nejvýznamnější floristické nálezy posledních 3 let patří znovunalezení orchideje sklenobýlu bezlistého (Epipogium aphyllum) a v ČR dříve vyhynulé vratičky mnohoklanné (Botrychium multifidum). Po mnoha desetiletích byla nejnověji znovunalezena i další orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida).

V chráněném území bylo nalezeno mnoho významných a vzácných druhů bezobratlých, např. někteří kořenonožci (Rhizopoda), žížala Lumbricus baicalensis a půdní hlístice Tylenchus butteus. Dominantními druhy měkkýšů jsou boděnka malinká (Punctum pygmaeum), skelnička zjizvená (Vitrea subrimata), síměnka trojzubá (Carychium tridentatum), sítovka blyštivá (Aegopinella nitens) a kuželík drobný (Euconulus fulvus). Vyskytují se zde také mnohonožky Mastigona mutabilis a Pachypodoiulus eurypus, více než 60 druhů chvostoskoků a chvostnatka Machilis bohemica.

Byly tu nalezeny některé významnější druhy brouků, např. drabčík Mycetoporus splendens, mandelinka Oreina speciosissima a nosatci Otiorhynchus morio, Barypeithes araneiformis a Acalles hypocrita. Dále lze zmínit některé druhy dvoukřídlých, např. kalužnatku Thaumalea bezzii a mrvnatku Crumomyia rohaceki, a blanokřídlých, mezi něž patří poskočilka Aphycus sumavicus, druh, který byl z Boubína a několika dalších lokalit popsán.

Mezi významné zástupce fauny obratlovců patří jeřábek lesní (Bonasa bonasia), který je vázán především na pionýrská stadia vývoje smíšených porostů. Typickou složkou ornitocenóz jsou druhy hnízdící v dutinách stromů. Mezi ně patří především pět druhů šplhavců: žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), s. bělohřbetý (D. leucotos) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Doupných stromů využívají k hnízdění také holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva), který je vázán spíše na mladší husté bučiny. V rezervaci se vyskytují také vzácnější druhy sov, jako puštík bělavý (Strix uralensis), sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Především v zóně klimaxových smrčin na hřbetu Pažení a na vrcholu Boubína hnízdí pravidelně kos horský (Turdus torquatus).

K významným druhům savců v rezervaci patří rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), r. černý (N. anomalus), plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a rys ostrovid (Lynx lynx).

 

 

Původní rozloha pralesa s deklarovanou ochranou už od r. 1858 činila 143,7 ha. Větrná a následná kůrovcová kalamita, zejména v těžebně narušených porostech na Pažení a kolem vrcholu Boubína, však vyvolala rozsáhlé těžby také v do té doby nedotčeném pralese, takže jeho výměra klesla na 46,67 ha. Teprve v roce 1958 byla uznána hodnota přirozených lesních porostů v okolí tohoto pralesního zbytku, takže byly zahrnuty do rozšířené rezervace.

Území vlastního pralesa bylo v 60. letech 20. století oploceno a uchráněno tak před devastací návštěvníky a zvěří. Podíly dřevin ve vlastním pralese se v průběhu posledních staletí pozvolna mění. Došlo k výraznému poklesu podílu jedle a tento úbytek byl nahrazen zvýšenou účastí buku. Dominantní postavení si v pralese udržuje smrk (okolo 50%). Zhruba třetina plochy je pokryta souvislým nárostem s dominancí buku. Na vhodných místech mimo bukové nárosty se úspěšně zmlazuje jedle i smrk s doprovodem dalších vtroušených dřevin. Největších rozměrů dosahují smrky a jedle s průměry kmenů až 160 cm ve výčetní výši, s výškou přes 50 m a stářím 400 až 500 let. Největší boubínský smrk, který stál uprostřed historického pralesa přesně v nadmořské výšce 1000 m a padl při vichřici 4. prosince 1970, byl vysoký 57,6 m a jeho stáří bylo odhadnuto na 440 let.

Zbytky pralesovitých porostů jsou rozptýleny v okolí původního pralesa a výjimečně je najdeme také ve vrcholové partii Boubína. V těchto smíšených lesích se v současné době silně prosazuje buk, jehož horní hranice leží na úrovni zhruba 1200 m n. m. Ve smrkovém stupni na severovýchodním svahu Boubína se nachází pralesovitý zbytek klimaxové smrčiny s nejstaršími smrky dosahujícími věku kolem 250 let.

Zbývající území rezervace pokrývají kulturní smrkové porosty, založené převážně na kalamitních holinách vzniklých na konci 19. století nebo po úmyslných sečích. I zony jsou však asi z 10 % tvořeny staršími smrky, nepochybně zbytky původních porostů.

Orkán Kyrril 18. ledna 2007 řadu porostů zvláště na hřebeni změnil a jeho vliv na další vývoj bude dlouhodobý.

Národní přírodní rezervace dnes patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Šumavy. Prochází jí několik turisticky značených tras a kolem historického pralesa vede naučná stezka. Toto území je jedním z mála míst, ve kterých je možno pozorovat skutečně přirozené chování lesních ekosystémů. V současnosti se vede m.j. soudní spor o zodpovědnost vlastníka a provozovatele naučné stezky za „vyšší moc“při pádu stromu.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář (doporučeno) či přes profil správně následující otázky a úkoly:

1) Čím je tvořeno skalní podloží boubínské vrchoviny?
2) Na úvodních souřadnicích se nachází jezírko. Na informační ceduli zjistěte, kdy vzniklo. V prvohorách, druhohorách, třetihorách či čtvrtohorách?
3) Jaká je jeho hloubka?
4) Pokud se přesunete o jedno stanoviště na naučné stezce dál dojdete k místu, kde se nachází smrky s "chůdovými" kořeny. Vysvětlete, jak tento jev vzniká.
5) Součástí boubínského pralesa je i rašeliniště. O jaký typ rašeliniště se jedná?
6) U jednoho z chůdových stromů se vyfoťte (tato podmínka je také dobrovolná)

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

ENGLISH SUMMARY

The Boubín primeval forest NNR is a forest complex on the peak of Mt. Boubín and the slopes of the Pažení ridge, 2 – 6 km north of the village of Zátoň within the Šumava PLA.
Parishes: Včelná pod Boubínem and Horní Vltavice (Jihočeský kraj – South Bohemian Region)
Area: 677.33 ha
Elevations: 874 – 1362.2 metres above sea level
Declared: 1933 (but protected by the landowners from 1858).

The subject of the protection is the remnants of the natural primeval forest complex on the steep slopes of the Pažení ridge and Mt. Boubín. Further remnants of varying sizes and with varying levels of human interference are scattered throughout the surrounding cultural spruce forests. The NNR contains a species-rich collection of rare, endangered and locality-significant plant and animal species. The Boubín primeval forest is one of the oldest and most well known protected areas in the Czech Republic and central Europe and the oldest reserve within the Šumava mountains region.

The Pažení (Basumský) hřbet ridge, the summit of Mt. Boubín (1362.2 metres) and the flat ridge running in the direction of Mt. Bobík form a massive natural amphitheatre with steep slopes and opening to the south-east. The deeply incised Karlický potok stream rises and flows down through this amphitheatre. The rocky basement is formed of pearl gneisses and nebulites but the monotonous series of paragneisses of the Moldanubicum can also be found here. The bedrock is only exposed in the form of tors and less developed frost-riven cliffs, especially on the Pažení ridge and the summit of Mt. Boubín. The slopes of the Kaplický potok valley are covered with thick layers of weathering products, which forms gravelly and loamy talus with accumulations of clay sediments in places. The soils are predominantly of the podsol type.

As a result of the exceptional differences in elevations in the reserve we can find 3 basic vegetation units here: herb-rich beechwoods of the Fagion type, acidophilous montane beechwoods (Luzulo-Fagion) and climax spruce forests of the Piceion excelsae.

The largest area is covered by acidophilous spruce-beech stands with small-reed (Calamagrostio villosae-Fagetum), which cover the upper parts of the slopes, approximately above 1050 metres. Lower-lying areas are covered with herb-rich beechwoods with toothworts (Dentario enneaphylli-Fagetum). The tree layer in the natural, herb-rich beechwoods consists of beech (Fagus sylvatica), Norway spruce (Picea abies), silver fir (Abies alba), sycamore (Acer pseudoplatanus) and wych elm (Ulmus glabra).

The species-rich herb layer in these forests includes upland enchanter’s nightshade (Circaea × intermedia), yellow archangel (Galeobdolon montanum), nine-leaved toothwort (Dentaria enneaphyllos), coralroot (Dentaria bulbifera), herb Paris (Paris quadrifolia), baneberry (Actaea spicata) and oak fern (Gymnocarpium dryopteris), with fir clubmoss (Huperzia selago) in talus covered areas. The shrub layer includes black-berried honeysuckle (Lonicera nigra) and mezereon (Daphne mezereum). With the exception of lighter and wetter areas, the herb layer in the acidophilous beechwoods with small-reed is very poor. In addition to the hairy small-reed (Calamagrostis villosa) it also includes whorled Solomon’s seal (Polygonatum verticillatum) and purple lettuce (Prenanthes purpurea) as well as relatively large colonies of interrupted club-moss (Lycopodium annotinum).

The forest stands on the top of the Pažení ridge and the summit areas of Mt. Boubín have the character of human-modified climax spruce stands with small-reed (Calamagrostio villosae-Piceetum). The least influenced and most natural are the spruce stands on the upper north-eastern slopes of Mt. Boubín. Here the undergrowth includes hairy small-reed, wood-rush (Luzula sylvatica) and small, scattered growths of Alpine lady fern (Athyrium distentifolium).

The moss layer is often dominated by broomfork moss (Dicranum scoparium), cypress-leaved plait-moss (Hypnum cupressiforme) and the haircap moss Polytrichum formosum.

Azonal stands of waterlogged spruces of the Mastigobryo-Piceetum association can be found in inversion positions and on water-influenced soils and the carpet of mosses in these stands also includes the rare lesser twayblade (Listera cordata) in several places.
Numerous springs with hygrophilous vegetation of the Cardaminion amarae alliance are found on the gentler slopes, with small streams flowing from them, where we can find fringes of tall herb vegetation with white butterbur (Petasites albus) as the dominant species. Rare moss species, such as the liverwort Riccardia multifida and large-leaf thyme moss (Rhizomnium magnifolium) can also be found here. Chickweed willowherb (Epilobium alsinifolium), which is one of the rarest species in the Šumava mountain range can be found around the talus forest springs above the primeval forest.

Thanks to the quantity of rotting wood and high air humidity, the Boubín primeval forest is an exceptionally valuable and unique bryological locality. Among the common epixylic mosses which grow here are wood-rust (Nowellia curvifolia), the pincerwort Cephalozia catenulata, Swedish pouchwort (Calypogeia suecica), palmate germanderwort (Riccardia palmata) and the very rare notchwort Lophozia ascendens also grows here. The moss Anacamptodon splachnoides and green shield moss (Buxbaumia viridis) were also recorded here in the past.

The reserve is notable for the occurrence of certain epiphytic lichen species, such as Lobaria pulmonaria and the microlichens Cyphelium inquinans, Mycobilimbia epixanthoides and Pertusaria hymenea.

The Boubínský prales primeval forest is among the most significant and most researched mycological localities in the Czech Republic and is well-known at home and abroad. Several fungi species have their only locality in the Czech Republic here, including the protected cup fungus Pseudorhizina sphaerospora, the bracket fungi Phellinus ferrugineofuscus and Phellinus nigrolimitatus, the brittle-fleshed fungus Laurilia sulcata and the shelf fungus Juhghuhnia fimbriatella. Critically-endangered and legally protected fungi species include Hydropus atramentosus, Phellinus pouzarii, Camarops tubulina, Amylocystis lapponica, Ascotremella faginea and Pseudoplectania vogesiaca. Rare mycorrhizal fungi such as the woodwax fungus Hygrophorus piceae and the milkcap fungus Lactarius repraesentaneus grow here. The cup fungus Pseudoplectania vogesiaca and the coral fungus (Hericium flagellum) are bound to the fir trees.

Among the most important flora discoveries in the reserve in the last 3 years are the rediscovery of the ghost orchid (Epipogium aphyllum), orchid Corallorhiza trifida and the moonwort Botrychium multifidum, which was previously extinct in the Czech Republic.

Many significant and rare invertebrates have been found in the reserve, including several Rhizopoda species, the worm Lumbricus baicalensis and the nematode Tylenchus butteus. The dominant molluscs in the reserve are the snails Punctum pygmaeum, theglass snails Vitrea subrimata and Aegopinella nitens, dentata thorn snail (Carychium tridentatum) and brown hive snail (Euconulus fulvus). The millipedes Mastigona mutabilis and Pachypodoiulus eurypus also occur here along with more than 60 species of springtails (Collembola) and the jumping bristletail Machilis bohemica. Significant beetles which have been recorded in the Boubín forests include the rove beetle Mycetoporus splendens, the leaf beetle Oreina speciosissima and the weevils Otiorhynchus morio, Barypeithes araneiformis and Acalles hypocrita as well as the Diptera species, including the solitary fly Thaumalea bezzii, the small dung fly Crumomyia rohaceki and the hymenoptera species include Aphycus sumavicus of the Eneyrtidaewhich was first described from Boubín and a few other localities.

Significant vertebrates in the reserve include the hazel hen (Bonasa bonasia), which is bound to the pioneer stage of development of the mixed forest stands. Birds which nest in hollow trees are typical for Boubínský prales NNR, including the woodpeckers: grey woodpecker (Picus canus), black woodpecker (Dryocopus martius), great spotted woodpecker (Dendrocopos major), white-backed woodpecker (Dendrocopos leucotos) and three-toed woodpecker (Picoides tridactylus). Hollow trees also provide nesting sites for the stock dove (Columba oenas)and the red-breasted flycatcher (Ficedula parva), which normally prefers younger, thicker beechwood stands. Uncommon owl species in the reserve include the Ural owl (Strix uralensis), Tengmalm’s owl (Aegolius funereus) and pygmy owl (Glaucidium passerinum). The ring ouzel (Turdus torquatus) regularly nests in the climax spruce stands on the Pažení ridge and on the summit of Mt. Boubín.

Notable mammal species in the reserve include the Alpine shrew (Sorex alpinus), European water shrew (Neomys fodiens), southern water shrew (Neomys anomalus), hazel dormouse (Muscardinus avellanarius) and lynx (Lynx lynx).

The original area of the primeval forest which was protected by the landowner in 1858 was 143.7 ha. As a consequence of wind calamities and the following bark beetle infestations, especially in the forest stands which had been disturbed by logging on the Pažení ridge and around the summit of Boubín, felling was also carried out in the previously untouched forests and the reserve’s area was reduced to 46.67 ha. It took until 1958 before the value of the natural forest stands around the primeval forest was recognized and these forests were included in the enlarged reserve.

The core territory of the primeval forest was fenced off in the 1960s to protect it from the devastation caused by deer and visitors. The proportions of tree species in the primeval forest have gradually changed over the last centuries. The proportion of fir trees has fallen considerably and these have been replaced by a large proportion of beeches. Spruce has maintained its dominant position in the reserve (c. 50%). Approximately one third of the area is covered with advance growth which is dominated by beeches. In other areas the silver firs and spruces are also rejuvenating successfully along with other scattered tree species. The largest trees in the reserve are spruces and firs with an average trunk diameter of 160 cm at breast height, more than 50 metres in height and 400 – 500 years old. The greatest spruce, which stood in the middle of the primeval forest area at an elevation of exactly 1000 metres above sea level, fell during a windstorm on 4th December 1970 after reaching a height of 57.6 metres and was estimated to be 440 years old. Other remnants of primeval type forest stands are scattered in the surroundings of the primeval forest proper and can even be found on the summit of Mt. Boubín. Beeches are becoming much stronger in these natural mixed forests, which have their upper limit at around 1200 metres. The spruce stands on the north-eastern slope of Mt. Boubín include remnants of primeval climax spruce forest with the oldest trees around 250 years in age.

The remainder of the NNR territory is covered with cultural spruce plantations, which were mostly planted on the clear-cut areas which resulted from various calamities in the late 19th century. However, these younger stands contain around 10% of older spruces, which are certainly the remnants of the natural spruce forests.

The hurricane Kyrill which hit the area on 18th January 2007 brought dramatic changes to the forests, especially on the ridge and will have long-term impacts on the forest’s development.

The NNR territory is one of the most-visited localities in the Šumava mountain range. Several marked trails pass through the reserve and a themed nature trail runs around the edge of the historical primeval forest. This territory is one of the few places where it is possible to observe the natural behaviour of forest ecosystems. At present a legal process is under way to determine the responsibility of the owners and operators of the themed nature trail in the event of an “act of God” when a tree falls across the trail.
 

Questions:

For the recognition of logo or complete an answer over form (recommended) or via the profile correctly following questions and challenges:

1) what constitutes the bedrock Boubín Highlands?
2) The initial coordinates of the small lake. On information signs to determine when it began? In the Paleozoic, Mesozoic, Tertiary and Quaternary?
3) What is its depth?
4) If you move one unit to walk on the nature trail to the place where the pines with "chůdovými" roots. Explain how this phenomenon occurs.
5) The Boubin is peat? What type of peat is it?
6) For one of chůdových trees take a picture (this condition is also voluntary)

ON-LINE FORM

If something goes wrong - I'll contact you.

Zdroj:
Web: Wikipedie
Web:
Cittadella.cz

Foto: Alke04
 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od ALKE04

 

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

473 Logged Visits

Found it 468     Didn't find it 1     Write note 2     Publish Listing 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 487 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.