V Karbě žil jistý pan Čertovský. Byl to velice zručný řemeslník, který se významně podílel na vzniku Schodů od nádraží. Pracoval jako opravář železničních vagónů v České Lípě a byl to chlapík jako hora. Pětkrát týdně jezdil do práce a místem, kde jsou dnes schody, procházel mnohdy s velkými obtížemi. Schody tehdy totiž ještě zdaleka neexistovaly, a tak v zimě či po deštích musel na nádraží chodit přes Pavlíkovo údolí. Cestě místní říkávali slangově štreka nula, snad prý i proto, že nebyla uváděna na žádných mapách a byla schůdná jen po malou část roku.
Třikrát týdně chodil do místní hospody na pivní mok a tam se pravidelně setkával se svým nejlepším přítelem, panem Belzkem. Pan Belzek byla velmi známá místní osobnost a jeho umělecké dovednosti byly úchvatné. Pracoval jako kameník na hřbitově v České Lípě a svou práci miloval. Říkávalo se o něm, že dovedl zhotovit až osm kamenných náhrobků za směnu. Jeho ruce byly plné ztvrdlých mozolů. Jelikož tito pánové chodili na nádraží nejraději právě touto cestou, tak se zrodila myšlenka vybudovat v Karbě schody, zejména místní ženy toto přijaly s velkým nadšením. Pan Čertovský se ujal výroby kovového zábradlí. Dlouho se vedly spory o to, jak zábradlí má být dlouhé, kde má začínat a kde končit.
Navržené byly tyto možnosti:
počet svislých sloupků 15 - práce na dvacetšest dnů
počet svislých sloupků 17 - práce na dvacetdevět dnů
počet svislých sloupků 19 - práce na třicetři dnů
Nutno podotknout, že i do dnešních dnů se zábradlí zachovalo v původní realizaci, samozřejmě kromě renovace nátěru. Čtyři sloupky byly vlivem koroze částečně poškozeny, následně opraveny a slouží dodnes.
Pan Belzek už ve svých čtrnácti letech okrášloval místní hospodu svými uměleckými dílky.Byl to on, co stvořil schody od nádraží. Pracoval na nich po šichtě a ve svém volném čase. Místní pamětníci tvrdí, že jeho počáteční díla odkoupil při návštěvě osady majitel letohrádku a usedlosti v Nových Dvorech, hrabě Kozoprk. Prý do Karby jezdil pravidelně každých třicet dnů a vždy navštívil místní vyhlídku a hospodu. Tam viděl díla mladého Belzka, která mu učarovala. Zlomek jeho díla se dochoval a je k vidění v místní zrenovované kapličce. Je na něm několik Obličejů (O). O těch se říká, že zobrazují počet osob, které zahynuli na tehdejší vyhlídce na skále u kaple.
Úvodní souřadnice míří na schody. Cílové souřadnice Vás dovedou k místům, kam oba pánové chodili často na sběr lesních plodů a mnohdy zde i nocovali, tedy lehce mimo osadu. Hned vedle kešky je malý vztekloun, který je tam připraven pro uklidnění dlouho hledajících, dá se s ním třísknout o zem a nic se mu nestane, a třískajícímu se uleví. Co ulovíte dřív? Vzteklouna i kešku prosím zase dobře ukryjte, díky moc. V keši není tužka. Nedoporučuji do osady vjíždět geovozidlem, vede tam úzká silnička a špatně se tam vyhýbá. Na schodech si dejte při mokru či sněhu velký pozor, zejména na jejich horním začátku, dost to klouže, takže pak si hvězdičku na terénu klidně přidejte.
Na vyhlídku nad kapličkou není v současné době žádný přístup a ani není třeba tam něco zjišťovat.
Děkuji za betatest s_and_y.