Severně od města Ostrov se nedaleko bývalé osady Popov (Pfaffengrün) nachází nádherný vrch. Kopec se nazývá Popovský špičák ( Popovský kříž, Hvězda) a vyrostl kdysi do nadmořské výšky 752 metrů. Lidé místo rádi navštěvují, o čemž svědčí vyšlapané pěšinky, turistické zastřešené odpočívadlo či ohniště pod vrcholem. Z vrcholové skály je nádherný panoramatický rozhled po Krušných, Doupovských horách, Tepelské vrchovině a Slavkovském lese.
Kdysi tu sopečnou činností vznikla hora.
O mnoho miliónu led později zde usedl paleolitický člověk zabalený v kožešině, který se odvážil do hor, které v té době nebyly tak zalesněné. Vyhlížel stáda zvěře, která mu sloužila za potravu a první užasl nad krásou výhledu.
Pár set let před Kristem sem dorazila skupina Keltů lovících kance. Rozvěsili po stromech pár amuletů a lebek ze zvířat pro usmíření svých bohů a pak se sem už vraceli pravidelně.
Těsně před počátkem letopočtu ustoupili Keltové náporu Germánů a místo bylo zapomenuto. Nástup Germánských kmenů však byl proti keltské kultuře úpadkem. Thora ovládajícího hory tady nikdo raději nerušil.
A pak to začalo znovu, doba stěhování národů a tak někdy ve 6. století sem dorazili Slovani. A ti na vrchol hor umístnili sídlo Peruna. Ale proč by tam lezli, když se ho báli a políčka měli dole u řeky. A po robotě a pivku kdo by se trmácel do hor.
Až někdy ve 13. století se zde usídlili Němci a založili kousek odtud osadu Pfaffengrün. Po práci chodili na vrch, seděli na kamenech, koukali do krajiny, bafali z dýmky a možná jen tak mlčeli. Později na vrcholu postavili malý křížek, pak větší a nakonec velký krucifix.
Když se v Německu k moci dostal jeden tajtrdlík s knírkem, možná si párkrát zahajlovali, ale jinak jim to situaci nezměnilo. Život pro ně zde zůstal tvrdý, ať se dělo co se dělo.
Tvrdý byl ji jejich odchod v roce 1945, kdy obec zanikla a místo osiřelo . Příroda si ho vzala zpět. Všichni bohové , pověsti, paměti a báje odešly.
Oblast se uzavřela, závora v Horním Žďáru byla cesta do pekla. Uran, doly a tábory nucených prací. Sem tam se na vršku zastavili hlídači se psy, jinak sem nikdo nemohl.
V padesátých letech místo ožilo. Bolševik sem umístnil hvězdu, která v noci, když se plnil plán, svítila. Spousty místních tomu místu dodnes říkají Hvězda a neví proč. S Betlémskou neměla nic společného. Ale i ta najednou zmizela a zůstala po ní jen základová díra.
Doba se zlepšila a lidi začali chodit. Jen tak, pro radost, pro výhledy a možná proto, aby něčemu utekly. Místo k tomu lákalo.
Těsně po revoluci, zvané Sametová, zde bývalí muklové postavili jednoduchý kříž -symbol křesťanství, ale pro ně především utrpení. Byl ze stromu, který vyrostl na místě bývalého lágru. Jako připomínku té divné doby a špatných vzpomínek. Postavili ho svépomocí a pak u něj seděli, staří dědkové a tekly jim slzy. Neměl dlouhé trvání, nějaký sokolík to neunesla a pokácel ho pilou. Chvíli pak ležel pod vrcholem, než ho někdo asi použil k topení.
(A možná to vše bylo trošinku jinak:-))
Dnes je zde novější kříž,který snad vydrží. Ale skála je stále stejná. A výhled taky. Sedni si člověče, dotkni se jí, a ucítíš všechny, kteří tu byli před tebou. Představ si jejich osudy. To místo a ten rozhled stojí za to.
Přístup:
1. Po zelené turistické značce z Horního Žďáru. Pouze pro pěší(pro pořádný kačery)
2. Po kamenité cestě z Horního Žďáru. Začíná mezi rodinnými domy. Zhruba v její půli stojí po pravé straně zbytky opuštěného domu, kde se těžil uran. Tuto cestu lze částečně jet na kole(pro kačery)
3. Nejméně výhledová cesta je z Jáchymova, začínající u kostela sv. Anny. Vhodná pro kola a kočárky, a to vzhledem k jejímu asfaltovému povrchu(pro starší kačery:-))
4. Případně můžeš jít původní poutní lesní cestou z Mariánské. Je to jediná cesta, která je (směrem ke keši) z kopce okolo cache Popovská hora (pro lenivější kačery)
Cache je vytvořena jako náhrada po zaniklé krásné Setaré (2006-2013)
V okolí je hezká multina: Popovské památné stromy
Místo je hodně promudlené, takže...ble ble ble..opatrni a ukládejte ...ble ble ble. Díky
Původní předválečný kříž
Současný kříž
Původní stav kapličky
Stávající stav kapličky
Na samotný vrchol vystupujte opatrně(především za mokra nebo tmy)a hlídejte si ratolesti, je to opravdu skála.
Krásné výhledy a nepopuď žádné bohy:-)!