Kopec Jelenice se tyčí nad východní stranou města Fulneku v Moravskoslezském kraji, oblast Oderské vrchy. Má nadmořskou výšku 348 m, je převážně travnatý a jen u vrcholu porostlý dvěma malými smíšenými lesíky. Nezalesněné plochy jsou využívány pro zemědělské účely. Není to jediný kopec nad tímto městem - ještě je zde stejně vysoký zámecký vrch téměř bezprostředně nad náměstím, 371m.n.m. vysoký bezejmenný vrch s Oborou, 397 m.n.m. vysoký Brožův kopec na západ od města a na severu několik dalších bezejmenných výšin. Z vrcholu kopce, stojíc na jeho kamenném triangulačním bodu, se směrem k jihovýchodu prostírá nádherné panorama Beskyd od Prašivé přes Lysou horu, Radhošť, Velký Javorník až ke kopcům nad Novým Jičínem, Svinec, Salaš a Starý Jičín. Mnohem blíže přesně na jih je Stachovický vrch, další výhled už zakrývá fulnecký zámecký vrch s fulneckým zámkem a Obora. Směrem k severu jsou kopce Nadějov a Radešovka, ale mnohem výrazněji působí na severovýchodě obec Děrné s osadou Kostelec, v jejímž katastru se nachází a jež nás bude zajímat. Jak řečeno - Jelenice není jediný kopec nad Fulnekem, ale jen on je zvláštní tím, že u obou stromy porostlých částí u vrcholu se nacházejí sakrální památky a že jeho vrchol je opředen mnoha pověstmi, které se váží především k době třicetileté války. Toto je jedna z nich, přeložená z "Kravařské knihy kaplí" od Fritze Eichlera:
Z okrouhlého vrchu Jelenice shlíží, zastíněna mohutným stromem, daleko do kraje Švédská kaple. Svému názvu vděčí lidové tradici, která za dobu jejího vzniku pokládá období třicetileté války. Švédové prý měli svá děla postavena ve velkých prohlubních kopce a odtud prý drželi město Fulnek pod palbou. Od této události je také odvozován místní název Švédské díry. Zde se také měla odehrát bitva se Švédy a za mrtvé z tohoto střetu měla být postavena jmenovaná kaple. Dle výzkumu, který provedl Stephan Weigel, se však nejednalo o Švédy, nýbrž o Španěly, kteří se zde v roce 1621 utkali s malým praporem sedlnických sedláků. Evangeličtí sedláci přispěchali na pomoc svým fulneckým bratrům ve víře, když uslyšeli, že jsou sužováni a mučeni katolickými Španěly. Na Jelenici došlo ke krvavému střetu, který nepřežil ani jeden ze sedlnického houfu. Velikost bojiště na svahu kopce je udávána jako jeden hektar. Ještě 300 let po této události vystupovaly při obdělávání polí na světlo mnohé nálezy, které svědčí o konání bitvy. Dnes je již stěží možno zjistit, kdy a kým byla kaple kdysi postavena. Vlastně jsou to jen boží muka v podobě kaple, v jejíž hluboké nice se nacházel starý, na dřevě malovaný obraz svaté rodiny. Na plechové tabulce pod ním stálo neohrabaným písmem psané věnování:
Ty, křesťanský poutníče,
jsi žádán, doporučit toto místo
pod ochranu Matky Boží a modlit se
za muže dle výpovědi nejstarších obyvatel
zde zabité v naději, že ti to jednou bude oplaceno.
Pozdější doba, která již s minulostí této krví nasáklé půdy asi nebyla tak svázána, vsadila do vzpomínkového nápisu tato slova:
Ježíši, Maria, Josefe, stůjte při nás v hodině smrti!
Na Jelenici chodívalo každoročně procesí v třídenních, tzv. prosebných dnech a pamětníci tato procesí datují až do 50. let 20. století, kdy se zde za účasti kněze, sedláků a hospodářů vyprošovala dobrá úroda, neohrožená živelními pohromami. Ke Švédské kapli se chodívalo na poslední prosebný den - ve středu. Boží muka Panny Marie Lurdské, jež stojí blíže vrcholu kopce, nechal dle písemných záznamů postavit majitel děrenského selského gruntu č.p. 4 Andreas Gebauer patrně v roce 1813. V 19. století se zmínka o nich objevuje v soupise sakrálních památek obce Děrné, který sestavoval farní úřad ve Fulneku v letech 1830 až 1860 a na děrenských katastrálních mapách z let 1836 a 1874. Tato Boží muka stávala při polní cestě, vedoucí od Fulneka na Kujavy a Pustějov. Polní cesta byla následkem kolektivizace a scelování polí zrušena a Boží muka v té době zcela jistě zničena. Po jejich obnově byla osazena na toto místo, původně stála asi o 600m níže. Do jejich vnitřní části byl umístěn ručně vyrobený dřevěný reliéf Panny Marie Lurdské od Olgy Čečmanové z Dubu na Moravě. Znovu vysvěcena byla Boží muka v neděli 8. Října 2006. Pod kopcem vede z města Fulnek směrem na obec Kujavy a dále do Bílovce značená cyklotrasa zvaná Kravařsko. Až na vrchol kopce se dá dojít pouze pěšky (vjezd vozidel je zde zakázán), ale velmi pohodlně po polní cestě, stoupající po levé straně fulneckého hřbitova, jež začíná u domku jeho správce. Z města Fulnek je to pěkná vycházka, trvající od hřbitova asi deset minut.