A proč zrovna Mravenčí? Protože si tak někdy při hledání těch našich keší, pixliček, krabiček a pokladů připadám jako malý mravenec, který musí překonat nejednu překážku, než si tu svou nalezenou kořist dopraví do domečku a někdy na to zdaleka nestačí sám a musí přivolat pomoc kamarádů. I já a myslím, že nejen já občas pomoc přivítám, tak se na ty mravence pojďme podívat trochu blíže a třeba nějaké ty společné znaky s geocachingem objevíme.
Mravenci tvoří významnou nadčeleď blanokřídlého hmyzu v podřádu žihadlovitých. Objevili se v období dinosaurů, asi před sto miliony let a vytvořili obrovské množství druhů, které jde dnes do desetitisíců. To rok 2000 a založení první keše Davem Ulmerem patří do nedávné minulosti. I tak, ale vzniklo od té doby mnoho druhů že? Úchvatné je i množství mravenců v absolutních číslech. V celkovém součtu váží všichni mravenci na světě zhruba stejně jako všichni lidé a polovinu hmotnosti všeho ostatního hmyzu. Protože, je však tato biomasa rozptýlena v tak malých jedincích, prostupuje suchozemské prostředí celého světa. A to poklady najdeme i pod vodou, takže jsou, řekla bych, oproti mravencům, odolnější. Rozmanitost mravenců se prudce snižuje směrem z tropů na sever mírného pásma. Jen velmi málo druhů žije v tundře. Žádné původní druhy se nevyskytují na Islandu, v Grónsku nebo Falklandech.
Jak mravenci získali převahu v suchozemském prostředí?
V množství je síla a jsou-li všichni jedinci naprogramováni, aby vzájemně spolupracovali, musí to fungovat - dospělí se starají o mladé, dvě či více generací žije spolu v jednom hnízdě a členové každé kolonie se dělí na královskou a dělnickou kastu. Právě tento koloniální způsob života, založený na oběti jednotlivců, je konkurenční výhodou, která vedla k světové dominanci mravenců jako skupiny. Zdá se tedy, že za určitých okolností socialismus skutečně funguje. Karl Marx jenom pracoval se špatným druhem.
Znaky
Tělo mravenců se ve své podstatě od našich těl moc neliší, tvoří jej jasně oddělené části - hlava, hruď a zadeček. Na hlavě nalezneme oči – jejich 360ti stupňový rozhled by se při lovení panečku hodil, tykadla a kusadla. Samotná hruď se dělí na pronotum, mezonotum a epinotum. Z každé části vychází po jednom páru nohou. Zadeček je od těla oddělen tělní stopkou a dělí se na několik článků. Ty jsou spojeny blankou, jež mravencům umožňuje měnit velikost zadečku - při lezení do malých prostor by taky nebylo k zahození i když, kam se vejde hlava, tam už zadek proleze.
Potrava
Tak tady bychom si asi moc nepochutnali - posuďte sami. Potravní škála mravenců je široká, lze ji rozdělit na potravu masitou (bílkovinnou) a glycidovou (cukernatou). Potravu bílkovinnou, potřebují ke svému vývoji především larvy. Zdrojem této potravy je především ulovený hmyz a jiní bezobratlí (30 - 45%) - děkuji to si nedám, v malé míře semena (0,5 - 1%) a rostlinné šťávy (5%). Odhaduje se, že středně velké hnízdo druhu Formica rufa (mravenec lesní) spotřebuje kolem 8.000.000 jedinců hmyzu za rok. Zbylou část potravy (až 55%) tvoří medovice - produkt červců, především mšic. Závislost mravenců na tomto zdroji potravy se vyvinula v oboustranně výhodný vztah, nazývaný trofobióza. Množství medovice sebrané jedním společenstvem mravenců za sezónu je velmi proměnlivé, u mravence lesního se snůška pohybuje v rozmezí 200 - 500 kg medovice, což představuje průměrně 75 kg cukru.
Zbraně na obou koncích
Mravenci jsou bezpochyby nejagresivnější a nejbojovnější ze všech živočichů. Pro srovnání lze uvést: pokud by měli mravenci nukleární zbraně, ukončili by pravděpodobně existenci světa během jediného týdne - ááá první velký nesoulad, GC společenstvo je bezesporu společenstvem mírumilovným - a nekažte mne ty iluze prosím! Války o území a potravu vedou mravenci jak s koloniemi jiného tak vlastního druhu. Hlavní zbraně mravenců jsou kusadla a jedové žlázy umístěné na zadečku mravencova těla - pouze u samiček, jedná se o přeměněné kladélko. Jed mravenců je směsí proteinů a dalších látek produkovaných žlázami. Častou složkou je i histamin a kyselina mravenčí, která může rychle zabít drobné bezobratlé. V případě obrany či útoku jsou mravenci schopni vystříknout sekret až do vzdálenosti 20 cm.
Sexuální život
Pecinka je tvor stydlivý proto nechá následný odstavec bez jediného komentáře i když, možná příležitost jak předejít častým dotazům kolegáčků ..... ano skutečně je správně pEcinka! a nyní už zpět k mravencům. Nárok na sex má pouze jediná samice. Nemilosrdný pachový povel mravenčí královny způsobí, že všechny dělnice zůstávají neplodné. Ale i královna se spáří pouze jednou. Zbytek života stráví jako stroj na kladení vajíček přičemž se spermatem hospodaří velmi opatrně. Např. královna rodu Solenopsis vyprodukuje za svůj sedmiletý život asi 2,6 milionu dělnic, k čemuž použije pouze jednu až tři spermie. Pro srovnání, k oplodnění lidského vajíčka se na cestu vydává 200 až 600 milionů spermií. Oplodněná mladá královna si založí kolonii. Z nakladeného vajíčka se vylíhne larva, která roste a přemění se v kuklu, z níž se nakonec za jeden až pět týdnů vylíhne s pomocí dělnic, dospělý jedinec. Z oplodněných vajíček vznikají dělnice, které se dožívají věku 7 - 10 let (mravenec lesní). Samečci se rodí v případě potřeby z neoplodněných vajíček. Jejich život končí krátce po svatebním letu. Přitom se geny na potomstvo přenášejí haplodiploidně, takže dělnice mají navzájem společných 75 % genů.
Komunikace
Základem komunikace jsou chemické látky feromony. Feromony poplašné, obranné, pohlavní a shromažďovací okamžitě působí na velké množství jedinců. Po vyloučení se rychle odpařují. Trvale naopak působí feromony sociálně regulativní a poznávací, ty se mezi příslušníky společenství šíří nepřetržitě předáváním potravy a olizováním. Působení feromonů je v komunikaci mravenců kombinováno s určitými jednoduchými pohyby těla. Dělnice může například podnítit svou družku, aby vydávila tekutou potravu tím, že natáhne přední nohu a dotkne se její hlavy v oblasti spodního pysku. Většina druhů mravenců komunikuje také zvukem. Vyluzuje vysoké vrzavé tóny drhnutím stridulačního orgánu o plošku na přilehlé straně zadečku. Dalším příkladem zvukové komunikace je tlučení hlavy o tvrdý povrch - jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí…SLOVA….tak tady hodně polemizuji, která z komunikací je vychytanější. Ne vždy jsou slova vyřčená správně pochopena.
Jak najde mravenec nejkratší cestu do mraveniště?
1) první mravenec najde zdroj potravy (l), jde k ní libovolnou cestou (a), potom se vrátí do mraveniště (N) – vždy nejkratší cestou (orientace podle slunce). Během cesty vytváří feromonovou stopu
2) mravenci následují prvního a použijí 4 možné trasy, ale zesílená nejkratší stopa dělá nejkratší cestu nejvíce atraktivní
3) mravenci putují po nejkratší trase a feromony z delší trasy se vypařují dokonalá shoda, po vyšláplé cestičce se to panečku hledá jedna radost
Zajímavosti
- Největší známá kolonie lesních mravenců se nachází na severním japonském ostrově Hokkaidó, v Evropě pak na hoře Kleť v jižních Čechách.
- Mravenčí královna se dožívá stáří až 25 let, v laboratorních podmínkách bylo prokázáno i 29 let, což je (spolu s termity) nejdelší dosažený věk u hmyzu.
- Mravenčí dělnice unese dle posledních experimentálně zjištěných poznatků až 32 x více, než sama váží.
- Dělnice z jediného hnízda lesních mravenců mohou ulovit za den až 100 000 kusů kořisti.
- Pokud byste se dokázali pohybovat stejně rychle jako mravenci,museli byste běhat rychlostí až 104 km/h.
- Mravenci nevidí červenou barvu a mají dva žaludky - malý, sloužící k trávení potravy a vole fungující jako zásobník pro jídlo, které může být využito ostatními mravenci v kolonii.
- Nejrychlejší pohyb zaznamenaný v živočišné říši patří stisku kusadel u druhu Odontomachus bauri, stisk trvá něco mezi 0,0003 až 0,001 sekundy, což je rychlost kusadel 8,5 metrů za sekundu. Kdyby byl mravenec člověkem, odpovídalo by to pohybu pěsti o rychlosti 3 km/s.
- Nejšpinavějšími mravenci na světě jsou mravenci rodu Basiceros. Osobní očistě věnují pouze jedno až tři procenta z repertoáru svého chování (pro srovnání: některé druhy věnují očistě i přes polovinu svého aktivního času).
A nyní již k samotné keši, kterou najdete na souřadnicích
ASNčDFJaKLURrNtOVTEšJLHWVOGšNyTKYAfUKEeGQODLVIJRšSKIVNřJKLUíVEsWALMIOLKsJQWěREtTZUMBVNi CXSDFEšGHJKaUNoASLOCBčISANsDHMáKYGEeTVčZNmVTSUMjVEsCODLIšJRSOxVEtTLWkVHGLLGTOSAQHJLFfC AsQMcxYEdUGRcSWkOPbDGOMCýDSNdJODSNeJif4PpZLůVNvTCYKUůKHiTSEvOVNekLOHGdPSFSEaBckoNtPBIJk
N 49° 52. ●●●
E 015° 49. ●●●
V keši nejsou věci na výměnu, tak si prosím nic neodnášejte!
