Za vinořskými studánkami Multi-cache

Na území Prahy se nachází celá řada studánek, přírodních vodních zdrojů, které patří mezi svědky dávného osídlování pražské krajiny. Lidé tehdy tyto vodní zdroje využívali pro sebe i pro svá hospodářská zvířata a podle toho se k nim i náležitě chovali a vážili si jich. Zvu vás na hezkou (cca hodinovou) procházku za studánkami ve Vinoři. Na kole to dáte podstatně rychleji.

Stage 1: N 50° 08.205 E 014° 35.196 - Ve skále nad nízkou dolní plošinkou jsou vyryta písmena J+J, hned pod nimi najdete číslice ABCD. Je to nalevo od jeskyně, není třeba lézt nahoru. Pozor, žádná z číslic není 7 - častá chyba! Tento pramen leží kousek od trasy naučné stezky bezprostředně za přechodem přes potok ve střední části Vinořského parku, na severním úpatí Velkého Hradiště. Jde o jeden z nejpozoruhodnějších pražských pramenů. Silný pramen vyvěrá ze skalní pukliny, široké 13 cm. Puklina se záhy rozšiřuje v prostornou jeskyni cca 1,2 m širokou, 3 m vysokou a stejně tak hlubokou. Pramen tvoří na dně jeskyně tůň a poté odtéká při stěně jeskyně do potoka. Tento silný pramen mohl sloužit jako zdroj vody pro obyvatele slovanského hradiště a zaniklé středověké vsi Hradiště na ostrohu nad ním. Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a středně vysokou mineralizací.

Jen asi 20 m jihovýchodně proti proudu potoka od studánky Pod hradištěm se nalézá pramen další, zvaný Malá trhlina. Pramen prýští v malé dutině v pískovcové skalce asi 1,2 m vysoké na břehu potoka. Vlastní pramen je široký 40 cm, na jeho dně je jemný písek. Asi 1 m nad pramenem se nachází nevelký, 1 m hluboký propad, na jehož dně zřetelně proudí voda směrem k „pramenu“ – pramen je tedy vyústěním jakéhosi podzemního prostoru – ponorného toku v pískovci či silně zanesené bývalé štoly. Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato – sírano – uhličitanového typu s neutrálním pH a středně vysokou mineralizací.

Stage 2: N 50° 08.593 E 014° 34.876 - Spočítejte schody vedoucí dolu ke studánce (dveřím). Jejich celkový počet vydělte dvěma = E. Nachází se v ulici Urbanická pod vinořským kostelem, při zahradě domu čp.17. Tvoří ji členitý sokl s kovovým křížem s Kristem a reliéfem Panny Marie, v jehož patě je zděná kobka s vlastní studánkou přístupnou po schodech. Kobka je uzavřena dřevěnými dveřmi, proti nimž je plochý kovový kříž. Celý objekt byl v roce 2007 restaurován. Studánka v minulosti napájela rybníček pod kostelem - sloužil jako sádky pro zámeckou kuchyni. Byl zde do roku 1963, kdy byl bohužel zavezen. Dle pověsti má studánka léčivou moc a voda vyléčí játra, prostatu či krční choroby. Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato –uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a poměrně vysokou mineralizací.

Stage 3: N 50° 08.657 E 014° 35.025 - U studánky je u cesty sloup s malým kovovým štítkem, zajímají vás první čtyři číslice FGHI. Název studánky též V podskalí. Studánku tvoří zaklenutý výklenek v kamenné zdi, lemující břeh rybníku. Výklenek je vysoký 140 cm (z toho 40 cm pod úrovní terénu), široký v dolní části cca 65 cm, hluboký až 80 cm. Nad výklenkem je betonová stříška. Studánka je dnes bez vody, silný pramen však vytéká cca 3 m severovýchodně na úrovni hladiny rybníku pod betonovou trubkou, která zřejmě bývala přepadem studánky. Jméno studánky poukazuje na její tvar (vytvořil ho Eduard Ureš) - se stářím studánky nemá nic společného. Ještě v polovině 80. let 20. století byla údajně tato studánka hojně užívaná a udržovaná obyvateli protějšího domu. V roce 2000 již bez vody. Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato –uhličitano – síranového typu s slabě alkalickým pH a velmi vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody.

Stage 4: N 50° 08.736 E 014° 35.243 - Na infotabuli vlevo dole je několik číslic, první z leva je indicie J. Studánka se nachází pod hrází rybníka Velká obůrka (vede k ní od tohoto zastavení značená odbočka). Jedná se o zděnou stavbičku ve svahu s téměř čtvercovým průčelím, v němž jsou plechová vrátka. Voda vytéká z kovové trubky vedené pod betonovou plošinou před vrátky. Bezprostřední okolí studánky je malebně porostlé břečťanem. V literatuře se objevuje údaj, že studánka pochází z roku 1741, pravděpodobně však jde o omyl. Nejstarší studánka v okolí, ke které by se snad mohl tento údaj vztahovat, byla dle jenštejnského kronikáře Václava Kovandy v jeskyňce nad hrází dnešního rybníka „V Katovičkách“ pod Jenštejnem. Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a velmi vysokou mineralizací.